„Letoun AWACS poskytuje důležitou schopnost a jsme hrdí na to, že můžeme tuto událost podpořit,“ uvedl Andrew Hansen, zástupce náčelníka štábu pro alianční operace v německém Ramsteinu.

Průzkumný letoun AWACS s charakteristickou velkou kruhovou anténou na hřbetě během summitu EU v Sibiu pomáhá střežit vzdušný prostor Rumunska, stejně jako čtveřice stíhaček Eurofigter Typhoon italských vzdušných sil.

NATO stroje AWACS nasazuje na podobné akce, setkání světových lídrů nebo sportovní událostí jako fotbalové šampionáty celkem pravidelně.

Italské nadzvukové stroje chrání rumunský vzdušný prostor v rámci takzvaného „Air-Policingu“ od počátku května. Rumunské letectvo totiž postupně vyřazuje zastarávající letouny MiG-21 a postupně zařazuje do služby modernější ale už použité stroje F-16.

Speciální letouny systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují z výšky 10 kilometrů sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.

Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah až 400 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům, plavidlům i pozemním střediskům.

Státy Aliance v současnosti společně provozují flotilu čtrnácti takových letounů. V posádkách létají i Češi. U jednotky na základně v německém Geilenkirchenu slouží v současnosti 13 českých vojáků. Od pilota a navigátora, přes operátory a techniky až po pozemní personál.

Vytíženost letounů je mimořádná. Letouny startují v rámci koalice proti takzvaném Islámskému státu k nepřetržitému sledování situace nad Sýrií a Irákem. Průzkumné lety podnikají také nad Středozemním mořem nebo Baltem.

Mise trvá obvykle devět hodin

Obvyklá mise trvá zhruba devět hodin, výjimkou nejsou ani čtrnáctihodinové služby, kdy letoun nepřetržitě pročesává prostor nad daným územím a díky nejmodernější technice sleduje prakticky vše, co se v oblasti pohybuje.

Do misí bývá posádka nasazována tři až čtyři roky, pak nastupují čerstvé síly. Posádku standardně tvoří 17 lidí včetně dvou pilotů, navigátora a palubního inženýra. Podle náročnosti mise však může být na palubě až 35 lidí.

Vnitřek letounu je rozdělen na dvě hlavní části. Letová paluba je v přední části letadla a jsou v ní navigátoři, piloti a inženýři. Většinu letounu ale zabírá operační zóna, kde pracuje posádka obsluhující radar. Čtyři technici mají na starost komunikaci a spojení, hlavní počítač a samotný radar.

V letounu je množství dalších speciálních přístrojů a vybavení, k jejichž obsluze je potřeba dalších osm expertů. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečných, kterou posádka sleduje, a za pomocí počítače skládá celkový radarový obraz. V zadní části letadla je odpočinková zóna s kuchyní a skládacími postelemi, které slouží posádce pro odpočinek při delších letech.