„Mají (separatisté) schopnost spustit nové překvapivé útoky ve velmi krátkém čase. Ale samozřejmě nikdo nemůže s jistotou takový záměr potvrdit. Nicméně je to velmi znepokojivé,“ řekl Stoltenberg. Situací se budou ve středu a ve čtvrtek zabývat ministři zahraničí zemí NATO na svém zasedání.

Aliance podle Stoltenberga v posledních týdnech zaznamenala neustálé přesuny ruské těžké výzbroje, tanků, dělostřelectva, munice a systémů protivzdušné obrany k hranicím Ukrajiny i v rámci Donbasu. Ruská armáda také nadále cvičí proruské separatisty. „A to je také do očí bijící porušení příměří podle dohod z Minsku,“ dodal šéf NATO.

Uplatňování dohod z Minsku považuje za nejlepší cestu k mírovému urovnání situace a Rusko v tomto ohledu podle něj nese zvláštní odpovědnost.

Podobně i vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove před týdnem varoval, že relativní klid posledních týdnů „může být základem pro další vojenskou ofenzívu separatistů“. Čas od podpisu druhé dohody z Minsku v únoru podle něj ruské a separatistické síly využily k přeskupení a doplnění.

Vzbouřenců je prý přes 40 tisíc

Prohlášení hlavních představitelů Aliance přicházejí ve chvíli, kdy podobná tvrzení zaznívají i z Kyjeva. Východoukrajinští separatisté mají podle zástupce velitele ukrajinské protipovstalecké operace Valentyna Fedyčeva v současnosti asi 43 tisíc bojovníků, z toho 9 tisíc tvoří příslušníci ruské armády. Ve výzbroji mají podle Fedyčeva až 190 tanků.

Moskva přítomnost svých vojáků na východě Ukrajiny nebo dodávky těžké vojenské techniky stále popírá s tím, že je separatisté získali ze skladů ukrajinské armády v Doněcké a Luhanské oblasti.

Podle Kyjeva je to ale lež. „V oblastech, které okupují povstalci, žádné sklady munice ani bojové techniky armáda neměla. Tvrzení Moskvy o tom, že nejde o výzbroj dodanou Ruskem, je lživé,“ prohlásil Fedyčev.