Quo vadis stará dobrá Anglie?

1. listopadu 2010  9:59
Velká Británie, země jež byla po staletí vnímána jako evropská vojenská velmoc, se poprvé ve své moderní historii rozhodla k masivní redukci svých ozbrojených sil. Ta je mnohem více motivována snahou řešit více jak jedenácti procentní deficit státního rozpočtu loňského roku, než potřebou reflektovat zásadní změnu bezpečnostního prostředí ve světě.  

Před deseti dny byla zveřejněna dlouho očekávaná Strategic Defence and Security Review (SDSR), o jejíž vypracování po letošních květnových volbách rozhodl konzervativně-liberální kabinet premiéra Davida Camerona.

Jakkoliv se daly očekávat razantní změny, tak některé pasáže materiálu zveřejněného 20. října šokovaly příslušníky britských ozbrojených sil napříč námořnictvem, letectvem i pozemními silami.

Oficiální zkrácená verze Strategic Defence and Security Review

Stažení dvacetitisícového kontingentu z Německa do roku 2020, jehož umístění jako reliktu druhé světové války nemající z hlediska současné bezpečnosti v Evropě žádný význam, lze v tomto kontextu chápat jako logický a těžko zpochybnitelný krok.

Co tedy plánované škrty budou prakticky zahrnovat? Během následujících čtyř let snížení počtu ozbrojených sil o 17 tisíc vojáků a 25 tisíc občanských zaměstnanců, vyřazení flotily 80 kolmo startujících letounů Harrier a letadlové lodi HMS Ark Royal, čímž na dlouho dobu skončí výjimečnost bojového použití letadlových lodí. Osud vrtulníkové lodi HMS Ocean nebyl ještě rozhodnut. Projekt výstavby dvou nových robustních letadlových lodí v ceně 5,2 miliard liber bude sice pokračovat, jedna z nich však bude nejspíše prodána.

Vyzbrojení těchto lodí palubními letouny JSF z USA ovšem přijde až později. Dále dojde k vyřazení nejméně sedmi bojových lodí, přičemž zásadní rozhodnutí o budoucnosti britského jaderného odstrašení (Trident) bylo odsunuto do roku 2016. Prozatím bude snížen počet jaderných hlavic na každé ze čtyř ponorek ze 48 na 40.

Vojenské letectvo kromě snížení o 5 tisíc osob přijde o část letounů Tornado, nenahradí průzkumné letouny Nimrod MR2 verzí MRA4 a uzavře tři letecké základny. Pozemní vojsko sníží počet personálu o 7 tisíc, zredukuje čtyři stávající divizní velitelství na jedno a sníží počet brigád ze šesti na pět, vyřadí část zastaralých tanků a dělostřeleckých systémů. Tyto a další omezení by měly přinést úsporu 8 procent z 37 miliardového rozpočtu pro rezort obrany v příštích čtyřech letech.

Přečtěte si související text na natoaktual.cz:
Britskou armádu zmenší úspory, zbaví se letadel, tanků, lodí i tisíců vojáků

Jak lze hodnotit tento spíše nekonzistentní soubor zásahů redukující ozbrojené síly Spojeného království? Při obhajování redukce se argumentovalo snahou dát kontingentu v Afghánistánu vše, co potřebuje, akcentovaly se nové hrozby, jako kybernetická (na boj s ní bylo velmi správně přidáno 650 milionu liber) terorismus a nutnost adekvátně reagovat na přírodní hrozby a limitované vojenské krize v zahraničí. Budou na to Britové mít? Ano i ne!

Slíbit, že od roku 2015 se vše v dobré obrátí a vojáci budou dostávat to nejlepší, to lze. Slibem nezarmoutíš, jak říká jedno přísloví.

Jako nejbližší spojenec USA stála Británie vždy po americkém boku a při vojenských operacích byl její kontingent druhý největší. Je však otázkou, zda se dříve země nesnažila hrát vyšší ligu, než na kterou měla kapacity a zda na tom v rámci prosazování zahraničních zájmů Londýn získal to, o co se snažil. Po těchto škrtech zůstane vládě schopnost rozmístit vojska v zahraničí, nebude to zdaleka v takovém počtu, hodnověrnosti a schopnosti je udržovat dlouhodobě nasazené. Pozemní vojsko bude na rozdíl od dřívější doby schopno na jednu operaci v zahraničí vyslat maximálně jednorázově 30 tisíc vojáků, což představuje dvoutřetinový stav počtu britské účasti v Iráku. Jinými slovy, početně obdobnou účast v operaci, jakou byla válka v Iráku, lze vyloučit.

Další texty Andora Šándora pro natoaktual.cz:

Za zvláštní úvahu stojí otázka, zda tímto krokem v oblasti snižování vojenských kapacit, sice nechtěně a ne nahlas, Cameron neříká, že mu další osud Falkland již neleží na srdci. Ne, že by se dala očekávat argentinská invaze na ostrovy obdobná té z roku 1982, pozice Buenos Aires při vyjednávání dalšího statutu této britské državy se ale nepochybně zvýší. Schopnost britské diplomacie věrohodně uhájit ostrovy pod vládou Jejího Veličenstva by byla, především bez letadlových lodí vyzbrojených letouny, diskutabilní.

Zásadní snížení vojenského rozpočtu bude mít negativní dopad i na zaměstnanost a životní úroveň v regionech, kde budou uzavírány či redukovány vojenské posádky. Samotný britský vojenský průmysl zaměstnávající na 300 tisíc osob a generující 5 miliard z prodeje zbraní a technologií do zahraničí na sobě též pozná negativum těchto opatření.

Ze své zkušenosti práce na vojenském oddělení zastupitelského úřadu v Londýně mě zaráží nejvíce to, s jakou rychlostí došlo ke strategické revizi obrany. Nová koaliční vláda na ní nemohla mít více než čtyři měsíce. Revize z druhé poloviny 90. let, která nebyla ani zdaleka tak zásadní, se připravovala 18 měsíců! Existující nejasnosti, které poslední revize neřeší, či pouze odsouvá, nebo na ně nedává odpověď, mohou znamenat další propad Británie z řad globálních světových velmocí. Bude jistě zajímavé posoudit, jak si se schopností vyslat vojska k ochraně vlastních zájmů v zahraničí bude země stát v porovnání s Francií.

Závěrem lze konstatovat, že jakkoli jsou redukce vážné, zasahují armádu ve stavu mnohem vyšší celkové úrovni připravenosti, kvality výzbroje a technologií než například u české armády. Britové, na rozdíl od mnoha jiných členů NATO, i nadále dodrží alianční závazek 2 % HDP vyčleněných na ozbrojené síly.

Je skutečně politicky prozíravé posílat naši armádu do kolen, zásadně tím oslabovat její schopnost čelit skutečným hrozbám, a to vše za předpokladu, že nám někdo cizí, i když alianční partner, bude pomáhat třeba s obranou vzdušného prostoru?! Všichni šetří, kde se dá, bohužel i tam, kde se to může vymstít.

brigádní generál (v záloze) Andor Šándor
Autor je bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
a vojenský přidělenec v Londýně

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.