Struktura a financování Severoatlantické aliance
Přehled hlavních orgánů a finančních zdrojů NATO

NATO je politickou a vojenskou aliancí nezávislých států v podobě mezivládní (nikoli nadnárodní) organizace. Rozhodnutí jsou přijímána za všeobecného souhlasu všech členských zemí (konsensus). Severoatlantickou smlouvou ze 4. dubna 1949 byl ustaven hlavní politický rozhodovací orgán Aliance, Severoatlantická rada, která může podle smlouvy zakládat další podřízené instance podle potřeby.

Přehledové grafy struktury NATO

Základní přehled civilní a vojenské struktury NATO (stav k roku 2012):

Vojenská struktura NATO:

  • anglicky (plánovaný stav na základě rozhodnutí 2011 - nato.int, formát pdf)
  • informace ke struktuře velitelství ACO a ACT (anglicky, nato.int)

Kompletní přehled všech velitelství a aliančních agentur

1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO

Externí obrázek

Kam dál?

Severoatlantická rada
(North Atlantic Council - NAC) 
NAC je nejvyšším rozhodovacím a konzultačním orgánem Aliance, fórem pro diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. 

Schází se na několika úrovních, na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně, dalšími úrovněmi jsou například schůzky ministrů obrany či zahraničí, nebo na úrovni hlav vlád a států. Předsedou Rady je z titulu své funkce generální tajemník NATO.

Kam dál?

Skupina pro jaderné plánování 
(Nuclear Planning Group - NPG)
NPG činí rozhodnutí ohledně jaderných otázek a související politiky NATO. Jejích zasedání se účastní všechny členské země kromě Francie, která se rozhodla neúčastnit se NPG.

Kam dál?

Generální tajemník
(Secretary General)
Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. 

Severoatlantické radě jsou opovědné další výbory a komise, na jejichž principu Aliance pracuje. Jejich přehled je v anglickém jazyce dostupný na stránkách www.nato.int (přímý link zde).

Kam dál?

Jedním z takových výborů je například Výbor pro civilní nouzové plánování (Civil Emergency Planning Committee - CEPC), který je hlavním poradním orgánem Severoatlantické rady pro oblast civilní připravenosti. Zabývá se ochranou civilní populace a využitím civilních zdrojů pro podporu cílů NATO. Poskytuje expertízu a civilní podporu jak ve vojenské oblasti, tak v případě civilních krizí (např. v oblasti CBRN nebo reakce na katastrofy).

2. Vojenská struktura

Externí obrázek

Kam dál?

Vojenský výbor
(Millitary Committee - MC)
Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO a jeho rolí je jednak poskytovat vojenské poradenství a doporučení Severoatlantické radě a Skupině pro jaderné plánování, a jednak po něj spadají obě alianční strategická velitelství (viz níže). Členské země do MC vysílají své zástupce na pozice vojenských představitelů při NATO. Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. 

V čele MC stojí předseda Vojenského výboru, který je volen na tříleté funkční období. Jedná výlučně v mezinárodní funkci a jeho pravomoc pochází od Vojenského výboru, jemuž se zodpovídá za výkon svých povinností. Předseda Vojenského výboru je zároveň jeho mluvčím i představitelem. Z titulu své funkce má předseda výboru také významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Přehled dosavadních šéfů Vojenského výboru NATO naleznete zde (www.nato.int).

Pod vojenský výbor spadají dvě strategická vojenská velitelství NATO (NATO Strategic Commands - SC).

Velitelství spojeneckých sil pro operace
(Allied Command Operations - ACO)
Velitelství sídlí v Belgii ve městě Mons. Vrchním velitelem sil NATO v Evropě je tradičně americký generál, který je zároveň velitelem amerických ozbrojených sil v Evropě. Webové stránky Velitelství spojeneckých sil pro operace viz zde

Velitelství spojeneckých sil pro transformaci
(Allied Command Transformation – ACT)
Velitelství sídlí v americkém Norfolku. Webové stránky ACT viz zde.

Grafické znázornění celé vojenské struktury NATO naleznete zde (v angličtině) nebo na začátku stránky v rámečku.

3. Vybrané orgány stojící formálně mimo Alianci

Externí obrázek

Parlamentní shromáždění NATO
(NATO Parliamentary Assembly - NATO PA)
Meziparlamentní shromáždění členských zemí Aliance, nezávislý poradní orgán bez výkonné pravomoci. Více informací - ZDE

Rada NATO-Rusko
(NATO-Russia Council - NRC)
Rada NATO-Rusko byla založena v roce 2002, kdy nahradila dřívější Stálou společnou radu Rusko-NATO (PJC) vytvořenou v roce 1997. V rámci NRC spolu členské státy a Rusko spolupracují jako rovní partneři, Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, hledání konsensu, společné rozhodování a společné akce.

