Rozsáhlé cvičení Hradba 2018, které odstartovalo tento týden, má prověřit nasazení Aktivní zálohy přesně tak, jak by to bylo v reálu, když by ji armáda zavolala na pomoc. Záložníci budou střežit objekty důležité pro obranu státu, chránit úseky státní hranice i hlídkovat s policisty v ulicích měst hned v osmi krajích.

Nasazení 1 400 záložníků, které armáda během dubna na cvičení postupně povolá, má simulovat opatření po teroristických útocích v Evropě před dvěma lety.

Pro zálohu jde o mimořádnou událost. Nejen kvůli velikosti cvičení a spolupráci s policií. Armáda totiž záložníkům poprvé rozdala nespočet různých úkolů, když je zasadila do komplexního námětu cvičení. Jedni budou střežit hranici a lovit podezřelé osoby, jiní pečlivě střežit přehradu s pitnou vodou a další ve městě či na letišti se státní a cizineckou policií třeba chytat možné teroristy.

Armádní plánovači pro to využili mnohovrstevnatý a obsáhlý scénář zvaný „Skolkan“, který před lety vytvořili experti z aliančního Joint Warfare Centre v norském Stavangeru. Jde o velmi propracovaný a detailní systém s řadou modifikací, který spojenci použili pro desítky a možná stovky vojenských cvičení.

Je zasazený do fiktivního impéria „Skolkan“ se svou smyšlenou historií i vývojem a situovaný do oblasti severní Evropy. Vychází však z reálných dějinných zkušeností.

„Pozemní síly s tímto scénářem mají velmi dobrou zkušenost řadu let nazpátek. Ti, kteří scénář před lety tvořili, ho promysleli opravdu do těch nejmenších detailů, aby měl smysl. Proto jsme se rozhodli tento scénář aplikovat i pro aktivní zálohu,“ uvedl Antonín Genser, zástupce řídícího cvičení.

Situace ve scénáři podle něj plně odpovídají realitě současné Evropy, i když všechny údaje o státech či hranicích jsou smyšlené. „Obsahuje hrozby jako terorismus a třecí plochy mezi jednotlivými státy, kvůli kterým vznikají územní konflikty,“ dodal.

Námět pro cvičení Hradba 2018 tak popisuje všeobecnou geostrategickou situaci v severní a střední Evropě, kde leží fiktivní státy Lindsey, Bothnia, Torrike, Framland, Arnland a Otso.

Rozpad impéria

Příběh popisuje, že v průběhu 20. století byla Evropa vojensky a politicky rozdělena na dvě výrazné části. Takzvaný Svaz Spolupracujících Republik (SSR), který zahrnoval země v geografickém prostoru Severního a Baltského moře a protipólem byly nezávislé baltské státy v geografickém prostoru baltského moře, které se v průběhu šedesátých let 20. století v reakci na agresivní vystupování SSR staly členy NATO.

V roce 1999 vyústily dlouhotrvající vnitřní ekonomické, politické a sociální problémy v SSR v jeho rozpad na samostatné státy Lindsey, Bothnia, Torrike, Framland, Arnland a Otso.

Státy Framland a Otso nově nabytou samostatnost okamžitě uvítaly a ve velmi krátké době spustily za mohutné finanční podpory mezinárodních organizací včetně OSN sérii reforem k proměně v moderní demokracie.

Severní země Lindsey, Bothnia a Torrike byly rozpadem SSR poměrně zaskočeny. V rámci svazu měly poměrně výsadní postavení, především díky své vojenské síle a politickému vystupování. Původní politické vedení v těchto zemích si po rozpadu svazu udrželo moc a nadále pokračovalo v pevném, téměř totalitním, řízení jednotlivých států.

