Rusko novými tajnými střelami reaguje na Čínu, tvrdí expert

16. února 2017  13:12
Podezření, že Rusko porušuje odzbrojovací dohodu o střelách středního doletu, trvá řadu let. Pravým důvodem tajného vývoje Moskvy může být Čína. Ta není svázána žádnou smlouvou, což u Ruska vyvolává nervozitu, tvrdí odborník na vývoj nukleárních zbraní, jejich kontrolu a odzbrojení Petr Suchý z Masarykovy univerzity.  
Střely Iskander na mobilním odpalovacím zařízení | foto:  Ruské ministerstvo obrany

Může Moskva skutečně porušovat odzbrojovací dohodu?
S velkou pravděpodobností ano. Podezření z porušování smlouvy INF Ruskem trvá už řadu let. Dlouhodobě také klesá podpora smlouvy na ruské straně. Rusko ji považuje za přežitou a komplikující jeho manévrovací prostor v oblasti balistických nosičů a střel s plochou dráhou letu se středním doletem (500 - 5 500 km). Pokud se Rusko dostalo do fáze produkce, testování a rozmísťování uvedené střely s plochou dráhou letu, je to alarmující a flagrantní porušení principů smlouvy.

Jestliže měl Washington podezření už déle, proč s Moskvou nejednal už dříve, tedy ještě před zhoršením vzájemných vztahů v souvislosti s ruskou anexí Krymu?
Současný stav je nejen důsledkem sílících tendencí prezidenta Putina testovat, kam až ho USA a NATO nechají zajít. Je rovněž výsledkem poměrně žalostné Obamovy politiky vůči Rusku, jež začala naivním resetem, nekritickými snahami o kontrolu zbrojení za každou cenu, nereálnými iniciativami typy Pražská agenda a skončila zcela v troskách, aniž by ale administrativa měla dost sil a především odvahy adekvátně konfrontovat Ruskou federaci právě v otázce dodržování INF.

Je možné dohodu, která před lety prakticky vyřadila celou kategorii zbraní, ještě nějak zachránit?
Nyní je třeba dát Rusku jasnou volbu. Buď může od smlouvy odstoupit, na což má samozřejmě právo, pokud tak chce učinit (podobně jako USA, když vypověděly smlouvu ABM), nebo ji musí respektovat. Podvádění není cesta. I když v oblasti kontroly zbrojení a odzbrojování vidíme, že mnohdy je to cesta poměrně úspěšná, dlouhodobě a záměrně zvolená. Uvidíme, jak bude reagovat současná Trumpova administrativa, zda dokáže dostat ruskou stranu k jednáním, při nichž by byl domluven jasný a transparentní postup ohledně dalšího osudu smlouvy.

Kreml ale kritiku odmítá s tím, že se mezinárodních smluv drží.
Rusko samozřejmě bude argumentovat svojí nejistotou a vojenskou inferioritou i budováním protiraketové obrany NATO. Na druhou stranu zřejmě dále bude zastírat skutečnost, že je to zejména velmi dynamický rozvoj čínských nosičů středního doletu, který u Ruska vyvolává velkou nervozitu.

Čína, na rozdíl od Ruska a USA, nečelí žádným smluvním omezením, počty svých nosičů, a to nejen této kategorie, stále navyšuje a navíc její střely středního dosahu mohou ohrozit některé asijské základny, na nichž má Rusko rozmístěné své interkontinentální balistické střely (ICBM).

Jak by tedy měly Spojené státy reagovat? Lze vůbec očekávat nějaký silný krok ze strany nového prezidenta Donalda Trumpa nebo to bude v rozporu s jeho proklamacemi o dialogu s Ruskem?
Smlouva může být zrušena (měla neomezenou platnost), nebo ponechána v současném formátu, na čemž ale Rusko nemá zájem. Čistě teoreticky, v dnešní realitě je to ale velmi nepravděpodobné, by mohla být modifikována tak, že by k ní přistoupila i Čína. Ta o to, alespoň prozatím, z pochopitelných důvodů vůbec nestojí.

Další variantou je modifikace smlouvy, v současnosti zcela zakazující vývoj, produkci, testování a rozmísťování střel s doletem mezi 500 km až 5500 km v globálním měřítku tak, že bude povoleno jejich rozmístění třeba na asijském kontinentu. Pokud Rusko bude mít v úmyslu tyto prostředky rozmisťovat v evropské části a zaměřovat je na cíle na území členských států NATO, pak bude skutečně zapotřebí, aby Aliance vyslala jasný a silný signál, že je ochotna a schopna postupovat recipročně. Není to jen americký problém. USA jsou zcela mimo dosah těchto systémů. Zda toho NATO skutečně schopno je, zůstává otázkou. Snaha Alianci dále polarizovat a štěpit je jedním z cílů současné ruské politiky a může k němu napomáhat i současné ruské podvádění.

A co když k nové dohodě nebo úpravě té stávající nedojde?
Je třeba na situaci nahlížet v kontextu ruského pohřbení smlouvy o konvenčních silách v Evropě, jeho výrazné převahy v segmentu taktických jaderných zbraní a jejich nosičů, poměrně razantní a ambiciózní modernizace všech tří složek ruské strategické triády. USA a NATO se politikou sebeklamu a zbožných přání, dostaly do složité situace, z níž je třeba hledat cestu ven a to pomocí široké škály nástrojů, diplomatickými počínaje.

Pokud nebudou efektivní, je zapotřebí začít diskutovat adekvátní reciproční opatření. Z historie studené války víme, že toto na Rusko zabírá mnohem lépe než různé deklarace a diplomatické nóty. A samotná smlouva INF je toho nejlepším důkazem.

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.