"To je nebezpečná situace," uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu. Podle informací, zveřejněných v červenci, udržovala ruská armáda v při hranicích jednotky o síle asi 12 tisíc vojáků. "Sdílíme obavy, že by Rusko mohlo pod záminkou humanitární nebo mírové mise vojáky vyslat na východní Ukrajinu," řekla Lungescu.

Posilování ruské armády podle jejích slov situaci vyostřuje a podkopává snahy o nalezení diplomatické cesty k řešení ukrajinské krize. "Zhoršení humanitární situace v oblastech ovládaných proruskými separatisty... se děje kvůli pokračují ruské destabilizaci Ukrajiny," dodala.

Po anexi Krymu počátkem roku čítaly podle NATO ruské jednotky u hranic s Ukrajinou 40 tisíc vojáků. Moskva pak do června postupně prakticky všechny vojáky stáhla, na místě zůstávalo zhruba tisíc mužů. Později pak znovu začaly do oblasti mířit další síly. V červenci udržovala Moskva podle informací Aliance u hranic jednotky o síle zhruba 12 tisíc vojáků.

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin už v úterý označil situaci na východní Ukrajině za "katastrofální" a vyzval mezinárodní společenství, aby "přijalo mimořádná opatření ke  zlepšení humanitární situace". Zároveň navrhl vyslání mezinárodní humanitární mise spolu s ruskou humanitární pomoci pod záštitou Mezinárodního výboru Červeného kříže.

"Rusko může okamžitě zlepšit humanitární situaci na Ukrajině zastavením přílivu bojovníků a zbraní přes hranice," konstatoval vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove.

Na možné ruské plány s humanitární či mírovou misí na Ukrajině upozornil polský premiér Donald Tusk. "Máme důvod mít podezření a informace získané v posledních hodinách to potvrzují, že riziko přímé intervence je v současnosti vyšší, než tomu bylo před pár dny," uvedl Tusk.

Podle šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského má Rusko na hranicích už přes deset praporů a značné množství bojové techniky. "Takové věci se dělají buď s cílem politického nátlaku, nebo v přípravě na intervenci," prohlásil Sikorski.

Moskva také tvrdí, že má nezvratné důkazy o použití fosforových bomb při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinské vládní jednotky v posledních dnech postupují k centru Doněcku.

"Hlavní správa vyšetřování získala při prověřování bojových prostředků použitých v Doněcké a Luhanské oblasti nezvratné důkazy o tom, že ukrajinská armáda použila proti civilnímu obyvatelstvu zakázané zbraně," citovala agentura ITAR-TASS mluvčího ruského Vyšetřovacího výboru Vladimira Markina.

Podle něj byly v půdních vzorcích získaných v obci Semenivka a ve městě Slavjansk v Doněcké oblasti detekovány stopy zplodin hoření zápalné směsi, která slouží jako náplň min a leteckých pum.

Rusko obvinilo Kyjev z používání zakázané munice už několikrát. Ukrajinská armáda obvinění důrazně odmítá jako nesmyslná a vymyšlená. Podobně obviňovala Moskva z nasazení zakázaných zbraní také gruzínskou armádu během války v Jižní Osetii v roce 2008.