Summit NATO 2023
„Ukázka je díky proslulosti tohoto stroje velmi žádaná na všech leteckých akcích a nyní ji díky Rumunsku, které ji reálně jako jediné může v současnosti nabídnout, poprvé uvidíme i na Mošnově,“ uvedl Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000, které největší armádně-bezpečnostní show na ostravském letišti pořádá.
Dny NATO v OstravěLetošní ročník Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády České republiky proběhne 17. a 18. září. Účast dosud potvrdilo 19 zemí. Vstup na akci je zdarma. Je to ojedinělá nekomerční přehlídka, na které mohou návštěvníci vidět vedle nejmodernější armádní techniky také to nejlepší, co má k dispozici policie, hasiči, záchranná služba, celníci, Vězeňská služba a další složky. V posledních dvou letech byl vyrovnán rekord v návštěvnosti - 225 tisíc diváků. Více informací na oficiálních stránkách www.natodays.cz |
Navíc vzhledem k tomu, že se Rumunsko chystá letouny MiG-21 vyřadit z výzbroje a nahradit je americkými stroji F-16, půjde patrně také o jednu z posledních příležitostí stroj v Česku ještě spatřit. Návštěvníci Dnů NATO budou mít možnost vidět stroj nejen na statické, ale také v letové ukázce.
Organizátoři měli přitom účast MiGu přislíbenou už pro loňský ročník, Rumunsko však nakonec všechna vystoupení zrušilo.
Mošnovské letiště je s letouny MiG-21 nerozlučně spjato. Od šedesátých let minulého století byl Mošnov jejich domovskou základnou. Až do září 1993, kdy odsud startovaly letouny MiG-21 ve verzi MF tehdy už českého letectva. Dva stroje stejného typu pak byly součástí zahajovacího průletu na Dni NATO v roce 2004.
Přesto bude rumunská účast pro akci i mošnovské letiště premiérová. Rumunsko totiž představí modernizované stroje s označením LanceR, které jsou mimo jiné schopné nést jak ruskou, tak západní výzbroj.
Letouny MiG-21 kromě Rumunska stále slouží ještě v jedné zemi Severoatlantické aliance, a to v Chorvatsku. Letos na jaře byly stroje vyřazeny z výzbroje bulharského letectva.
MiG-21 patří mezi legendární nadzvukové stíhačky s charakteristickým delta křídlem, může dosáhnout až rychlosti Mach 2. Je to letoun určený především pro vzdušný boj, některé verze však byly upraveny pro útoky na pozemní cíle. Navzdory některým nedostatkům v ovladatelnosti patřil do standardní výzbroje zemí východního bloku a i díky tomu je dosud nejvíce vyráběným nadzvukovým letounem.
V rozmezí let 1959 až 1985 bylo vyrobeno přes 11 tisíc kusů. Licenčně se vyráběly v průběhu let 1963-1972 také ve firmě Aero Vodochody. Stroje byly ve výzbroji československého a později českého letectva až do roku 2005, kdy je nahradily letouny JAS-39 Gripen. Vzhledem ke svému rozšíření prošel letoun mnoha bojovými nasazeními - od Vietnamu přes konflikty na Blízkém východě až po válku v Jugoslávii.
tisknout 
