Proč je nová strategická koncepce NATO důležitá?

16. listopadu 2009  15:53
Současná a platná strategická koncepce NATO je dokument, který pochází z roku 1999 a vzešel z debat v situaci po rozpadu Varšavské smlouvy, rozpadu SSSR a po rozhodnutí rozšířit Severoatlantickou alianci poprvé o nové členy z řad bývalého Varšavského bloku.  

 

Bylo to rozhodnutí zásadní, protože se v každém případě jednalo o zásadní rozhodnutí reflektující tehdejší situaci a je nutné uvést, že již v té době jasně vzrůstající nebezpečí teroristických útoků. Tendence byly jasné již tehdy, avšak jejich budoucí vývoj byl rychlejší, než se dalo předpokládat.

Realita byla jiná a Severoatlantická aliance se postupně ocitla v jiném bezpečnostním prostředí. Jestliže v devadesátých letech ještě doznívaly hrozby poplatné době konce studené války, tak i pohled na hrozby nově se rozvíjející odpovídal době doznívající doby bipolárního světa. Takže není žádné překvapení, že po celou dobu platnosti současné strategické koncepce NATO se nejenom situace v Evropě, ale i v blízkém okolí Evropy zásadně měnila.

V současné době proto byla zahájena diskuse na téma nové strategické koncepce, která by měla zohlednit významně jiné podmínky, ve kterých se Aliance ocitla. Důležité proto bude prodiskutovat:

1) Sféru geografické působnosti a dalšího rozšiřování
Často zmiňovaným obecným problémem je hrozba terorismu. Je to pravděpodobně zásadní moment, který nás nutí k řadě opatření, které přesahují původní určení ozbrojených sil. Terorismus je reprezentován dnes dobře organizovanými strukturami, jejichž působení se neomezuje jen na některá omezená území, jako tomu bylo v minulosti, ale více než cokoli jiného se transformoval do celosvětové formy.

A Severoatlantická aliance nemůže nečinně přihlížet k tomuto faktu. Je ale otázkou, do jaké míry je vhodné se zabývat otázkou, zda i NATO bude do budoucnosti organizací, která půjde za řešením hrozeb daleko za hranice svých členů.

S tím souvisí otázka dalšího rozšiřování Severoatlantické aliance. V první řadě bude nezbytné vyřešit fakt, na který upozorňují někteří experti tímto problémem se zabývající, jak se NATO vypořádá s posledními vlnami rozšiřování. Jestliže v minulosti byly kladeny požadavky na odpovídající vojenské kapacity nově přijímaných členů, v současné době se zdá, že je upřednostňován aspekt politický a vojenské kapacity nováčků zaostávají za potřebami. Jak bude NATO schopno zajistit jedno ze základních ustanovení Washingtonské smlouvy o vzájemné pomoci při napadení.

Nehrozí snad, že při snižování výdajů na ozbrojené síly, především u evropských států, nebude Severoatlantická aliance schopna reagovat dostatečně účinně? Již dnes se ozývají hlasy o tom, jak dlouho ještě budou státy Aliance ochotny vysílat své letectvo k plnění úkolů nad pobaltskými státy Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Zejména menší státy jako je Česká republika by dlouhodobé plnění tohoto úkolu v současných podmínkách stálo značné úsilí a finanční náklady. Samozřejmě, že se nejedná jen o Pobaltí a jen o použití letectva.

Zcela určitě by měla nová strategická koncepce odpovědět na otázku kam až se bude NATO rozšiřovat a zda noví kandidáti jsou připraveni ke vstupu do NATO, anebo zda vůbec někdy budou k tomuto kroku připraveni. A zda jejich případné přijetí neznamená pro NATO zároveň destabilizaci uvnitř vlastní struktury a závažné bezpečnostní riziko.

2) Reakce na kybernetické útoky a rovný přístup k energetickým surovinám
Stále více otázkou pro stratégy je jak bojovat s útoky v kybernetické oblasti. Dnes existují zkušenosti z případů skutečně závažných pokusů o ochromení celých bezpečnostních struktur či států, jak se to mu stalo v Estonsku. Ochrana počítačových sítí, informací, zajištění funkčnosti informačních systémů a systémů velení a řízení je rozsáhlá oblast, na kterou by měla nové strategická koncepce také najít řešení.

