Šlechtová: Na zákon o zvyšování výdajů na obranu není vhodná doba

24. ledna 2018  17:53
Na návrh ODS, aby se v příštích pěti letech výdaje na obranu každoročně automaticky zvedaly o 0,2 procenta HDP, není podle ministryně obrany Karly Šlechtové vhodná doba. Prioritou pro ní je, aby obrana zrychlila a zefektivnila nákupy techniky a výstroje a dokázala přidělené peníze vůbec utratit.  
Vrtulník UH-Y Venom americké námořní pěchoty | foto: U.S. Marines

Občanští demokraté představili na zasedání Poslanecké sněmovny návrh zákona, který by ministerstvu obrany uložil, aby se jeho rozpočet každoročně „automaticky“ zvyšoval o 0,2 procenta HDP a to až do chvíle, kdy roční výdaje na obranu dosáhnou 2 procenta HDP. Země se k tomu zavázala v rámci NATO a v současnosti vynakládá jen zhruba jedno procento.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) takový návrh sice vítá, ale pro jeho přijetí není podle jejích slov „vhodná doba“.

Nový náčelník štábu

Ministryně obrany Karla Šlechtová chce navrhnou nového náčelníka generálního štábu. Uvedla to ve středu ve sněmovně. Současnému náčelníku Josefu Bečvářovi vypršelo funkční období už loni v létě.

Předchozí ministrobrany Martin Stropnický kvůli volbám Bečvářovi mandát o rok prodloužil. Jde o běžnou praxi. "Budu to já, kdo bude navrhovat nového náčelníka. S tím bude souviset rekonstrukce celého generální štábu a chci, aby to činil již nový (náčelník štábu)," citovala ministryni agentura ČTK. Kromě toho chce podle svých slov nastavit i nové řízení celého generálního štábu.

„Jsem velmi ráda, že politické strany napříč sněmovnou považují obranu České republiky za svou prioritu. Já také chci obranyschopnou a bojeschopnou armádu,“ uvedla s tím, že udělá maximum, aby do roku 2024 Česko skutečně dvouprocentní hranice dosáhlo.

Chce však především nejprve zrychlit nákup techniky a vybavení pro armádu, aby podle jejích slov vojáci včas dostávali to, co skutečně potřebují.

Teprve až potom prý může začít debata o uzákonění navyšování obranného rozpočtu. Jak dodala, připraví pro to vlastní materiál. Nejprve ale chce mít jistotu, že resort obrany dokáže přidělené finanční prostředky včas a efektivně utratit.

Ministerstvo obrany obrany například loni nevyčerpalo přes 4 miliardy korun. Důvodem jsou mimo jiné i některé zatím nedokončené velké nákupy techniky, které připravoval předchozí ministr obrany Martin Stropnický.

Vojáci čekají na nové radary

Komplikuje se především pořízení radarů MADR nebo nákup nových víceúčelových vrtulníků. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) by totiž podle Šlechtové za současných podmínek radarům neudělil certifikaci pro připojení k systémům NATO.

„Pokud ho nebudu mít pozitivní, tak v tuto chvíli ty radary nepodepíšu, protože nebudou napojitelné na systémy NATO. A ta kompatibilita musí být,“ konstatovala Šlechtová.

Ke konečné verzi smlouvy, která už byla připravena k podpisu, si proto vyžádala nový znalecký posudek a nové stanovisko advokátní kanceláře. Bez certifikace by tak po podepsání smlouvy s Izraelem sice Česká republika zaplatila za nákup a dovoz osmi radarů, armáda by ale stěží mohla efektivně využívat.

Nové mobilní radary MADR pro českou armádu má dodat izraelská státní společnost IAI Elta. Vláda o pořízení rozhodla v prosinci 2016. Za osm 3D radiolokátorů, známých z izraelského systému protiraketové obrany „Iron Dome“, zaplatí ministerstvo obrany 3,5 miliardy korun. Část zařízení se ale bude vyrábět i v Česku. Radary mají nahradit zastaralou a dosluhující techniku sovětské výroby, kterou armáda dosud využívala.

Armáda má sepsat reálné požadavky

Připraven měl být také výběr na nákup dvanácti nových vrtulníků. Šlechtová dosavadní vývoj zakázky označila za marketingový průzkum, jehož výsledky podle ní ale nenaplňují požadavky české armády. Jak ale podotkla, armádní specifikace jsou prakticky nesplnitelné.

„Nemyslím si, že naše armáda potřebuje něco, co ani není na trhu, nemají to Američani ani další země v Evropské unii,“ dodala.

Vrtulníky pro armádu nabízejí Itálie a USA. Rozhodne až nová vláda

Náčelníkovi generálního štábu Josefu Bečvářovi proto zadala, aby do konce ledna připravil „poslední verzi“ specifikací, co vojáci od vrtulníků chtějí. Chci ale reálné potřeby.

V nejužším výběru dosud s největší pravděpodobností zůstávaly dva typy strojů - UH-1Y Venom amerického výrobce Bell a AW139M italského výrobce AgustaWestland.

Ministerstvo obrany dříve avizovalo, že chce zakázku zadat na základě mezivládní dohody. Součástí kontraktu až za 15 miliard korun má být také výcvik pilotů, mechaniků, servis a zajištění dodávek náhradních dílů.

České armáda v současnosti používá dohromady 41 vrtulníků ruské výroby Mi-8, Mi-17 a Mi-24/35. Provozovat je chce až do roku 2023. První nové stroje by mohly být zařazovány do výzbroje od roku 2020.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.