„Ačkoliv má Turecko legitimní bezpečnostní obavy, očekáváme, že bude jednat zdrženlivě,“ prohlásil Stoltenberg. Aliance i Turecko podle jeho slov mají společného nepřítele a tím je takzvaný Islámský stát (Da’esh).

Šéf NATO se v Ankaře setkal s tureckým prezidentem Erdoganem i šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem. Ten uvedl, že by spojenci měli Turecku naopak jasně projevit solidaritu a podporu.

„Uznáváte, že se jedná o legitimní boj, ale na druhé straně zde máte teroristickou organizaci. Možná jste jim dali zbraně a vybavili je, ale to není náš problém, je to vaše pokrytectví. Na jedné straně berete na vědomí naše obavy a na druhé straně tuto operaci neschvalujete,“ prohlásil Çavuşoglu.

Turecko ve středu začalo s rozsáhlou vojenskou ofenzívou na severu Sýrie, jejímž cílem má být podle Ankary vytvoření bezpečné zóny podél hranice, do níž se budou moci vrátit až dva miliony syrských uprchlíků. Turecká armáda útočí na pozice syrských kurdských milicí YPG, které s podporou USA a Západu donedávna v této oblasti bojovali proti Islámského státu. Turecko ale příslušníky milicí YPG označuje za teroristy.

Máte velkou moc i odpovědnost, varoval Stoltenberg

Ankara vojenskou operaci, už třetí v posledních letech, zdůvodňuje bezpečnostní hrozbou, kterou podle ní znamená přítomnost YPG u hranic Turecka představuje. Postup ale vyvolal ostrou kritiku řady zemí, včetně tureckých spojenců z NATO.

Stoltenberg zopakoval v Ankaře výzvy, aby údery turecké armády byly cílené a přiměřené. Varoval před situací, že se na svobodu dostanou tisíce bojovníků Islámského státu, které dosud milice YPG zadržovaly ve věznicích. „Zisky“ široké mezinárodní koalice z boje proti islamistům podle jeho slov nesmí turecká operace ohrozit.

„Uvězněným teroristům Da’esh nesmí být dovoleno uniknout,“ varoval pak během návštěvy Turecka šéf NATO Jens Stoltenberg.

V dlouhodobějším horizontu pak podle Stoltenberga musí mezinárodní společenství najít koordinované a udržitelné řešení, jak se vypořádat se zahraničními bojovníky islamistů.

„Turecko v tomto velkém regionu představuje velkou moc. A s velkou mocí přichází velká odpovědnost,“ řekl Stoltenberg.

Proti turecké operace ohradila Evropská unie i země jako Británie, Polsko, Itálie, Nizozemsko ale také Česká republika. Například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis po čtvrteční schůzce se Stoltenbergem akci odsoudil jako jednostrannou vojenskou operaci. „Jsme plně na straně Evropské unie, sdílíme stejné názory: je jasné, že řešení v Sýrii musí být politické a jakékoli jednostranné vojenské akce v tomto nepomohou. Vlastně naopak,“ prohlásil.