Představitelé českého provinčního rekonstrukčního týmu zdůraznili, že nechtějí vytvářet závislost Afghánců na cizí pomoci. Chtějí využít toho, co tamní obyvatelé "mají a umí", popřípadě chtějí využít možností regionu.

Při své činnosti v Lógaru chtějí dbát na to, aby jejich pomoc byla udržitelná. "Nechceme jim pouze předat klíče od školy a odejít," uvedl šéf civilní mise Václav Pecha.

Pecha dále vyzdvihl důležitost participace tamní komunity, která se bude na českých projektech podílet jak finančně, i když její příspěvky budou tvořit pouze malou část nákladů, tak pracovní silou. Tímto způsobem chtějí čeští odborníci dosáhnout toho, aby Afghánci jejich pomoc přijali za svou a také se o ni dále starali.

Tým složený z příslušníků české armády a civilních expertů má v afghánské provincii Lógar zajišťovat stabilitu a bezpečnost a pomáhat s celkovým rozvojem oblasti, jelikož místní samospráva zatím není schopna samostatné rekonstrukce provincie.

Češi chtějí pomoci afghánskému zemědělství
Český PRT podle hlavní koordinátorky pro Afghánistán Ester Lauferové z ministerstva zahraničí převezme některé americké projekty, které již byly započaty. Má se však jednat pouze o dostavby malého rozsahu, dokončení přehrady, dvou škol a jednoho zdravotnického zařízení.

Civilní část českého provinčního rekonstrukčního týmu dosud navazovala kontakty s tamními představiteli a afghánskými ministerstvy.

Nyní by se mělo začít pracovat na konkrétních projektech z oblastí zemědělství, školství, zdravotnictví a asistence samosprávy v Lógaru. Projekty, které budou civilní experti koordinovat, se teprve řeší po administrativní stránce.

Česká republika by se chtěla angažovat zejména v rozvoji afghánského zemědělství, jehož výnosy by mohly významným způsobem přispět do afghánského rozpočtu. PRT chce Afgháncům pomoci hlavně se zpracováním ovoce.

Afghánistán je například významným vývozcem rozinek. Nemá však zařízení na jejich čištění, a proto je musí převážet do okolních zemí, kde tato zařízení mají. Rozinky tak velmi ztrácejí na hodnotě. PRT chce také pomáhat s budováním podzemních chladíren a zkvalitňováním osiva.

V Lógaru jsou i výhody
Experti vidí v provincii Lógar tři hlavní rizika, se kterými se budou muset vypořádat - bezpečnostní, těžkou dostupnost některých míst a absenci infrastruktury. V porovnání s okolními provinciemi tu však jsou i jisté výhody.

Provincie Lógar se rozlohou řadí k těm menším, nepěstuje se zde opium, nepanují zde etnické problémy a nevede přes ni žádná významná stezka spojující Afghánistán s Pákistánem.

Provincie Lógar nepatří k územím, kde dochází k bojům mezi Talibanci a spojeneckými jednotkami. "Není to fér vůči Afgháncům srovnávat bezpečnost či nebezpečnost jednotlivých provincií," zdůraznil však Jiří Nekvasil, který bude v Kábulu působit jako první český velvyslanec. Dosud měla Česká republika v Afghánistánu pouze zastupitelský úřad.

Ve vybudování české ambasády v Kábulu vidí představitelé PRT mnohá pozitiva. Velvyslanectví bude koordinovat jejich činnost a pomáhat jim v jednání s afghánskou administrativou. "Každý projekt by měl být projektem, který chce afghánská strana," dodal Nekvasil.

Mise by měla trvat 3 až 5 let
V provincii bude operovat osm civilních odborníků, ke kterým se mohou připojit ještě další dva v závislosti na tom, jaká konkrétní odborná profese bude v provincii ještě zapotřebí.

Vojenská část českého týmu odletěla do Afghánistánu již 11. února a je složena z 200 příslušníků české armády. Vojáci budou mít za úkol především zajistit bezpečnost českých civilních pracovníků.

Mise v Afghánistánu by měla trvat tři až pět let v závislosti na rozhodnutích české vlády a vývoji situace v zemi. Civilní odborníci by se měli v provincii střídat nejdříve po roce.