Že se obchod mezi Ankarou a Moskvou stal nakonec jedním z důležitých témat schůzky ministrů NATO v Bruselu potvrzuje, že vztahy spojenců s Tureckem jsou napjaté. Přestože spojenci uznávají právo každé země na rozhodnutí o v armádních nákupech, ozývají se i názory, zda by nebylo možné chystaný nákup ruského protivzdušného systému S-400 "Triumf“ nějak zvrátit.

„Je to čistě národní rozhodnutí, jaký typ protivzdušného systému chce Turecko koupit. Ale pro NATO je samozřejmě důležité, zda bude moci být integrován do společného systému vzdušné obrany,“ uvedl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Ten připustil, že spojenci dlouho diskutovali o turecké protivzdušné obraně a jejích jednotlivých prvcích a především o možné spolupráci Turecka s francouzsko-italským konsorciem EUROSAM, dodavatelem protivzdušného systému SAMP/T.

„Mluvili jsme o pokroku, který učinili (Turecko), pokud jde o dohodu nebo možnou dohodu s italsko-francouzským konsorciem, které by mohlo zajistit systémy od evropských spojenců NATO. Podepsali memorandum o porozumění. Začali spolupracovat. Vítám to,“ řekl Stoltenberg.

U spojeneckého systému je podle něj zřejmé, že jej lze snadno integrovat do společné obrany Aliance. „U ruského S-400 nebyl žádný požadavek na na integraci a je zřejmé, že by to byl obtížný problém,“ dodal.

Turecko a Rusko po ročním vyjednávání v prosinci podepsaly v pátek dohodu o dodávkách ruských raketových systémů S-400 pro tureckou protivzdušnou a protiraketovou obranu.

Ankara si na obchod půjčí

Podle dřívějších informací tureckých médií získá Ankara ruský systém S-400 Triumf s dosahem až 400 kilometrů za zhruba 2,5 miliardy dolarů (54 miliard korun).

Dodávka je plánována na jaro 2020. Turecký prezident Erdogan potvrdil, že Turecko si na koupi půjčí od Ruska v ruských rublech namísto amerických dolarů.

Šéf ruské státní korporace Rostech Sergej Čemezov deníku Kommersant nastínil, že Ankara zaplatí 45 procent z ceny jako zálohu a zbývající část má pokrýt ruský úvěr, poskytnutý ze státní pokladny.

Turecko se tak stane první členskou zemí NATO vybavenou moderním ruským zbrojním systémem. Před nákupem ruského raketového systému ale Ankaru spojenci opakovaně zrazovali. Turecká armáda, druhá největší v Alianci, bude podle kritiků záviset na ruské výzbroji, která navíc není kompatibilní s protivzdušnými a protiraketovými prvky ostatních spojenců a nemůže být začleněna do společné obranné architektury.

Znepokojení vyvolává dohoda rovněž kvůli tomu, že byla uzavřena navzdory západním sankcím vůči Rusku za ruskou anexi Krymu. Alianční představitelé Turecko varovali před blíže nespecifikovanými důsledky, které s sebou nákup pokročilého ruského systému může přinést. Experti pak přirovnávají akci Ankary k pořízení „trojského koně“.

Jedním z praktických problémů může být to, že turecká armáda bude zpočátku potřebovat k výcviku obsluhy ruské instruktory. Systém S-400 by měl být součástí turecké protivzdušné obrany, tudíž existuje předpoklad, že ruští instruktoři budou mít kvůli integraci přístup na velitelství tureckých vzdušných sil.

Navíc systém pro správnou identifikaci a rozpoznávání přátelských a nepřátelských strojů, které by měl zaměřit a v případě potřeby sestřelit, měl být softwarově propojen s tureckými letouny F-16 a v budoucnu také F-35. Je otázkou, zda Ankara ruským instruktorům tedy umožní přístup k sotwaru svých letounů a zda na druhé straně nechá „kolovat v žilách“ své protivzdušné obrany ruský software ovládající střely.

O prodeji systémů S-400 Turecku se přitom hovořilo už před třemi lety. Do původního tureckého tendru se přihlásily jen Rusko a Čína. Ankara si vybrala Čínu ale na nátlak spojenců nakonec tendr zrušila.

Ruský S-400 patří mezi pokročilé zbraňové systémy. Moskva raketové baterie nasadila například na obsazeném Krymu, v exklávě Kaliningradu nebo na své operační základně v syrské Latákiji.