Šlechtová (za ANO) před armádními špičkami uvedla, že chce zajistit takovou obranyschopnost země, aby česká armáda v rámci Severoatlantické aliance na čelních příčkách.

„Máme jednu z nejkvalitnějších armád a za to bych chtěla poděkovat vám, generálnímu štábu, všem velitelům, velitelkám, protože je to díky vašemu řízení a velení vojákům,“ uvedla ministryně obrany v demisi.

Armádní profesionálové ale podle ní nemohou vykonávat zodpovědně svou práci, pokud nemají k dispozici potřebné vybavení. „Proto jsem stanovila cíl, že v tomto volebním období rozběhneme modernizační programy, které povedou k efektivní armádě 21. století. A nejde jen o mediálně probírané vrtulníky či radary. Peníze na armádu a nové zbraňové komplety budou. Co ale nedopustím, to je chaos a netransparentnost při jejich pořizování,“ zdůraznila Šlechtová.

Podle ní nejde ale jen o „velké zakázky“, vyřešit chce také problémy s pořizováním výstroje, nedostatkem neprůstřelných vest nebo vhodných přileb a bot. „To je absolutně nepřípustné, to musíme řešit okamžitě,“ prohlásila.

Nechal prý přepracovat střednědobé plány armády s tím, že „neseděly s financemi“. Šlechtová v uplynulých týdnech opakovaně kritizovala velení armády ohledně specifikací na dodávky techniky, kterou vojáci potřebují. Jde na příklad o nové izraelské radary MADR nebo tucet nových víceúčelových vrtulníků. Obě zakázky nabírají zpoždění.

Právě ohledně vrtulníků Šlechtová poznamenala, že žádná z firem nesplnila požadavky české armády. Ministerstvo si sice vyžádalo nabídky od několika států, do finále se ale dostaly jen americká a italská nabídka, ani ty ale všechny podmínky nenaplnily. Šlechtová si proto vyžádala, aby armáda specifikaci do dvou týdnů upravila. Poté chce rozhodnout o dalším postupu. Vypsání zakázky očekává do několika měsíců.

Zakázku na mobilní radary z Izraele zatím odmítla Šlechtová podepsat do doby, než dostane nové stanovisko od kybernetického úřadu. Ten nedal souhlas s budoucím připojením radarů k systémům NATO, dokud nedojde k úpravám smlouvy.

Ministerstvo podle Šlechtové proto musí příště od armády dostávat takovou specifikaci, podle které bude moci akviziční proces bezpečně spustit.

Velké armády mají více typů

Kritiku modernizačních procesů odmítl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Nezasvěcená vyjádření podle jeho slov „vytvářejí líbivé titulky“, ale vedou armádu do slepých uliček. Bečvář uvedl, že velké armády mají ve výzbroji více druhů techniky. Česká armáda se musí spoléhat většinou na jeden typ a nízký počet. Odborníci ve vedení armády podle něj vědí, co chtějí.

Armáda podle Bečváře loni své úkoly splnila. Zúčastnila se jedenácti misí, do kterých vyslala zhruba 800 vojáků. Dalších více než 800 bylo vyčleněno pro pohotovostní Síly rychlé reakce NATO a EU. „Musím ocenit každého vojáka, který sloužil s vlajkou ČR na rameni své uniformy v Afghánistánu, Iráku, Mali, na Sinaji, na Balkánském poloostrově, na Golanských výšinách a pod vedením OSN, Evropské unie či NATO,“ řekl.

Připomněl také účast na cvičení v Litvě nebo nepřetržitou ochranu vzdušného prostoru. Čeští stíhači podle něj loni zaznamenali takzvaných 11 ostrých startů, většinou k nekomunikujícím letounům.

Šlechtová na shromáždění nastínila, že plánuje do Parlamentu přinést komplexní návrh na rozšíření vojenských zahraničních misí. V Afghánistánu například podle ní vedení spojenců chce po české armádě rozšířený výcvik letců. Ráda by také do středních i základních škol zavedla brannou výchovu.

Pravidelného velitelského shromáždění k vyhodnocení loňského výcvikového roku se v Praze zúčastnil i premiér Andrej Babiš (ANO). Česká armáda je podle jeho slov druhou nejmenší v Evropě a proto je důležité, aby pokračovalo přijímání nových profesionálů stejným tempem jako loni.

„Armáda přijala více než dva tisíce vojáků. Plníme důležitou roli v zahraničních operacích i při mimořádných situacích doma,“ konstatoval s tím, že letos do obranného rozpočtu směřuje 63,2 miliardy korun.

Podporu vlády podle Babiše armáda má. Musí ale „konečně utratit“ peníze, které dostala letos k dispozici, podotkl Babiš k faktu, že ministerstvo obrany v uplynulých letech nedokázalo přidělený rozpočet vyčerpat.