Ačkoliv o přehodnocení relativně "dobrých" vztahů s Ruskem a zmrazení vzájemné spolupráce rozhodla Aliance na mimořádné schůzce teprve včera, už nyní Moskva ztrátu důvěry u aliančních spojenců pociťuje doslova na každém kroku. "Nedůvěra uvnitř Aliance narůstá," konstatoval český velvyslanec při NATO Štefan Füle.

Například Spojené státy a Británie ještě před mimořádným zasedáním NATO oficiálně odstoupily od rusko-aliančního námořního cvičení v Japonském moři, které probíhá od 15. do 23. srpna. Pentagonu oznámil, že Spojené státy se cvičení neúčastní kvůli konfliktu v Jižní Osetii.

Se "ztrátou důvěry" se potýká Rusko i v aliančních operacích, když NATO nedovolila ruské válečné lodi účast ve své mezinárodní protiteroristické operaci Avtive Endevour ve Středomoří.

Ruská hlídková loď Ladnij se měla účastnit hlídkové operace v srpnu a září. Součástí mise měla být protiteroristická cvičení a průzkumné a záchranné operace.

"Budoucnost našich vztahů závisí na konkrétních krocích, které Moskva udělá ke splnění slov svého prezidenta Dmitrije Medveděva. To se nyní neděje," řekl k situaci generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. - více o schůzce ministrů zahraničí NATO ke Gruzii čtěte zde

Ministři zahraničí se shodli na vytvoření Komise NATO-Gruzie, která by měla posílit alianční vztahy s Tbilisi. Scheffer upřesnil, že komise bude pracovat podobně jako partnerství s Ukrajinou.

Zmrazení vztahů s Ruskem oznámily i některé nečlenské země NATO, které však s Aliancí úzce spolupracují, jako například Švédsko.

V oficiálním vyjádření švédský premiér Fredrik Reinfeldt označil ruský vpád do Gruzie za neakceptovatelný a za zločin proti mezinárodnímu právu a požaduje okamžité zastavení všech ruských operací, které vedou k destabilizaci Gruzie.

"V současnosti není vhodné, aby Švédsko provádělo vojenská cvičení s Ruskem nebo podnikalo vzájemné návštěvy vojenských jednotek," prohlásil Reinfeldt s tím, že tak byla zrušena například švédská návštěva ruského přístavu naplánovaná na září.

Rusko proti krokům NATO protestuje
Rusko se proti krokům aliančních zemí ostře ohradilo s tím, že názor NATO je neobjektivní a odráží nadržování jedné straně, tedy Gruzii.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na závěry úterní bruselské schůzky ministrů zahraničí zemí NATO pohrozil zhoršením vztahů Ruska s NATO.

Postoj NATO podle Lavrova ukazuje, že "Aliance vzala gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho pod svou ochranu" a Rusko z toho podle něj vyvodí důsledky. Spojenci tak "mohou mít problémy" v otázkách ruské pomoci v Afghánistánu, boje proti terorismu nebo nešíření zbraní.

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin po zasedání ministrů NATO dokonce prohlásil, že Rusko nehodlá spolupracovat s NATO, které "chrání zločince", jakým je podle něj Saakašvili.

Jako protiopatření ke krokům některých zemí NATO ruské námořnictvo oznámilo, že ruší účast na plánovaných manévrech s partnerskými zeměmi Aliance v Baltském moři a že také nebude moci přijmout americkou válečnou fregatu, která měla po dohodě připlout v září na ruský Dálný východ.