Rasmussen se má sejít s šéfy české diplomacie i obrany. Před blížícím se zářijovým summitem NATO v Cardiffu se cesty generálního tajemníka do členských zemí zintenzivňují. Mezi hlavní témata Rasmussenovy cesty do Prahy bude patřit právě příprava vrcholné schůzky Aliance, ale také možné zapojení českých vojáků do nové alianční mise v Afghánistánu.

Podle informací natoaktual.cz chce české ministerstvo obrany znát vývoj situace ohledně příprav nové mise. "Připravujeme plán nasazení českých vojáků v zahraničních misích pro roky 2015 a 2016 a potřebujeme vědět podrobnosti," uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Na konci letošního roku skončí dosavadní mise a všichni alianční vojáci se stáhnou. Nová mise NATO v Afghánistánu má bezprostředně navázat. Má být nebojová a zahraniční vojáci se v ní mají zaměřit na výcvik a poradenství. NATO ale nemá s Afghánistánem doposud podepsány příslušné dohody. Afghánský prezident Hamíd Karzáí totiž odmítl podepsat bilaterální smlouvu s USA, která upravuje pobyt amerických vojáků na afghánském území a má být vzorem i pro dohodu s NATO. To značně komplikuje situaci a přípravy.

Rasmussen navíc přijíždí do Prahy v době, kdy Spojené státy tlačí na evropské členské země, aby dále kvůli rozpočtovým škrtům nesnižovaly výdaje na obranu. Sám Rasmussen v posledních týdnech několikrát vyzval evropské země, aby naopak i ve světle událostí na Ukrajině investice do obrany posilovaly.

České parlamentní strany sice nedávno u příležitosti 15. výročí vstupu česka do NATO deklarovaly, že udělají vše potřebné k zajištění obrany, nicméně ukazuje se, že vláda má v tuto chvíli jiné priority. Česko na obranu ročně vynakládá jen 1,08 procenta HDP místo dvou procent, jak se se vstupem do Severoatlantické aliance zavázalo.

Na prázdno vyšla také iniciativa bezpečnostního experta a poslance KDU-ČSL Ivana Gabala, který v souvislosti s diskusí poslanců o situaci na Ukrajině navrhl navýšit kvůli anexi Krymu rozpočet ministerstva obrany na příští rok o 8 miliard korun a v následujících letech až na úroveň 2 procent. Sněmovna jeho návrh odmítla.

A situace se zřejmě nezlepší ani v nejbližších letech, když v prvních návrzích státního rozpočtu pro příští rok má údajně ministerstvo obrany dostat méně než 42 miliard korun, určených pro letošní rok.