„Parašutisté přistáli na speciálně určeném místě z výšky téměř 1 500 metrů,“ informovalo ruské ministerstvo obrany. Stovku výsadkářů z ruské pskovské oblasti a běloruské jednotky rychlého nasazení nad cíl dopravil armádní letoun Iljušin Il-76.

K seskoku použili speciální padáky Arbalet-2 určené pro použití v extrémních podmínkách, uvádí se ve zprávě tiskové služby ministerstva. Přistáli poblíž ruské polární základny Barneo.

Cvičení mělo prověřit schopnosti ruských sil rychle zasáhnout v arktických oblastech při mimořádných událostech na základně. Nacvičovali také pomoc a evakuaci polárníků ze základny. „Zkušenosti budou využity později pro zajištění efektivního provozu v extrémních arktických podmínkách,“ konstatovalo ministerstvo.

Na cvičení se podílela ruská Geografická společnost, která polární základnu provozuje. Ruské výsadkové jednotky cvičí v oblasti pólu už třetí rok za sebou. Před pár týdny podobně absolvovali poprvé v historii arktický výcvik také čečenské speciální síly.

Rusko v Arktidě pokukuje po ropě a zemním plynu

Základna Barneo se každoročně buduje na driftujícím ledu na 89. rovnoběžce asi 100 kilometrů od pólu. V provozu je zhruba od konce března do konce dubna, kdy ledový příkrov roztává a láme se. Driftující základna se v pozdějších měsících nechtěně přesunuje dále od pólu. Základna slouží jako poslední bod, odkud vyrážejí polární expedice.

Cvičení zapadá do nových plánů Moskvy, které mají potvrdit ruské ambice v polárních oblastech a znásobit vyhlídky na lukrativní těžbu ropy a zemního plynu v severských vodách. V Arktidě se podle odhadů nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zásob plynu.

Rusko staví několik arktických vojenských základen a zhruba desítku pátracích a záchranných stanic, přístavy a radarové stanice po celé délce svého arktického pobřeží. Na ministerstvu obrany rovněž vzniklo Strategické velitelství pro Arktidu a ruský prezident Vladimir Putin oblast označil za území „zvláštního zájmu“.