natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co psala světová média o Severoatlantické alianci

    Rumunsko podepsalo s USA dohodu o nákupu Patriotů

    30. listopadu 2017  17:26

    Systém Patriot | foto: NATO Photos

    Rumunsko podepsalo s USA dohodu o nákupu Patriotů

    Rumunsko oznámilo, že podepsalo s americkou vládou tzv. Letter of Offer and Acceptance o nákupu protiraketového systému Patriot, na jehož základě může vláda USA začít projednávat kontrakt s americkou zbrojovkou Raytheon vyvíjející tento obranný systém. Nákup systému Patriot přispěje k tomu, že Rumunsko splní svůj závazek vůči Severoatlantické alianci vynaložit minimálně 2 % svého HDP na obranu.

    „Tato zakázka vytvoří pracovní místa jak v USA, tak v Rumunsku,“ uvedl ve svém prohlášení viceprezident společnosti Raytheon pro integrovanou leteckou a raketovou obranu Tom Laliberty. „Raytheon rozvíjí dlouhodobé vztahy s rumunskými společnostmi, které pomohou s budováním a udržováním systému Patriot v Rumunsku,“ dodal Tom Laliberty. Hodnota celé zakázky by mohla činit až 3,9 miliard dolarů.

    Kam dál?
    ANALÝZA: Protivzdušná obrana: nezbytná součást suverenity a bezpečnosti země (10.4. 2017)
    USA prodají systém Patriot Polsku (20.11. 2017)

    Zdroj: Defense News (USA)

    ---

    NATO by mělo bránit Švédsko a Finsko, myslí si představitel NATO

    V případě ozbrojené agrese by měla Severoatlantická aliance bránit Švédsko a Finsko, přestože ani jedna země není členem Aliance, řekl zvláštní poradce ze společného výcvikového střediska NATO (Joint Warfare Centre) v Norsku Hans Helseth. „Skutečnost, že ani Norsko, ani Švédsko nejsou členy NATO snižuje pravděpodobnost ozbrojené agrese vůči oběma zemím. Podle mého názoru by však NATO mělo oběma státům v případě nouze přispěchat na pomoc – jak z morálních, tak z několika dalších důvodů,“ prohlásil Helseth na bezpečnostní konferenci v Berlíně.

    Finsko i Švédsko se sice účastní vojenských cvičení NATO, ale nevztahuje se na ně článek 5 Washingtonské smlouvy, podle něhož je útok na jednoho člena Aliance útokem na všechny. Obě země jsou si však vědomi, že jakýkoli krok ke vstupu do NATO by vyvolal ostrou reakci ze strany Moskvy, která se silně staví proti jakémukoliv rozšiřování NATO. Představitelé z Finska a Švédska na konferenci hovořili zejména o svých obavách z ruského vojenského posilování v Arktidě a v severní Evropě.

    Kam dál?
    Finové se mají před Ruskem na pozoru a přehodnocují pohled na NATO (30.10. 2010)
    NATO a Švédsko pořádají rozsáhlé společné cvičení (11.9. 2017)

    Zdroj: VOA News (USA)

    ---

    Tillerson chce víc evropských vojáků v Afghánistánu

    Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se chystá do Evropy, kde má v plánu zatlačit na spojence v Severoatlantické alianci, aby vyslali do Afghánistánu více vojáků. Je však možné, že u některých zemí narazí na odpor. Podle Tillersona by měli spojenci úměrně přispět dalšími jednotkami. „Alianční mise Resolute Support je nezbytná pro náš společný cíl. Tím je zajistit, aby Afghánistán disponoval takovými schopnostmi, kterými by přispěl k regionální stabilitě a zvítězil nad teroristickými hrozbami, včetně al-Káidy a organizace Islámský stát,“ prohlásil Tillerson.

