Ačkoliv loni počet pirátských útoků na obchodní plavidla v oblasti Adenského zálivu poklesl díky neustálé přítomnosti válečných lodí z celého světa, stává se boj proti pirátům stále složitější.

Podle údajů Severoatlantické aliance, jejíž válečné lodě nejnebezpečnějšími vodami nepřetržitě křižují a chrání civilní plavidla, zůstává k dnešnímu dni v moci pirátů nejméně 28 unesených lodí a 654 námořníků.

A právě unesené obchodní lodě a jejich původní posádky hrají hlavní roli v nové taktice, kterou si piráti v poslední době velmi oblíbili.

Z unesených plavidel totiž piráti budují své "mateřské koráby". Plovoucí pevnosti přecpané zásobami paliva, potravin a zbraní, se kterými mohou na širém moři i přes nepříznivé počasí v monzunových obdobích trávit celé týdny. Z takových mateřských lodí pak vyrážejí na malých rychlých člunech za kořistí.

Zajatí námořníci jako živé štíty
Dřív pro takovéto plovoucí doky používali staré rybářské lodě. Mnohem větší a odolnější unesená obchodní plavidla jim však poskytují větší akční rádius a daleko lepší ochranu. To i díky zajatým členům posádek, kteří jim slouží jako živé štíty.

Nová loviště Počet útoků v Adenském zálivu a u pobřeží Somálska meziročně klesl o 66 procent, vyplývá ze zprávy Mezinárodního námořního úřadu. Spojencům se loni podařilo potopit několik mateřských korábů. Piráti si pro své nájezdy začali hledat nová "loviště". Stále častěji vyplouvají hlouběji do Indického oceánu a daleko více se soustřeďují v Jihočínském moři. Počet útoků tam za 10 měsíců loňského roku vzrostl trojnásobně.

"Piráti se dali na vyspělé technologie, nasazují rychlé motorové čluny a jen málo z nich už používá lehké skify," konstatoval velitel alianční protipirátské operace Michiel Hijmans.

Připustil, že piráti představují pro alianční válečné lodě v oblasti Adenského zálivu a Indického oceánu stále tvrdší oříšek. Na nové mateřské koráby s rukojmími totiž podle něj nelze jednoduše zaútočit bez předchozího důkladného plánování. Dřívější mateřské lodě prostě námořníci z válečných lodí poslali ke dnu a piráty zatkli. Velkou unesenou obchodní loď však pochopitelně jen tak zničit nemohou.

V případě ohrožení se navíc piráti ukrývají jako v trezoru ve speciálních nedobytných kajutách, které přepravci před časem začali na svých plavidlech budovat právě pro ochranu posádek před piráty.

V takových místnostech nelze piráty vypátrat ani s pomocí nejmodernějších detektorů nebo je vystopovat prostřednictvím jejich mobilních telefonů, které si stejně jako GPS navigace a satelitní spojení velmi oblíbili. Piráti totiž také začali pravidelně po každé větší akci měnit ve svých telefonech sim karty. Operátoři v poloautonomní somálské oblasti Puntland, považované za samozvané pirátské království, jim jako "dobrým zákazníkům" v tomto ohledu nabízejí prvotřídní služby. "Obávám se, že válka proti pirátům nemůže být vyhrána, dokud v Somálsku nebude stabilní vláda," dodal Hijmans.

Operace Ocean Shield NATO má v současnosti v rámci operace Ocean Shield v oblasti flotilu čtyř válečných plavidel - nizozemskou vlajkovou loď De Ruyter, dánskou fregatu Esbern Snare, americký torpédoborec USS Laboon a tureckou válečnou loď Gaziantep. Loni na podzim Aliance poprvé do boje proti pirátům vyslala i nizozemskou ponorku Zeeleeuw. Ta několik týdnů nepozorovaně předávala informace o aktivitách pirátů. Aliance protipirátskou operaci prodloužila až do roku 2012.