Kam dál?

Schůzkám NRC předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se schází na úrovni vyslanců a vojenských zástupců jednou měsíčně, dvakrát ročně na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů. Příležitostně se zasedání NRC koná i na summitech NATO.

Činnost NRC byla přerušena po nepřiměřené intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. V dubnu 2014 byla veškerá oficiální spolupráce Aliance s Ruskem přerušena, čímž NATO zareagovalo na ruskou anexi Krymu. K dalšímu zasedání NRC pak došlo v dubnu 2016.

Euroatlantické středisko pro koordinaci reakce v případě katastrof
(Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre - EADRCC)
Středisko bylo založeno Euroatlantickou radou partnerství (EAPC) v roce 1998. Jedná se o místo pro koordinaci pomoci mezi aliančními státy a jejich partnery v případě přírodních nebo člověkem zaviněných katastrof velkého rozsahu. EADRCC však slouží i jako nástroj pro sdílení informací o zvládání katastrof mezi NATO a partnerskými státy.

Kam dál?

Od 11. září 2001 EADRCC koordinuje mezinárodní pomoc i v případě chemických, biologických, radiačních nebo jaderných incidentů (tzv. CBRN) a teroristických útoků. Středisko od svého založení pomáhalo koordinovat mezinárodní úsilí v desítkách případů, které zahrnovaly záplavy, požáry či následky zemětřesení.

4. Financování NATO

Externí obrázek

NATO je mezivládní organizace, do níž členské státy přispívají finančními zdroji nezbytnými k zajištění každodenní činnosti a k potřebné vybavenosti nutné pro konzultace, jednání a následnou realizaci schválených koncepcí a aktivit.

Náklady na vojenské schopnosti v rámci NATO - a tedy i příspěvky jednotlivých členských zemí - lze rozdělit na přímé (přímo do společných rozpočtů NATO) a nepřímé (na zajištění národní obrany/operací).

Financování NATO

Factbox natoaktual.cz

(pdf, 2013)

Nepřímé náklady tvoří větší část výdajů a jsou tvořeny náklady na účasti v operacích NATO a na interoperabilitu (možnost společného fungování) národních jednotek s jejich protějšky z ostatních zemí NATO. Členské státy nesou náklady, kdykoliv se rozhodnou vyslat své jednotky do misí NATO. Až na několik výjimek také platí nákup vojenské výzbroje a výstroje. Konkrétní výši nepřímých nákladů je proto nutné odečíst z národních obranných rozpočtů jednotlivých zemí.

Přímé náklady, tedy společný rozpočet samotného NATO jakožto organizace, kam členské země přímo přispívají, je trojího druhu:

Kam dál:

  • civilní rozpočet (hradí se z něj hlavně provoz alianční centrály v Bruselu - NATO HQ) je v roce 2017 ve výši 234,4 milionů eur. Národní příspěvky do tohoto rozpočtu jsou hrazeny z rozpočtů ministerstev zahraničí členských zemí.
  • vojenský rozpočet (hradí se z něj provoz vojenské struktury NATO - například jednotlivých velitelství a společných programů) je v roce 2017 ve výši
    1,29 miliardy eur. Národní příspěvky do tohoto rozpočtu jsou hrazeny z rozpočtů ministerstev obrany členských zemí.
  • investice (Program bezpečnostních investic známý pod zkratkou NSIP - hradí se z něj stavby a modernizace v jednotlivých zemích) - v roce 2017 v maximální výši 655 milionů eur.

Příspěvky do rozpočtu NATO odvádějí členské země podle vzorce vycházejícího z poměrů hrubých národních produktů (HDP) členských zemí. Tyto příspěvky představují velmi malou část celkového vojenského rozpočtu členských zemí. Česká republika se aktuálně (2014) na celkovém rozpočtu Severoatlantické aliance podílí z 0,9421 %.

V případě dalších dotazů ke struktuře nebo finacování NATO se nás neváhejte zeptat.

Informační centrum o NATO

Informační centrum o NATO je veřejným informačním zařízením poskytujícím informace o Severoatlantické alianci.

INFORMAČNÍ CENTRUM O NATO
Jungmannova 17
110 00 Praha 1

info@natoaktual.cz
tel.: 221-506-758

Facebook RSS

Projekt podporuje Public Diplomacy Division NATO

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.