natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Proč Západ není viníkem krize na Ukrajině

    1. září 2014  14:03
    Polemika Maxima Kucera z Institutu mezinárodních studií
    Za současnou krizi na Ukrajině nelze vinit Rusko, hlavní zdroje probíhajícího konfliktu je třeba hledat na Západě a v jeho rozšiřujících se strukturách, argumentuje ve svém aktuálním textu slovutný americký politolog a realista John Mearsheimer. Tuto tezi je nutné odmítnout a odmítat.  

    Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rasmussenem po společném jednání v bruselské centrále Aliance (6. března 2014) | foto: NATO Photos

    I když nelze vliv jedné ani druhé strany popřít, klást vinu Západu je políčkem většině Ukrajiny, z níž Mearsheimer činí bezmocného panáka v geopolitických vichřicích velmocí.

    John Mearsheimer ve svém nedávno publikovaném článku v časopise Foreign Affairs předkládá svoji úvahu nad příčinou současného konfliktu na Ukrajině. (John J. Mearsheimer: "Why the Ukraine Crisis Is the West’s Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin") Hned v úvodu zavrhuje představu, že krize je způsobená bezvýhradně ruskou agresí a naopak většinu viny svaluje na Spojené státy a jejich evropské spojence, kteří od pádu železné opony neustále rozšiřují svůj vliv na východ v podobě přijímání nových členských států do NATO a Evropské unie, které dříve byly pod ruským vlivem. Západ tímto Rusko provokoval tak dlouho, dokud to neskončilo u současného stavu, kdy Rusko anektovalo Krym, materiálně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a dokonce nasazuje své vojáky - např. viz nedávné zadržení deseti ruských výsadkářů.

    Přijetí Mearsheimerova názoru by vedlo k ospravedlňování vazalství vůči silnější mocnosti a k uznání, že menší státy nemají právo rozhodovat o svém zahraničním i domácím směřování.

    Historická zkušenost s Ruskem

    Lákavý Západ

    Přiblížení se Západu pro většinu Ukrajinců znamená vidinu svobody, vyšší životní úrovně a především právního státu a má silnou podporu ve společnosti. Naproti tomu Euroasijská unie Ukrajincům téměř nikdy nic neříkala.

    S Mearsheimerem lze polemizovat o podílu viny, který Západ za ukrajinský konflikt nese. Koneckonců každý národ má právo rozhodovat o své zahraniční politice samostatně. Ovšem Mearsheimer opomíjí fakt, že kořeny současné ruské agresivní zahraniční (i vnitrostátní) politiky nejsou otázkou pouze posledního čtvrt století a příčina spíše tkví mimo jiné v dlouhodobém velmocenském komplexu, kterým Rusko, jehož moc je pouhým stínem zaniklého Sovětského svazu, trpí. Fakt, že v roce 2005 Putin označil pád SSSR za největší tragédii 20. století, hovoří sám za sebe.

    Mearsheimer rovněž zapomíná na několik generací dlouhou historickou zkušenost, kterou má východní Evropa s Kremlem. Právě tato zkušenost, v případě Ukrajiny například ničivý uměle vyvolaný hladomor ve 30. letech 20. století, který je stále v živé paměti, je pouze jednou z řady důvodů, proč mnozí Ukrajinci upínají svůj zrak k Západu a nikoliv na druhou stranu. Ukrajina dlouhá staletí usilovala a bojovala o svoji samostatnost. Teprve od rozpadu Sovětského svazu země zažívá nejdelší období nezávislosti ve svých dějinách, které se rozhodně nechce vzdát.

    Ukrajina jako aktivní tvůrce

    Mearsheimer navíc staví Ukrajinu do pozice téměř bezmocného přihlížejícího v geopolitickém soupeření Západu a Ruska, čímž také podceňuje atraktivitu západních myšlenek, s nimiž se Rusko začalo v druhé polovině 90. let vyrovnávat tzv. konzervativní revolucí, tj. například potlačením liberálního individualismu a naopak posílením struktury založené na upřednostňování potřeb většiny nad potřebu jedince. Přiblížení se Západu totiž pro většinu Ukrajinců znamená vidinu svobody, vyšší životní úrovně a především právního státu a má silnou podporu ve společnosti. Naproti tomu Euroasijská unie Ukrajincům téměř nikdy nic neříkala.

    Je obrana špatná?

    Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrženy tak, aby bránily podobné agresi, jež se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu.

    A byli to Ukrajinci samotní, kdo rozhodli, že se chtějí zbavit plíživého stínu diktatury bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jeho vláda se stala symbolem snad největší korupce od ustanovení nezávislosti, jak při své návštěvě Kyjeva v září 2013 kritizoval například Francis Fukuyama. Po několika měsících Janukovyčova vzdoru, mnoha mrtvých, a následně jeho úprku do ruského exilu, Ukrajinci jasně dokázali, že chtějí jít cestou liberální demokracie, podobně jako v roce 2004 při tzv. Oranžové revoluci, kterou Putin bral jako hrozbu pro svoji moc. O deset let později se rozhodl za to Ukrajince už potrestat, a to s využitím regionalistických tendencí na východě Ukrajiny.

    Krize na Ukrajině

    Speciální příloha natoaktual.cz

    Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrženy tak, aby bránily podobné agresi, jež se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu. Hlavně neprovést nic, aby se Moskva nerozlítila. Putina je nutno chápat jako diktátora, který stojí na ruinách kdysi mocného impéria, jež chce přivést zpět k životu; obraz připomínající Německo po první světové válce. Takovouto hrozbu je možné zažehnat pouze pevným semknutím Evropy a posílením kolektivní bezpečnosti. Nadcházející summit NATO ve Walesu je proto příležitostí, kdy Aliance může dokázat, že její raison d'être je stále relevantní. Je nutné, aby na Východ vyslala jasný signál a jednotně vystoupila s nekompromisní kritikou Putinovy politiky, která ohrožuje mír v Evropě (o ukrajinské deziluzi z NATO například v rozhovoru s generálem Volodimirem Rubanem).

    Další odpadlík: Kazachstán?

    Mimochodem, aktuálně se zdá, že dalším rebelem snažícím se uvolnit ze sevření ruského vlivu bude Kazachstán. Tamní prezident Nursultan Nazarbajev zdůraznil, že jeho země z Euroasijské ekonomické unie vystoupí, pokud bude ohrožena nezávislost státu. Obrátí se Kreml i při uskutečnění této eventuality k doktríně o "ochraně" ruskojazyčných obyvatel?

    Maxim Kucer
    autor působí v Institutu mezinárodních studií FSV UK a jako Junior Fellow v Informačním centru o NATO v Praze

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media