natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Struktura a financování Severoatlantické aliance
    Přehled hlavních orgánů a finančních zdrojů NATO

    NATO je politickou a vojenskou aliancí nezávislých států v podobě mezivládní (nikoli nadnárodní) organizace. Rozhodnutí jsou přijímána za všeobecného souhlasu všech členských zemí (konsensus). Severoatlantickou smlouvou ze 4. dubna 1949 byl ustaven hlavní politický rozhodovací orgán Aliance, Severoatlantická rada, která může podle smlouvy zakládat další podřízené instance podle potřeby.

    Přehledové grafy struktury NATO

    Základní přehled civilní a vojenské struktury NATO (stav k roku 2012):

    Vojenská struktura NATO:

    • anglicky (plánovaný stav na základě rozhodnutí 2011 - nato.int, formát pdf)
    • informace ke struktuře velitelství ACO a ACT (anglicky, nato.int)

    Kompletní přehled všech velitelství a aliančních agentur

    1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO

    Externí obrázek

    Kam dál?

    Severoatlantická rada
    (North Atlantic Council - NAC) 
    NAC je nejvyšším rozhodovacím a konzultačním orgánem Aliance, fórem pro diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. 

    Schází se na několika úrovních, na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně, dalšími úrovněmi jsou například schůzky ministrů obrany či zahraničí, nebo na úrovni hlav vlád a států. Předsedou Rady je z titulu své funkce generální tajemník NATO.

    Kam dál?

    Skupina pro jaderné plánování 
    (Nuclear Planning Group - NPG)
    NPG činí rozhodnutí ohledně jaderných otázek a související politiky NATO. Jejích zasedání se účastní všechny členské země kromě Francie, která se rozhodla neúčastnit se NPG.

    Kam dál?

    Generální tajemník
    (Secretary General)
    Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. 

    Severoatlantické radě jsou opovědné další výbory a komise, na jejichž principu Aliance pracuje. Jejich přehled je v anglickém jazyce dostupný na stránkách www.nato.int (přímý link zde).

    Kam dál?

    Jedním z takových výborů je například Výbor pro civilní nouzové plánování (Civil Emergency Planning Committee - CEPC), který je hlavním poradním orgánem Severoatlantické rady pro oblast civilní připravenosti. Zabývá se ochranou civilní populace a využitím civilních zdrojů pro podporu cílů NATO. Poskytuje expertízu a civilní podporu jak ve vojenské oblasti, tak v případě civilních krizí (např. v oblasti CBRN nebo reakce na katastrofy).

    2. Vojenská struktura

    Externí obrázek

    Kam dál?

    Vojenský výbor
    (Millitary Committee - MC)
    Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO a jeho rolí je jednak poskytovat vojenské poradenství a doporučení Severoatlantické radě a Skupině pro jaderné plánování, a jednak po něj spadají obě alianční strategická velitelství (viz níže). Členské země do MC vysílají své zástupce na pozice vojenských představitelů při NATO. Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. 

    V čele MC stojí předseda Vojenského výboru, který je volen na tříleté funkční období. Jedná výlučně v mezinárodní funkci a jeho pravomoc pochází od Vojenského výboru, jemuž se zodpovídá za výkon svých povinností. Předseda Vojenského výboru je zároveň jeho mluvčím i představitelem. Z titulu své funkce má předseda výboru také významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Přehled dosavadních šéfů Vojenského výboru NATO naleznete zde (www.nato.int).

    Pod vojenský výbor spadají dvě strategická vojenská velitelství NATO (NATO Strategic Commands - SC).

    Velitelství spojeneckých sil pro operace
    (Allied Command Operations - ACO)
    Velitelství sídlí v Belgii ve městě Mons. Vrchním velitelem sil NATO v Evropě je tradičně americký generál, který je zároveň velitelem amerických ozbrojených sil v Evropě. Webové stránky Velitelství spojeneckých sil pro operace viz zde

    Velitelství spojeneckých sil pro transformaci
    (Allied Command Transformation – ACT)
    Velitelství sídlí v americkém Norfolku. Webové stránky ACT viz zde.

    Grafické znázornění celé vojenské struktury NATO naleznete zde (v angličtině) nebo na začátku stránky v rámečku.

    3. Vybrané orgány stojící formálně mimo Alianci

    Externí obrázek

    Parlamentní shromáždění NATO
    (NATO Parliamentary Assembly - NATO PA)
    Meziparlamentní shromáždění členských zemí Aliance, nezávislý poradní orgán bez výkonné pravomoci. Více informací - ZDE

    Rada NATO-Rusko
    (NATO-Russia Council - NRC)
    Rada NATO-Rusko byla založena v roce 2002, kdy nahradila dřívější Stálou společnou radu Rusko-NATO (PJC) vytvořenou v roce 1997. V rámci NRC spolu členské státy a Rusko spolupracují jako rovní partneři, Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, hledání konsensu, společné rozhodování a společné akce.

