Spěšný odchod Francie z Afghánistánu budí obavy

Oznámení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, že se francouzští vojáci stáhnou z Afghánistánu do konce roku 2013 - a ne až v roce 2014, jak plánovala Severoatlantická aliance -, budí obavy jak v NATO, tak v Afghánistánu.

Experti se obávají, že podobné výzvy podkopají morálku jak afghánských sil, tak dalších aliančních zemí působících v misi ISAF. Zrychlené stažení francouzských jednotek z Afghánistánu by také mohlo být zprávou pro afghánské povstalce, že jejich útoky jsou efektivní a přispívají k rychlému stažení zahraničních sil ze země.

Ještě více obav vzbuzuje záměr Francie vyzvat k rychlejšímu stažení sil z Afghánistánu i další země, které mají v ISAF své vojáky. Francie chce tuto výzvu přednést na setkání ministrů obrany členských zemí NATO již tento týden a poté i na květnovém summitu NATO v Chicagu. 

Sarkozy se k rychlejšímu stažení Francouzů z Afghánistánu odhodlal poté, co afghánský voják, zřejmě však příslušník Talibanu, zabil čtyři francouzské vojáky.

Kam dál?
Voják, který zabil čtyři francouzské kolegy, byl prý Talibánec

Zdroj: Los Angeles Times (USA)

---

Cameron kritizoval Francii za její plán na předčasné stažení z ISAF

Britský premiér David Cameron zkritizoval Francii za její rozhodnutí stáhnout se z Afghánistánu dřív, než podle plánu Severoatlantické aliance, a to již v příštím roce. Podle Camerona by stahování mezinárodních sil z Afghánistánu mělo záviset na vývoji situace v této zemi. Velká Británie stáhne své bojové jednotky v souladu s plánem NATO v roce 2014. 

Cameron své poznámky přednesl po setkání s afghánským prezidentem Hamidem Karzáím, se kterým podepsali dohodu o pokračování britské pomoci Afghánistánu i po stažení Britů ze země. Podle dohody by Britové mimo jiné měli v Afghánistánu postavit akademii pro důstojníky afghánské armády podle vzoru britské akademie v Sandhurstu.

Zdroj: The Daily Telegraph (Velká Británie)

---

LAS stahuje pozorovatele ze Sýrie, Německo volá po rezoluci

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle podpořil rozhodnutí Ligy arabských států (LAS) stáhnout její pozorovatele ze Sýrie, čímž nepřímo vyzval Čínu a Rusko, aby přestali blokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se narůstajícího násilí v Sýrii. 

Liga arabských států se ke stažení svých pozorovatelů ze Sýrie odhodlala v souvislosti s pokračujícími násilnými potyčkami mezi syrskými bezpečnostními silami, ozbrojenými dezertéry a protivládními demonstranty. LAS chce nyní získat podporu OSN pro nový plán, jenž by vyzval syrského prezidenta Bašára Asada k předání moci svému nástupci, což by umožnilo začít s politickou transformací země.

Westerwelle, který se vydal na cestu po čtyřech zemích Blízkého východu, oznámil, že Německo a další evropské země jsou připraveny spolupracovat s Ligou arabských států na půdě OSN a přesvědčovat „zdráhavé partnery“ k podpoře společného postoje vůči krizi v Sýrii.

Kam dál?
Rusko nebude vysvětlovat dodání zbraní do Sýrie

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

USA: Zmenšení armády zvýší požadavky na rezervisty a gardu

Rozhodnutí Pentagonu snížit počet vojáků americké armády o 80 000 přinutí velitele více se spoléhat na příslušníky národní gardy (National Guard) a rezervistů (Reserves). K tomu by došlo zejména v případě, že by se Spojené státy současně zapojily do dvou velkých, dlouhodobých bojových operací.

Náčelník generálního štábu americké armády generál Raymond Odierno oznámil, že pokud se má počet amerických vojáků do roku 2017 snížit z 570 000 na 490 000, budou muset být příslušníci záloh ve vyšší úrovni pohotovosti než nyní.

Podle Odierna bude velká část poklesu počtu amerických vojáků zařízena jejich přirozenou obměnou a odchodem z armády, nicméně naznačil, že menší množství důstojníků bude propuštěno.

„Můžu jít s armádou čítající 490 000 mužů do Koreje? Ano. Jsem schopen tam s ní zůstat deset let? Ne,“ vysvětlil generál Odierno možnosti budoucí zmenšené americké armády. 

Zdroj: CBS News (USA)

---

Alianční spojenci zápasí se škrty v rozpočtech

Nemocné ekonomiky a v jejich důsledku snižování rozpočtů na obranu členských zemí NATO oslabují samotnou Severoatlantickou alianci. Obranné rozpočty seškrtávají téměř všichni alianční spojenci včetně Spojených států amerických. Americký příspěvek přitom představuje 75 % všech výdajů NATO. Jednou z mála výjimek je Norsko, které naopak svůj obranný rozpočet navyšuje.

Spojené státy se nedávno rozhodly zrušit dvě ze svých čtyř brigád v Evropě. Toto rozhodnutí jen navázalo na podobná ohlášení úsporných opatření dalších aliančních spojenců. Velká Británie již zakonzervovala svoji jedinou letadlovou loď a oznámila, že sníží počet svých vojáků až o jednu pětinu. S podobnou redukcí Bundeswehru počítá i Německo, které navíc zrušilo objednávky stíhaček, vrtulníků a dalších zbraňových systémů. Itálie zvažuje omezení nákupu stíhaček F-35. 

Američtí a alianční představitelé se obávají, že škrty v armádních rozpočtech ještě více odhalí slabiny členů NATO, které již loni poodhalila válka v Libyi. Některým evropským zemím došla munice tak rychle, že si ji musely spěšně objednávat u Američanů. Evropané také nebyli schopni doplňovat palivo vlastním letounům a podnikat letecké pozorovací mise.

Kam dál?
Rozpočet Pentagonu klesne příští rok o 5 %
USA stáhnou z Evropy 2 ze 4 armádních brigád

Zdroj: The Washington Post (USA)