„Pokračujeme v procesu, který jsme avizovali minulý rok a plníme závazky, které jsme deklarovali,“ uvedl slovenský ministr obrany Martin Glváč. Slovensko dosud mělo takovou munici ve výzbroji a patřilo i mezi výrobce.

Návrh na přistoupení k úmluvě o zákazu kazetové munice (Convention on Cluster Munitions – CCM) musí ještě schválit slovenský parlament.

Úmluvu podepsaly desítky zemí už v roce 2008. Do letošního dubna ji přijalo na 116 států světa včetně České republiky a 99 z nich úmluvu rovněž splnilo. Stranou ale zatím zůstávají hlavní výrobci jako USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán nebo Izrael.

Signatářské státy se v dohodě zavazují, že kazetovou munici nebudou používat, vyvíjet, vyrábět ani nijak získávat, skladovat, držet nebo přemísťovat.

Kazetová munice obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí po větším území jako samostatná výbušná zařízení. Tyto kontejnery se samostatnými náložemi lze na bojiště dopravit raketami, dělostřeleckými granáty i leteckými pumami.

Některé ze stovek náloží často nevybuchnou ihned, ale zůstávají aktivní i několik letech po konci konfliktu a stávají se tak vážným nebezpečím hlavně pro civilisty.

Na likvidaci mají osm let

Kazetové zbraně byly použity například v Kosovu, Afghánistánu, Iráku, ale i Libanonu. Nevládní organizace jako Human Rights Watch upozorňují, že kazetová munice byla použita také v současných konfliktech v Sýrii nebo na Ukrajině.

Podle Glváče má slovenská armáda ve výzbroji přibližně 800 kusů takové munice a její likvidace je finančně náročná. Bratislava proto vyjednává o tom, že by s likvidací pomohli někteří spojenci z NATO.

Slovenské ministerstvo obrany odhaduje, že náklady na zneškodnění zásob by mohly dosáhnout až 5,5 milionu eur, tedy 150 milionů korun. Kvůli ukončení výroby pak přišlo o práci asi 150 lidí, uvedlo ministerstvo.

Slovensko po případném podpisu úmluvy bude muset zásoby této munice do osmi let zlikvidovat. Ve výjimečných případech lze lhůtu prodloužit až dvakrát o další čtyři roky.