Dva bombardéry Tu-160, nesoucí v kódování NATO označení Blackjack, přistály ve Venezuele ve středu po třináctihodinovém letu. Během něj je v oblastech Arktidy a Atlantiku sledovaly stíhačky systému včasné výstrahy Aliance.

Ve Venezuele by se posádky letounů měly zapojit do vojenského cvičení. Podle ruského ministerstva obrany absolvují bombardéry několik cvičných letů přes neutrální vody a za několik dní se vrátí zpět do Ruska.

Mluvčí ministerstva Alexander Drobyševský odmítl sdělit, zda jsou letouny vyzbrojeny. Obvykle však ruské strategické bombardéry během cvičných letů zbraně nemají.

Přítomnost ruských letounů přivítal venezuelský prezident Hugo Chávez. V televizním projevu se nechal slyšet, že "doufá, že se jednou z těch věcí proletí". Venezuelský prezident od počátku podporuje ruskou invazi do Gruzie.

Chávez k přítomnosti ruských letounů na území Venezuely uvedl, že "Venezuela uvažuje o nákupu ruské ponorky a společně s Ruskem pracuje na vývoji protivzdušné obrany včetně speciálního radaru a raket."

Kromě cvičení strategických bombardérů Moskva plánuje společné vojenské cvičení s Venezuelou v Karibském moři. Manévrů se zúčastní několik ruských lodí a zhruba tisícovka ruských vojáků. Manévry se uskuteční od 10. do 14. listopadu a Venezuela do nich zapojí letectvo a námořnictvo. - více o chystaných manévrech v Karibiku čtěte zde

Všeobecně se předpokládá, že přítomnost ruských letounů ve Venezuele jako odpověď na americkou námořní pomoc Gruzii zřejmě ještě více poškodí už tak dosti napjaté rusko-americké vztahy.

Podle šéfa moskevského ústavu pro strategická studia Alexandra Konovalova to bude mít dopad i na celkovou "globální stabilitu". "Je to demonstrace ruských schopností, jak dělat věci ohavně: Vy pošlete válečné lodě do Černého moře a my pošleme bombardéry k vašim dveřím," citovala experta agentura AP.

Přelety ruských bombardérů Tu-160 a Tu-95 nad Tichým oceánem, Arktidou, Atlantikem, ale i Evropou nejsou v posledních měsících ničím novým. Rusko loni v srpnu obnovilo pravidelné lety svých strategických bombardérů mimo vlastní území.

Po patnácti letech se tak Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992.

Obnovení letů bylo podle tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina odpovědí na bezpečnostní hrozby, které vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti. Kreml oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování protiraketové obrany v Polsku a České republice.