Slovensko dál škrtá na armádě. A to i na zahraničích misích

29. října 2012  14:22
Před deseti lety dostalo Slovensko pozvánku do Severoatlantické aliance. Pro mnoho Slováků to byl zlom v polistopadových dějinách, tečka za mečiarismem, potvrzení příslušnosti Slovenska k Západu. Toto výročí "oslaví" Bratislava nejnižším rozpočtem na obranu (alespoň v poměru k HDP), který kdy samostatná Slovenská republika měla.  
Voják slovenské armády v misi ISAF (ilustrační foto)
Voják slovenské armády v misi ISAF (ilustrační foto) | foto: Ministerstvo obrany Slovenska

Levicový kabinet premiéra Roberta Fica chce z rozpočtu na obranu ukrojit téměř sedm procent, a snížit tak obranný rozpočet na pouhé jedno procento hrubého domácího produktu. To je pouhá polovina toho, k čemu se před deseti lety Bratislavy zavázala. Ministr obrany Martin Glváč přitom téměř oslavuje i tuto výši a vyzdvihuje, že zůstalo alespoň ono symbolické jedno procento - zřejmě mohlo být ještě hůř.

Pomoc z Visegrádu?

Vzdušnými zámky jsou přitom Glváčova slova o tom, že dopad škrtů v rezortu lze snížit kooperací a společnými nákupy na úrovni Visegrádské čtyřky. Ze všech zemí Visegrádu se pouze Polsko drží dvouprocentní hranice HDP, která má být podle Aliance věnována na obranný rozpočet.

Nejméně bude přitom rozpočet ministertva obrany šetřit na platech a dalších mzdových nákladech na samotné vojáky, kde se prakticky nepočítá s poklesem. Kvůli tomu však Slovensko opět nesplní doporučený dvacetiprocentní podíl, který má jít z rozpočtu na novou výzbroj, vývoj zbraní a další inovace. Slib ministra Glváče se tomuto Aliancí doporučenému podílu alespoň přiblížit je přitom v protikladu se záměrem ministerstva ušetřit na investicích a nákupech oproti letošnímu roku celou pětinu.

Šetřit se má i na misích

Padesát miliónů eur, tedy asi 1,25 miliardy českých korun, které musí rezort oproti loňsku celkově ušetřit se dotkne i nejprestižnější činnosti slovenské armády, tedy zahraničních misí. Na nich chce totiž Bratislava v příštím roce snížit rozpočet o 9,5 miliónu eur, tedy asi o pětinu rozpočtu na rok 2012. Nejvíce vojáků má přitom Slovensko podobně jako jiné země NATO v Afghánistánu.

Vzdušnými zámky jsou přitom Glváčova slova o tom, že dopad škrtů v rezortu lze snížit kooperací a společnými nákupy na úrovni Visegrádské čtyřky. Ze všech zemí Visegrádu se pouze Polsko drží dvouprocentní hranice HDP, která má být podle Aliance věnována na obranný rozpočet. Podobně to platí i o investicích do nových zbraní, jež v dalších zemích V4 po vypuknutí finanční a ekonomické krize v roce 2009 až na výjimky téměř ustaly.

Při investicích do výzbroje však Polsko cíleně podporuje svůj stále poměrně silný domácí zbrojní průmysl (v poslední době například objednávkou tisícovky nových polských lehkých tanků Anders), takže téměř jediné, co může Česku, Slovensku a Maďarsku nabídnout, je "množstevní sleva" na nákup polských zbraní.

Spolupráci V4 komplikuje i fakt, že mezi Polskem, které si jako jediná alianční země v regionu udržuje plnohodnotnou armádu, a ostatními zeměmi, se vytváří stále větší propast. Česko, Slovensko a Maďarsko totiž směřují (pokud vůbec někam) ke specializovaným ozbrojeným silám, jež budou moci zajistit obranu terotoria státu pouze v součinnosti s Aliancí.

"Pomůže" Maďarsko?

Slovensko už dnes jen s velkými problémy plní tak základní úkoly, jako je ochrana slovenského vzdušného prostoru. Nedávná medializovaná "nabídka" Bratislavy, že by v případě nedohody českého ministerstva obrany o dalším pronájmu gripenů mohli Slováci střežit i český vzdušný prostor, byla proto brána spíše jako snaha získat od Prahy příspěvek na drahý provoz slovenských migů.

Když ne oni, tak ani my

Jenže přes deklaratorní podporu členství v NATO je pro levicového premiéra Roberta Fica plnění aliančních závazků na posledním místě. Zvláště když se naskýtá výmluva, že ani ostatní neplní.

Slovenský stát by přitom na armádě nemusel tolik šetřit. Na jedné straně je totiž pravdou, že Slovensko musí stabilizovat svůj státní rozpočet na deficitu maximálně 3 % HDP. Na druhou stranu však slovenská ekonomika slušně roste, ze zemí eurozóny dokonce nejrychleji, takže by se dalo čekat, že se rozpočet ministerstva obrany přinejmenším nebude snižovat.

Jenže přes deklaratorní podporu členství v NATO je pro levicového premiéra Roberta Fica plnění aliančních závazků na posledním místě. Zvláště když se naskýtá výmluva, že ani ostatní neplní.

Související texty na natoaktual.cz:

V Bratislavě se zpola humorně, zpola vážně říká, že existuje už asi jediný způsob, jak dnešní slovenskou vládu přesvědčit o tom, že výdaje na armádu už nemohou klesat, ale musí opět začít růst. A to tak, že začne "zbrojit" sousední Maďarsko, jediná země, z níž má dnešní Slovensko ještě dnes přinejmenším psychologické obavy.

Logiku to má, stačí se podívat, jak podobná věc dlouhá léta fungovala v případě řeckého a tureckého rozpočtu na obranu. Problémem tohoto scénáře však je, že Maďarsko a jeho armáda je na tom dnes po všech stránkách ještě mnohem hůře než armáda slovenská. A premiér Viktor Orbán a jeho vláda mají díky velmi problematické situaci ekonomiky i rozpočtu úplně jiné starosti, než posilovat rozpočet na armádu. Ten je ostatně v poměru k HDP ještě nižší, než plánuje Slovensko pro rok 2013.

Luboš Palata
autor je redaktorem Lidových novin

Chcete vyjádřit svůj názor k tomuto tématu?

Můžete využít komentářů na naší facebookovské stránce - www.facebook.com/natoaktual.

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.