"Dobré podmínky pro obchodování s drogami nebyly odstraněny," citovala agentura Reuters šéfa ruské hraniční strážní služby Vladimira Proniševa. NATO podle jeho slov zatím nevyslyšelo naléhání Moskvy, aby spojenečtí vojáci v Afghánistánu důsledněji zasahovali proti pěstitelům máku a producentům opia v zemi.

Dosavadní strategie se podle jeho slov ukázala jako neúčinná. Vojáci NATO nechtějí sami ničit maková pole, aby u vesničanů neztratili přízeň. Snaží se proto finanční pomocí donutit farmáře, aby pěstovali něco jiného a maková pole zlikvidovali sami.

Aliance ruskou kritiku zatím nekomentovala. Už několik měsíců se však daří spojencům proti producentům drog účinně bojovat. Jen v prvních dvou týdnech letošního roku zabavili vojáci mezinárodních sil v Afghánistánu přes 14 tun narkotik. Do dnešního dne pak už jde o desítky tun. (Drogová válka v Afghánistánu je v plném proudu, vojáci ničí tuny narkotik)

Doslova "čistých" je podle výroční zprávy NATO 14 afghánských provincií, v dalších se produkce opia postupně snižuje, ale v 7 provinciích především na jihu Afghánistánu je produkce opia a výroba drog stále velmi vysoká.

Na druhou stranu Rusko ale patří k největším spotřebitelů afghánského heroinu. Ruský prezident Dmitrij Medveděv před časem varoval, že rostoucí počet uživatelů drog především mezi mladými lidmi je ohrožením národní bezpečnosti. Drogy se do Ruska a dále do Evropy dostávají pašováním přes bývalé sovětské středoasijské země.

Podle loňské zprávy OSN končí na ruském a íránském trhu a ve zbytku Evropy polovina veškeré produkce heroinu, pocházejícího z afghánského opia. Oficiální statistiky pak konstatují, že v Rusku ročně zemře na následky užívání drog až 30 tisíc lidí ve věku do třiceti let.