Přípravy na invazi

Industriální Torrike se snaží o získání vlivu v celém regionu a pokouší se obnovit impérium Skolkan. Bothnia je socialistický stát, který velké prostředky věnuje na vybudování silné armády. Lindsey je autoritářský stát, který je nepředvídatelným hráčem v regionu Skolkan a je zastáncem agresivního řešení mezinárodních problémů.

Tyto tři země jsou jsou jedinými členy Organizace pro Skolkanskou spolupráci (SCO), která otevřeně vystupuje proti NATO.

Především osmimilionová Bothnie se vzhledem k nedostatku přírodních zdrojů pokouší suroviny získat územní expanzí. Zuby si brousí především na odvěkého nepřítele - Estonsko. Podporuje bothnijskou menšinu v Estonsku a také teroristickou organizaci „Novus Ordo Mundi“. Bothnia má silnou politickou podporu celé Organizace pro Skolkanskou spolupráci, profesionální armádu na velmi dobré úrovni vycvičenosti s moderní technikou a výzbrojí.

Po recesi v roce 2011 se výrazně zvedlo zadlužení země a v současné době Bothnie nezvládá splácet tento deficit a přichází o některé dodavatele základních surovin potřebných pro svůj průmysl.

Bothnia se také cítí ohrožena rozšiřováním členské základny NATO, především vstupem Estonska do Aliance. Pokusí se využít vysokou vytíženost vojsk NATO v dalších krizových oblastech ve světě.

Na útočnou operaci se bothnijská armáda připravuje poslední tři roky. Všechny jednotky Bothnie již ukončily cvičení, byly doplněny na stoprocentní stavy a dvě divize se přesunuly k přístavům Brahea a Türkü.

Po celé tři roky Bothnia také prováděla vlivové operace vůči bothnijské menšině na území Estonska. Cílem bylo eskalovat etnické problémy, narušit vnitřní celistvost Estonska a získat podporu části estonského obyvatelstva. Informační operace se ale objevily i v ostatních členských státech Aliance.

Státy NATO včetně Česka se zatím připravují na podporu Estonska podle Článku 5 společné obrany, tedy že útok na jednoho je útokem na všechny spojence. Na základě rozhodnutí vlády a parlamentu České republiky bylo vysláno do operace na obranu brigádní úkolové uskupení na bázi 4. brigády rychlého nasazení.

Úkol pro zálohy

A tady přichází úkol pro aktivní zálohu. Vzhledem k agresivní informační kampani Bothnie se i v Česku začaly objevovat zprávy o pohybu osob s bothnijským občanstvím, které navštěvují bothnijské komunity v České republice.

Zpravodajské služby rovněž odhalily buňky bothnijské komunity, včetně pravděpodobných vojenských složek, které se snaží monitorovat pohyb a činnost jednotek Aliance na území ČR. Zároveň probíhá velká dezinformační kampaň prostřednictvím probothnijských internetových webů, které napadají rozhodnutí vlády a parlamentu ČR a snaží se proti rozhodnutí poštvat obyvatele ČR.

Fotografie

Existuje poměrně velká pravděpodobnost, že zpravodajské služby Bothnie mohou plánovat akce, včetně teroristických útoků, které by vyvolaly demonstrace a nespokojenost s rozhodnutím o zapojení ČR do operace a tím narušili jednotu Aliance.

Bothnia pokračuje v silné mediální kampani, snaží se rozvrátit Estonsko pomocí nepokojů a také polovojenskou organizací Novus Ordo Mundi, která má základny na estonském území. Pokračuje v přípravách na invazi za silné podpory celé Organizace pro Skolkanskou spolupráci.

Kvůli těmto hrozbám česká vláda rozhodla o zvláštních bezpečnostních opatřeních a vydala úkoly pro ministra obrany a náčelníka generálního štábu, aby vojsko střežilo objekty důležité pro obranu státu a armáda posílila policii. Vzhledem k velikosti české armády a vyslání bojové brigády na obranu Estonska byla pro tyto úkoly povolána aktivní záloha.