Informaci zveřejnilo vrchní velitelství NATO pro operace. Podle zprávy je ruská aktivita v v evropském vzdušném prostoru na mimořádné úrovni. Vysoký stupeň pohotovosti proto ve středu vyhlásila letectva Dánska, Německa, Norska, Portugalska, Turecka, Velké Británie, Finska i Švédska. Od úterka musela Aliance v evropském vzdušném prostoru zasáhnout celkem čtyřikrát.

Nejprve v úterý 28. října zhruba ve 14:30 SEČ zachytily radary NATO sedm ruských bojových letounů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Šlo o dva stíhací stroje MiG-31 (v kódu NATO - „Fouxhound“), dva stíhací bombardéry Su-34 (“Fullback“), jeden přepadový stíhač Su-27 (“Flanker“) a dva útočné stroje Su-24 (“Fencer“).

Ve Finském zálivu je dostihly německé pohotovostní letouny Eurofighter, které se v současné době podílejí na ochraně vzdušného prostoru pobaltských republik. Němečtí stíhači ruské stroje identifikovali a postupně si je na trase do Kaliningradské oblasti přebírali dánští, finští a švédští letci. Důvodem doprovodu byla skutečnost, že ruští piloti sice podali letové plány, ale nekomunikovali s řízením civilního letového provozu.

Daleko vážnější situace se však odehrála na druhý den, kdy se přibližně kolem třetí ráno objevila formace osmi ruských vojenských letounů nad Severním mořem. K norskému pobřeží se přiblížily čtyři ruské strategické bombardéry Tu-95H (v kódu NATO - „Bear“) doprovázené čtveřicí létajících tankerů Il-78.

Norské letectvo za nim poslalo své pohotovostní letouny F-16. Šest z osmi strojů se poté otočilo a zamířilo zpět do Ruska, dva z bombardérů však pokračovaly směrem na jihozápad podél norského pobřeží. Během svého letu kolem Evropy postupně zaměstnaly také britské a portugalské letectvo.

Posádky ruských strojů nepodaly letové plány, nekomunikovaly během letu s řízením letového provozu a neměly automatické odpovídače. Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Právě takové nevyzpytatelné lety ruských vojenských strojů představují podle NATO potencionální nebezpečí hlavně pro civilní letecký provoz. „To představuje potenciální riziko, když řízení letového provozu nemůže rozpoznat tyto letouny a zajistit, že nezasáhnou do civilní letecké dopravy,“ uvádí se ve zprávě NATO.

Další stroje nad Černým mořem

K dalším dvěma podobným případům došlo ještě ve středu odpoledne nad Baltem a také nad Černým mořem. Dva ruské bombardéry Tu-95 v doprovodu dvou stíhacích strojů Su-27 zachytilo během přeletu nad Černým mořem turecké letectvo.

Formace sedmi ruských bojových strojů (2x MiG-31, 1x Su-27 a 2x Su-24) v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem přinutila vystartovat také portugalské letouny F-16. které pomáhají s ochranou Pobaltí. Ruské stroje se po chvíli vrátily do ruského vzdušného prostoru.

Žádný z ruských strojů v žádném z případů nenarušil vzdušný prostor samotných členských států NATO. Aliance však poukazuje na intenzitu s jakou ruské letectvo podniká v posledních měsících podobné lety. Od jara, kdy se vztahy NATO s Ruskem prudce zhoršily kvůli ruské anexi Krymu, musely pohotovostní stíhačky spojenců do vzduchu už stokrát. To je asi třikrát více než za celý loňský rok.