    Evropa se ale stále zdráhá zvýšit své úsilí v Afghánistánu. „Spojenci by se mohli angažovat mnohem víc, problém je, že ale nechtějí,“ řekl bezpečnostní analytik z Royal United Services Institute v Londýně Shashank Joshi. „Jsou vůči Afghánistánu mnohem více cyničtí a pesimističtí,“ dodal Joshi.

    NATO již souhlasilo s navýšením vojáků v rámci mise Resolute Support zhruba o 3 000 vojáků, přičemž asi polovina z nich by měla pocházet ze států mimo USA. Někteří analytici však pochybují o šancích na úspěch ve válce, kdy bylo před několika lety nasazeno 140 000 aliančních vojáků.

    Kam dál?
    Trump žádá spojence NATO o tisíc vojáků do Afghánistánu (6.10. 2017)
    Trumpova afghánská strategie pravděpodobně přinese více amerických vojáků (21.8. 2017)

    Zdroj: Stars and Stripes (USA)

    ---

    USA mohou zaostat za Čínou a Ruskem ve využití umělé inteligence ve vojenství

    Spojené státy by se mohly ocitnout až za Čínou a Ruskem co se týče využívání umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) ve vojenské oblasti. Tyto dvě země totiž v posledních letech intenzivně pracují na nových způsobech využití AI. Zejména Rusko je otevřené o svém vývoji stále silnějších robotických systémů určených k válčení. Čína zase oznámila, že plánuje být „předním a globálním inovačním centrem v AI“ do roku 2030. V souvislosti s bojem je AI také hodně skloňovaným pojmem v Severoatlantické alianci, která uveřejnila zprávu, že se NATO musí připravit na budoucí střety investováním do AI.

    Americké ministerstvo však úplně neusnulo na vavřínech. Výdaje na AI v roce 2017 dosáhly 7,4 miliard dolarů, což je téměř o třetinu více než v roce 2012. USA mají navíc oproti jiným zemím jednu velkou výhodu – jejich soukromý sektor. Ten ročně vynakládá na AI více než ministerstvo obrany. Ministr obrany USA James Mattis již dříve v tomto roce uvedl, že je třeba více zapracovat na integraci komerční AI do jeho resortu.

    Kam dál?
    NATO vidí Rusko a Čínu jako stále větší výzvu (29.11. 2017)
    Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy (31.7. 2017)
    Revoluce v umělé inteligenci může být pro lidstvo hrozbou, tvrdí expert (22.7. 2017)

    Zdroj: MIT Technology Review (USA)

    ---

    Studie: Ve Finsku zájem o NATO klesá, víra v EU je stabilní

    Nové průzkumy veřejného mínění naznačují, že Finové čím dál méně dychtí po vstupu do Severoatlantické aliance. Nedávno zveřejněné výsledky průzkumu ukazují pokles v pozitivním vnímání NATO z 25 % na 22 % oproti roku 2016. Mnohem méně Finů si myslí, že by se jejich země měla připojit k vojenské alianci. Naopak postoje finských občanů k Evropské unii se příliš nezměnily, a to ani přes dluhovou krizi EU a drama ohledně brexitu. Více než polovina respondentů (58 %) uvedla, že jejich víra v EU zůstává nezměněna.

    Finové zároveň hojně vyjadřovali znepokojení nad terorismem a změnou klimatu. Jako největší hrozba je ve Finsku vnímána celosvětová uprchlická krize. Zhruba 83 % respondentů uvedlo, že právě ta je jejich největší obavou. Terorismus znepokojuje 81 % obyvatel Finska, v loňském roce to bylo o 6 % méně. Dotázaní také uvedli, že by se mělo Finsko více soustředit na teroristický útok z venku a nepodcenit přípravy. Na 75 % respondentů pak označilo změnu klimatu za hlavní problém.

    Kam dál?
    Podpora pro vstup do NATO ve Finsku klesla (6.11. 2017)
    Ke vstupu do NATO potřebujeme referendum, prohlásil finský prezident (31.10. 2017)

    Zdroj: YLE (Finsko)

    kko; natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media