    Kam dál?

    Schůzkám NRC předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se schází na úrovni vyslanců a vojenských zástupců jednou měsíčně, dvakrát ročně na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů. Příležitostně se zasedání NRC koná i na summitech NATO.

    Činnost NRC byla přerušena po nepřiměřené intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. V dubnu 2014 byla veškerá oficiální spolupráce Aliance s Ruskem přerušena, čímž NATO zareagovalo na ruskou anexi Krymu. K dalšímu zasedání NRC pak došlo v dubnu 2016.

    Euroatlantické středisko pro koordinaci reakce v případě katastrof
    (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre - EADRCC)
    Středisko bylo založeno Euroatlantickou radou partnerství (EAPC) v roce 1998. Jedná se o místo pro koordinaci pomoci mezi aliančními státy a jejich partnery v případě přírodních nebo člověkem zaviněných katastrof velkého rozsahu. EADRCC však slouží i jako nástroj pro sdílení informací o zvládání katastrof mezi NATO a partnerskými státy.

    Kam dál?

    Od 11. září 2001 EADRCC koordinuje mezinárodní pomoc i v případě chemických, biologických, radiačních nebo jaderných incidentů (tzv. CBRN) a teroristických útoků. Středisko od svého založení pomáhalo koordinovat mezinárodní úsilí v desítkách případů, které zahrnovaly záplavy, požáry či následky zemětřesení.

    4. Financování NATO

    Externí obrázek

    NATO je mezivládní organizací, do níž členské státy přispívají finančními zdroji nezbytnými k zajištění každodenní činnosti a k potřebné vybavenosti nutné pro konzultace, jednání a následnou realizaci schválených koncepcí a aktivit.

    Náklady na vojenské schopnosti v rámci NATO – a tedy i příspěvky jednotlivých členských zemí – lze rozdělit na přímé (přímo do společných rozpočtů NATO) a nepřímé (na zajištění národní obrany/operací). Nepřímé náklady jsou výrazně větší částkou.

    Financování NATO

    Factbox natoaktual.cz

    (pdf, 2013)

    Nepřímé náklady jsou náklady členské země na zajištění svých obranných schopností, tj. většinou rozpočet ministerstva obrany. V rámci NATO sem spadají také výdaje na účasti v aliančních operacích a na interoperabilitu (možnost společného fungování) národních jednotek s jejich protějšky z ostatních zemí NATO. Členské státy nesou náklady, kdykoliv se rozhodnou vyslat své jednotky do misí NATO. Až na několik výjimek platí členské země také nákup vojenské výzbroje a výstroje. Ve všech případech jsou příspěvky dobrovolné a liší se formou i rozsahem. V roce 2006 se členské země shodly, že budou na své obranné výdaje vynakládat minimálně 2 % HDP.

    Přímé náklady, tedy společný rozpočet samotného NATO jakožto organizace, kam členské země přímo přispívají, má dvě formy – společný (anglicky "common"), který se uplatňuje, pokud je příspěvek považovaný za prospěšný pro všechny členy Aliance a sdílený (anglicky "joint"), který se uplatňuje, když skupina zemí shledá společný zájem a NATO poskytuje politický a finanční dohled. Přímé náklady jsou trojího druhu:

    Kam dál:

    • civilní rozpočet (hradí se z něj hlavně provoz alianční centrály v Bruselu - NATO HQ) je v roce 2020 ve výši 256,5 milionů eur. Národní příspěvky do tohoto rozpočtu jsou ve většině případů hrazeny z rozpočtů ministerstev zahraničí členských zemí.
    • vojenský rozpočet (hradí se z něj provoz vojenské struktury NATO - například jednotlivých velitelství a společných programů) je v roce 2020 ve výši
      1,55 miliardy eur. Národní příspěvky do tohoto rozpočtu jsou ve většině případů hrazeny z rozpočtů ministerstev obrany členských zemí.
    • investice (Program bezpečnostních investic známý pod zkratkou NSIP - hradí se z něj stavby a modernizace v jednotlivých zemích) - v roce 2020 v maximální výši 710 milionů eur.

    V rámci principu společného financování přispívá všech 29 členů podle dohodnutého vzorce sdílení nákladů na základě hrubého národního důchodu, což představuje jen velmi malou část celkového obranného rozpočtu členských zemí. Česká republika se v roce 2020 na celkovém rozpočtu Severoatlantické aliance podílí z 0,9788 %, (zhruba 0,6 miliardy Kč).

    V případě dalších dotazů ke struktuře nebo finacování NATO se nás neváhejte zeptat.

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media