Znepokojení nad čtvrtečním projevem ruského prezidenta Vladimira Putina, ve kterém se obsáhle zaměřil na představené celé škály nových ruských strategických zbraní, vyjádřili například americký prezident Donald Trump a německá kancléřka Angela Merkelová.

„Kancléřka a prezident jsou znepokojeni aktuálními poznámkami ruského prezidenta Putina o vývoji zbraní a jejich negativním dopadem na mezinárodní úsilí o kontrolu zbraní,“ informoval o telefonickém rozhovoru představitelů mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Berlín je podle jeho slov znepokojen chováním Ruska v bezpečnostních otázkách - od anexe Krymu, přes hrozby sousedním státům a podkopávání smluv o kontrole zbrojení. Velké starosti německé vládě podle Seiberta dělá nasazení ruských zbraňových systémů v konfliktu v Sýrii.

Ruský prezident Putin v poselství ruskému parlamentu necelé tři týdny před prezidentskými volbami promlouval mimo jiné velmi obsáhle o nových ruských zbraních. Rusko podle Putina na sklonku minulého roku úspěšně otestovalo novou střelu na jaderný pohon s neomezeným doletem a neodhadnutelnou dráhou letu.

„Žádné systémy protiraketové obrany pro ni nepředstavují překážku,“ pochlubil se prezident novou střelou, kterou podle něj žádná jiná země nedisponuje a vyzval Rusy, aby pro ni vymysleli název.

Pracuje se také prý na raketách nezachytitelných radary, laserovém děle nebo nové mezikontinentální nadzvukové střele Avantgard. „Je jako meteor,“ rozplýval se prezident nad prezentací, kterou doprovodil tvrdou kritikou zbrojních ambicí USA. Washington podle Putina ustupuje od dvoustranných odzbrojovacích dohod, posouvá hranice NATO na východ a veškeré ruské návrhy na dohodu ignoruje.

Později si „přisadil“ také ruský ministr obrany Sergej Šojgu, když protiraketovou obranu NATO podle agentury Interfax označil za „děravý deštník. Západ se prý podle něj snaží Rusko zatáhnout do nových závodů ve zbrojení, ale nové ruské zbraně „umožní se takovému scénáři vyhnout“.

Deštník není proti Rusku

Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescu v reakci zopakovala, že protiraketový štít není namířen proti Rusku.

Putinovy výhrůžky spojencům NATO, na jejichž území jsou prvky protiraketové obrany, označila „nepřijatelné“ s tím, že nepomáhají snahám o uklidnění napětí. „Ruská prohlášení, které hrozí spojencům, jsou nepřijatelná a kontraproduktivní,“ řekla mluvčí NATO.

Aliance podle ní bude nadále používat své ozbrojené síly k odrazování agrese, zároveň ale stojí o smysluplný dialog s Moskvou. „Nechceme novou studenou válku nebo nové závody ve zbrojení. Všichni spojenci podporují dohody o kontrole zbraní, které budují důvěru,“ uvedla Lungescu.

Deník Bussines Insider označil „Putinovu taktiku jaderného zbrojení za nejlepší pokus o zastrašení, který ale nefunguje“. V komentáři analytiků píše, že kromě jaderné rétoriky toho ruský prezident před volbami v projevu určeném především domácímu publiku moc nabídnout nemohl.

„Zatímco to Putinovi, vypadajícímu jako tvrdý chlapík protahující si nové jaderné svaly, zřejmě v nadcházejících nedemokratických volbách v Rusku znovu přinese korunovaci, nové systémy nijak nezmění základní rovnici odstrašení mezi USA a Ruskem,“ uvedl například šéf prestižního Scowcroftova centra Atlantické rady Barry Pavel.