Britský obranný rozpočet je 34 miliard liber a Skotsko má prospěch z každé libry, prohlásil britský ministr obrany Phillip Hammond během své cesty do Edinburghu. Osobně tam přivezl zvláštní analýzu, která by měla pomoci přesvědčit obyvatele Skotska, aby si hlasování o své nezávislosti ještě rozmysleli.

Za rok budou Skotové rozhodovat v referendu o nezávislosti na Velké Británii. A Londýnu možné odtržení Skotska dělá pořádné starosti. Britská obranná strategie revidovaná kvůli škrtům a úsporám totiž počítá s tím, že na území Skotska budou nadále nejméně tři strategické základny britského námořnictva a letectva.

Asi nejdůležitější je přitom námořní základna Clyde u skotského Faslane, kde kotví celá flotila britských ponorek třídy Vanguard schopných nést jaderné střely Trident. Ty jsou s hlavicemi uloženy v sousedním městečku Coulport asi 30 mil západně od Glasgow.

Vládnoucí Skotská národní strana (SNP) se silně staví proti tomu, aby dál britské ponorky z Faslane operovaly a v případě nezávislosti bude chtít ponorky, ale hlavně sklady uchovávající jaderné hlavice "vypudit ze skotského území co nejdříve".

Případný přesun základen a úložišť by však Británii vyšel na astronomické částky a mohl by podle studií trvat až dvě desetiletí. Navíc by tak byl ohrožen jeden z pilířů jaderného odstrašení NATO. Proto se Britové snaží Skoty přesvědčovat už rok před referendem. Pro nezávislost je totiž podle průzkumu zatím jen asi 30 procent obyvatelstva.

Skotsko zůstane bez ochrany

Šéf britské obrany Hammond skotské představitele upozornil, že Skotsko je dosud chráněno v rámci integrovaného obranného systému. V případě odtržení od britského Království ale nebude mít Skotsko na obranu v takovém rozsahu ani lidi, ani peníze. A dosavadní bezpečnostní záruky po vyhlášení nezávislosti už nebude moci Londýn garantovat.

Britská námořní základna Clyde u Faslane ve Skotsku

"To, co dělá z původně čistě politicko-vědní diskuze relevantní bezpečnostní problém, je fakt, že celý současný britský jaderný arzenál je umístěný výhradně na skotském území," konstatoval expert Tomáš A. Nagy ze Central European Policy Institute.

Skotští nacionalisté sice slibují dávat na obranu dva a půl miliardy liber ročně, což je podle nich o půl miliardy víc, než Londýn fyzicky posílá na sever země dnes. To ale podle britského ministerstva obrany rozhodně stačit nebude.

Analýza poukazuje na to, že by Skotsko muselo vybudovat svou vlastní armádu prakticky od nuly. A jen v případě letectva by šlo o miliardy liber.

"Odsun britských obranných jednotek by zanechal původní skotské vojenské schopnosti (tedy malý počet cvičných stíhaček, helikoptér, menších námořní plavidla a obrněná vozidla) jednoznačně pod úrovní existenčního minima pro zemi takové velikosti a geografické predispozice," dodal Nagy.

S vlastními ozbrojenými silami o počtu zhruba 10 až 12 tisíc vojáků by nezávislé Skotsko podle něj představovalo jen další příspěvek do "ligy máloschopných" obranných aktérů evropského kontinentu.

Podle britského materiálu je navíc ve skutečnosti Skotsko i jeho ekonomika natolik propojená s britským obranným průmyslem a ozbrojenými silami, že zpřetrhání takových vazeb by mělo velmi vážné dopady nejen  na obranyschopnost, ale také na ekonomiku a zaměstnanost.

Britské ministerstvo obrany ve své střednědobé koncepci počítá s tím, že do roku 2020 má být ve Skotsku jeden ze tří hlavních přístavů válečného námořnictva, včetně celé ponorkové flotily. Rovněž Královské letectvo chce mít právě ve Skotsku jednu ze svých tří operačních základen pro nejmodernější stíhací stroje F-35.

Přestože kvůli škrtům britská armáda propouští, ve Skotsku by měl počet britských vojáků a personálu pracujících na základnách naopak narůst na 12 500.

NATO nemusí Skoty přijmout

"Skotsko si zaslouží vědět, jaký dopad by nezávislost měla na zaměstnanost a živobytí mnoha tisíců lidí, které pracují v britských ozbrojených silách nebo pro obranný průmysl," řekl Hammond.

Za necelý rok podle něj obyvatelé Skotska učiní pravděpodobně "jedno z nejdůležitějších rozhodnutí". Jako součást Království má Skotsko pochopitelně dosud přístup k celé řadě britských obranných kapacit, včetně ochrany a pomoci například při přírodních katastrofách nebo průmyslových haváriích.

Letoun F-35 Lightning II

Torpédoborec HMS Dragon vyplouvá ze základny Clyde ve Skotsku

Eurofighter Typhoon F2 britského Královského letectva

Sami Skotové si svým postojem zadělali na vážné dilema. Buď nechat u svých břehů kotvit jaderné ponorky, jež jsou klíčovým prvkem obranného systému celého NATO, což by jim pravděpodobně zajistilo přijetí mezi spojence, nebo jejich přítomnost odmítnout a souhlas s členstvím nezískat.

Bludný kruh ještě více přivřela sama Severoatlantická aliance, která odmítla tvrzení předsedy vlády Skotska Alexe Salmonda, že by se Skotsko stalo členem Aliance po případném vyhlášení nezávislosti automaticky.

Brusel si stojí za tím, že vzhledem k tomu, že by bylo podle mezinárodního práva Skotsko novou zemí, nebylo by signatářem Washingtonské smlouvy a tudíž ani členem NATO. Kdyby se chtělo k Alianci připojit, muselo by získat jednohlasný souhlas všech 28 členských zemí.

A postoj Skotska vůči klíčovému jadernému arzenálu Aliance už vyvolal ostražitost v USA, které považují případné zrušení ponorkové základny za potencionální ohrožení mohou se vyslovit proti přijetí nezávislého "bezjaderného" Skotska do NATO.

Aliance jako celek zatím možné individuální skotské členství neprojednávala a nedá se očekávat, že by členské země včetně Česka tuto možnost probraly do té doby, než Skotsko skutečně nezávislost získá. Nutno však poznamenat, že strategická poloha v Atlantiku, zásoby ropy a plynu a smlouvy se zbytkem Velké Británie dělají ze Skotska nicméně logického uchazeče.