„Rusko, zodpovědné za agresivní akce na Ukrajině, mohutně investovalo do nových kapacit v oblasti obrany... cvičí mnohem více a je ochotno použít sílu, a to nejen ke cvičení, ale také ke změně hranic a anexi části jiné země,“ prohlásil Stoltenberg ve Washingtonu.

V nezvykle adresném vystoupení v Brent-Scowcroftově Centru varoval, že nebývalá intenzita ruských vojenských cvičení a jejich velikost činí ruské kroky daleko méně předvídatelné. „Je to důvod k obavám, protože jsme viděli, že jsou ochotni použít tento druh cvičení k zahájení agresivní akce. Musíme to pozorně sledovat,“ řekl.

Připomněl, že NATO v reakci na „ruskou hybridní válku“, jak je označován konflikt na východě Ukrajiny, přijalo celou řadu opatření.

Tím nejdůležitějším je plán na zdvojnásobení Sil rychlé reakce NATO na 30 tisíc vojáků a vytvoření „hrotového uskupení“ o síle 5 tisíc vojáků, které bude schopné přispěchat v případě potřeby ohroženému spojenci na pomoc do 48 hodin.

„Kybernetické útoky jsou otázkou několika vteřin, rakety dosáhnou svých cílů během pár hodin. Malí zelení mužíčci se přesunují v rámci hodin. Proto i my musíme být schopni reagovat rychle,“ uvedl.

Hybridní boj není nový, ale zrychlil

Hybridní způsob válčení je podle Stoltenberga prastarý jako „Trojský kůň“. Kombinuje vojenské i nevojenské prostředky. Zvýšila se však rychlost a intenzita, jak lze pomocí takové boje absolutně destabilizovat celou zemi.

„Rusko používá zástupné vojáky, neoznačené speciální síly, zastrašování a propagandu k zamlžení skutečného cíle na Ukrajině,“ konstatoval šéf NATO.

Pokud chtějí spojenci takovým způsobům čelit, musí být podle jeho slov schopni vidět znaky takové boje a správně analyzovat, co se děje. „Je to o zpravodajských službách, odborných a analytické schopnosti. Pak víme, kdy je útok útokem,“ dodal.

Obavy z možného vývoje jako na Ukrajině mají především pobaltské země, kde žijí silné ruskojazyčné menšiny. Litva, Lotyšsko a Estonsko se obávají, že by Moskva mohla nějakým způsobem rozdmýchat u roskojazyčných obyvatel nepokoje a pak se je snažit silou „chránit“.

Bývalý poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski tento týden varoval, že že trojlístek pobaltských republik je v současnosti ve zranitelné pozici a možný útok ze strany Ruska nelze vyloučit. Moskva si ale podle jeho slov musí uvědomit, že by to znamenalo totální válku se Západem.

„Je velmi důležité, aby byla zajištěna trvalá přítomnost sil NATO v pobaltských státech, protože jasně Rusku ukazují, že útok proti pobaltských státům by znamenal přímou konfrontaci s NATO, včetně Spojených států,“ řekl během bezpečnostního fóra v Bruselu.

Cvičit budeme dál, zní z Moskvy

Bleskové prověrky bojeschopnosti ruských ozbrojených sil stejně jako loni pokračovat, oznámil Kreml. Nedávné rozsáhlé manévry ruské armády jsou jen začátek, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin po schůzce s ministrem obrany Sergejem Šojgu.

Do rozsáhlých ruských manévrů se minulý týden prakticky ve všech vojenských okruzích zapojilo 80 tisíc vojáků, zhruba 100 válečných plavidel a přes 220 letounů. Součástí manévrů bylo rovněž cvičné rozmístění taktických střel Iskander v Kaliningradské oblasti a bombardérů Tu-22M3 na anektovaném poolostrově Krym.

Agentura TASS citovala ministra obrany, že cílem cvičení bylo prověřit reálné bojové schopnosti Severní flotily a prověrka prý dopadla dobře. Podle ruských médií sérii velkých vojenských cvičení vyvolala zvýšená aktivita NATO v blízkosti západních ruských hranic.

Aliance ale zvýšila svou přítomnost v členských zemích na východní hranici právě v reakci na obsazení Krymu. Rozsah spojeneckých cvičení byl rovněž podstatně menší, než ruské manévry.