Senátoři poslali vojáky do Pobaltí. Kritici argumentovali dezinformacemi

21. července 2017  6:31
Senátoři ve čtvrtek schválili působení českých vojáků v mnohonárodních bojových uskupení NATO v Pobaltí. Návrh podpořilo 57 z 68 přítomných senátorů. Odpůrci vyslání jednotek kritizovali s tím, že o vstupu České republiky do NATO před lety neproběhlo referendum a že pobaltské země o posílení vojenské přítomnosti oficiálně nežádaly.  
Čeští vojáci už v Pobaltí několikrát cvičili. Dvakrát také chránili vzdušný prostor nad celým regionem. | foto: 7. mechanizovaná brigáda
galerie Rozmístění a složení vícenárodních praporů NATO v Pobaltí a Polsku v červnu 2017 Rozložení sil NATO a Ruska v Pobaltí

Podle ministra obrany Martina Stropnického jde o příspěvek České republiky ke kolektivní obraně Aliance, na které je založena i bezpečnost České republiky. „Demonstrujeme tím naši připravenost chránit suverenitu našich spojenců,“ prohlásil.

Česko se tak stane součástí mnohonárodních bojových uskupení členských států NATO rozmístěných v pobaltských republikách a v Polsku v rámci takzvané alianční předsunuté přítomnosti (eFP – enhanced Forward Presence).

Bojové skupiny NATO v Pobaltí jsou kompletní, mají odradit Rusy

Na vzniku a rozmístění čtyř vícenárodních praporů se loni dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky.

V každé ze zmíněných zemí je rozmístěno zhruba 1 000 spojeneckých vojáků, kteří se budou po nějaké době střídat. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. Do praporů pak přispívají jednotlivé alianční země.

Celkově by mělo být v Pobaltí nasazeno příští rok až 290 českých vojáků. Mechanizovaná rota, tedy 250 vojáků, má od května příštího roku operovat v sestavě německého bojového uskupení v Litvě. Minometná četa, tedy 40 vojáků, by mělo už od ledna působit v rámci kanadského bojového uskupení na území Lotyšska.

Časový mandát pro působení českých vojáků v Pobaltí je stanoven na období od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019. Náklady na vyslání a působení českých vojáků se odhadují na 362 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany.

Podobně jako při projednávání v Poslanecké sněmovně, i v Senátu se objevily ostré hlasy proti vyslání českých vojáků do Pobaltí. Návrh nakonec podpořilo 57 z 68 přítomných členů horní komory, proti hlasovali 4 senátoři, 7 se zdrželo (šest z ČSSD a jeden z KDU-ČSL). Proti byli jen sociální demokrat Radko Martínek a tři členové klubu kolem předsedy Strany práv občanů Jana Veleby.

Vyslání vojáků do Pobaltí provázela politická přestřelka s komunisty

Jedním z nich také bývalý komunista Jaroslav Doubrava (zvolen za Severočechy). Ten požadoval odmítnutí mise s tím, že vyslání bojových vojenských uskupení na území jakýchkoli států je porušením Charty Organizace spojených národů a ohrožuje mír. Ministra obrany Stropnického pak obvinil, že proti 80 tisícům vojáků Ruska nestojí jen čtyři tisícové vícenárodní prapory NATO. „Pravdou je, že je to 134 449 vojáků NATO,“ vypočítal Doubrava.

Odvolával se také na e-mail od sdružení „Ne základnám“, že žádná žádost ze strany Estonska, Litvy a Lotyšska o to, aby se čeští vojáci takové mise účastnili, oficiálně nepřišla.

Stropnický v reakci označil takové zprávy za irelevantní. „To se zakládá na pravdě asi tak stejně jako zprávy z Aeronetu nebo Russia Today a dalších až 40 serverů či informačních zdrojů, které nás zásobují takovýmito pravdami,“ uvedl s odkazem na dezinformační servery.

Rozmístění a složení vícenárodních praporů NATO v Pobaltí a Polsku v červnu 2017

Rozmístění a složení vícenárodních praporů NATO v Pobaltí a Polsku v červnu 2017

Odmítl, že by vícenárodní prapory v Pobaltí a Polsku mohly pro Rusko představovat hrozbu. Podle něj je taková přítomnost symbolická ve srovnání s připravovaným cvičením ruské armády „Zapad 2017", do kterého se má zapojit až 80 tisíc vojáků.

Předseda Strany práv občanů Jana Veleba zase kritizoval samotné členství v NATO a proč Aliance raději neřeší vojensky migrační krizi. „Pokud se týká NATO, tam žádné referendum nebylo,“ uvedl.

„Nevzpomínám si, že by bylo referendum o vstupu do Varšavské smlouvy,“ reagoval ministr obrany Stropnický. Mise do Pobaltí je podle vlády reakcí na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané agresivními kroky Ruska vůči Ukrajině.

Senátor Jiří Oberfalzer připomněl, že zvládnutí uprchlické krize je civilním či politickým a humanitárním problémem a nikoliv vojenskou záležitostí. V reakci na kritiku vyslání vojáků Pobaltí pak uvedl, že Severoatlantická aliance „není příčinou toho, že se pobaltské republiky bojí Ruska“.

Podobně také senátor Jiří Dienstbier připomněl ruskou anexi Krymu a vojenské akce na východě Ukrajiny. „Myslím si, že kdo je příčetný, nepochybuje o vlivu Ruska na situaci v Donbasu. A je zcela pochopitelné, že další menší země, které mají historickou zkušenost s ruským imperialismem, se bojí jeho současných projevů,“ dodal.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.