Rasmussen na summitu NATO: Putin chce zónu ruského vlivu a příměří ho nezajímá

Speciální příloha Summit NATO ve Walesu

Ruský prezident Vladimir Putin chce v sousedství Ruska vybudovat sféru ruského vlivu. V rozhovoru pro BBC to uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Šéf NATO navíc tvrdí, že Moskvu příměří s Ukrajinou nezajímá. „Myslím si, že dlouhodobé ambice pana Putina jsou jasné. Chce vybudovat zónu ruského vlivu v sousedství Ruska - na území bývalého Sovětského svazu. Chce zabránit tomu, aby země, které se v této zóně nacházejí, mohly směřovat k integraci do EU a NATO. A proto chce v sousedství Ruska vleklé a zamrzlé konflikty.“

Rasmussen také uvedl, že si nemyslí, že by v současné době byl jakýkoli členský stát NATO v bezprostředním ohrožení. „Díky naší odhodlanosti. Protože naše obrana a odstrašení jsou tak silné a Rusové vědí, že pokud by překročili „červenou linii“, tak bychom rázně zakročili,“ zdůraznil Rasmussen.

Kam dál?
Kazachstán pocítil Putinovu chladnou rétoriku (3.9. 2014)
Putin varuje Západ: Jsme nukleární supervelmoc, nezahrávejte si s námi (1.9. 2014)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Moskva varovala Ukrajinu před integrací do NATO a odstartovala vojenské cvičení

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval Kyjev před zvýšenou spoluprací se Severoatlantickou aliancí. Ta by podle Lavrova znamenala konec všem mírovým jednáním mezi Kyjevem a separatisty na východě Ukrajiny. „Někteří naši západní partneři, bohužel včetně toho nejvlivnějšího – USA, chtějí, aby NATO zvítězilo, stejně jako chtějí dosáhnout situace, v níž by Amerika mohla diktovat každému,“ dodal Lavrov, který svým prohlášením mimo jiné reagoval na setkání představitelů NATO s ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem na aliančním summitu ve Walesu..

Mezitím Rusko začalo s vojenským cvičením nedaleko hranice s Ukrajinou. Do cvičení se zapojí nejen bojové letouny, ale i ruské námořnictvo a raketové systémy.

Kam dál?
Summit NATO: Aliance nebude jednat o přijetí dalších členů (4.9. 2014)

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)

---

Summit NATO: Obama s Cameronem vyzvali Alianci, aby se postavila Islámskému státu

Americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron vyzvali Severoatlantickou alianci, aby odmítla izolacionistické pohnutky a postavila se čelem rostoucí teroristické hrozbě, kterou představují sunnitští ozbrojenci na Blízkém východě. Spojené státy a Velká Británie se podle jejich prohlášení „nenechají zastrašit barbarskými zabijáky. Pokud si teroristé myslí, že tváří v tvář jejich hrozbám couvneme, tak se mýlí.“

„Mezinárodní společenství jakožto celek má povinnost zastavit Islámský stát před dalším postupem,“ uvedl k tématu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, avšak poznamenal, že NATO od Iráku neobdrželo žádnou žádost o pomoc při boji s ozbrojenci.

Kam dál?
NATO je připraveno pomoci Jordánsku proti Islámskému státu (2.9. 2014)

Zdroj: The New York Times (USA)
---

Summit NATO: Aliance bude financovat afghánskou armádu do roku 2017

Jedním z nejdůležitějších témat letošního summitu Severoatlantické aliance ve Walesu je budoucnost Afghánistánu, odkud se do konce letošního roku stáhne většina zahraničních vojáků. Představitelé Aliance se během jednání dohodli na tom, že budou další tři roky financovat více afghánských vojáků, než bylo původně v plánu. Přesná čísla však Aliance neprozradila. „Zároveň vyzýváme mezinárodní společenství, aby i nadále pomáhalo Afghánistánu udržitelně financovat jeho ozbrojené síly,“ stojí v aliančním prohlášení.

Všichni v NATO si dobře uvědomují, že v Afghánistánu není vyhráno, ale přesto je Aliance podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena a britského premiéra Davida Camerona na svůj úspěch v zemi pyšná. „Více než deset let stály členské země NATO a jejich partneři bok po boku v naší nejnáročnější misi,“ uvedl Rasmussen. Cameron jej doplnil s tím, že Aliance udělala to, k čemu se zavázala.

Kam dál?
Abdulláh zasazuje těžkou ránu kontrole voleb (28.8. 2014)

Zdroj: Stars and Stripes (USA)

---

Nezávislost Skotska: Britové se obávají, že ztratí svůj jaderný fjord

Obyvatelé Skotska za dva týdny v referendu rozhodnou o nezávislosti své země – a tím také o britských jaderných ponorkách. Pokud bude většina Skotů hlasovat pro oddělení Skotska od Velké Británie, budou muset britské jaderné ponorky do pěti let opustit skotskou námořní základnu Faslane. Alespoň to slibuje před volbami skotská vláda. Pro Velkou Británii by to znamenalo, že bude muset najít alternativu pro jejich umístění. Ta však v současnosti neexistuje.

Britské řízené střely Trident s jadernými hlavicemi mohou být vystřeleny ze čtveřice britských ponorek s jaderným pohonem, z nichž jedna je vždy aktivní a zbytek je zakotven nedaleko Glasgow.

Kam dál?
Nezávislost Skotska: Bývalý velitel NATO se pustil do obranné politiky skotské vlády (2.9. 2014)
Zdroj: Der Spiegel (Německo)