V opačném případě je možné, že vyšší efekt útoku na členské státy NATO bude mít útok kybernetický než vojenský. Tato výzva je o to významnější, že kybernetický prostor je v dnešní době neoddiskutovatelně globální záležitost a bez nalezení správného přístupu k řešení této hrozby nelze proti ní účinně bojovat.

Nejenom členské státy Severoatlantické, ale celý svět se nepochybně bude v relativně blízké době potýkat s problémem bezpečných dodávek energetických surovin. Je zřejmé, že konec čerpání ropy má již své konkrétní horizonty. Bude v té souvislosti NATO připraveno na tento fakt a nepochybně na realitu zvyšujícího se napětí mezi státy. Již dnes je zřejmé, že některé státy, zejména se zmiňuje Rusko, používají energetické suroviny jako nástroj nátlaku na své partnery.

Bude mít NATO takové mechanismy, které zajistí rovný přístup k energetickým surovinám, dokonce bude mít takové kapacity, aby zajistilo odpovídající ochranu infrastruktury dopravující tyto suroviny do členských států NATO. Je nutné ovšem připomenout, že není jednoduché takové mechanismy najít. Bude asi složité najít jednotný přístup i mezi jednotlivými členy NATO.

3) Spolupráci s Evropskou unií
Více než kdy jindy se NATO musí věnovat otázce spolupráce s Evropskou Unií. Je zcela zřejmé, že s přijetím Lisabonské smlouvy se stává Evropská unie partnerem jiné úrovně. A i když se po poslední vlně rozšiřování blíží obrysy NATO v Evropě k obrysům Evropské unie, není NATO a Evropská unie totožná organizace.

Do současné doby se nedá říct, že by NATO a Evropská unie našly účinné společné postupy v oblasti bezpečnosti, což může ve svém důsledku významně posílit NATO i EU. Pro své aktivity mimo území členských států NATO či EU by měl být nalezen mechanismus i k tomu, jak se změní úroveň spolupráce s OSN či jiných mezinárodních organizací. Zdroje a úsilí, které je vynakládáno do řešení konfliktů, ve kterých se angažuje jak OSN či jiné mezinárodní organizace, tak NATO, jsou obrovské, ale ne vždy s odpovídacím konečným efektem.

Další text generála Jiřího Šedivého psaný pro natoaktual.cz
Co změnil náš vstup do Aliance

Vztah se mění i k Rusku. NATO a Rusko prošlo několikaletým vývojem, obdobím vynikající spolupráce, ale i obdobím značných problémů. Význam Ruska se v budoucnosti nesníží, ale spíše naopak. Proto nová strategická koncepce by měla určit i zásady pro vztahy k takovým partnerům jako je Rusko.

Je obtížné v této době uvést, kterými hrozbami a tedy čím zejména by se měla nová strategická koncepce NATO zabývat. Každá hrozba a odpovídající aktivity NATO k její eliminaci jsou důležité. Přesto je zřejmé, že nově přicházející hrozby v podobě rozsáhlých a dobře organizovaných teroristických aktivit jsou stále větší hrozbou. Nejedná se jen o prosté používání násilí, omezených teroristických útoků malými skupinami, ale NATO musí reagovat na dramaticky se měnící situaci na mezinárodní scéně a zvyšujícím se počtu států, které ovládají, nebo brzy ovládnou jaderné technologie a dosáhnou schopnosti pomocí raketových nosičů jadernou nálož dopravit kamkoli na světě. Terorismus se svými aktivitami rozšiřuje i do oblastí, dříve s terorismem nespojovaných. Kybernetický prostor není jen místem střetnutí vyspělých společností, ale stále více se v něm uplatňují praktiky skupin nám nepřátelských.

Značný význam nabudou hrozby spojené s nedostatkem energetických surovin.

Lze předpokládat, že tato výše zmíněná hrozba bude zdrojem celosvětových bezpečnostních krizi, které velmi pravděpodobně zasáhnou i Českou republiku. Pro ropu a plyn bude zcela určitě vzrůstat napětí mezi státy i aliancemi. Mimo jiné i proto musí být vyjasněné vztahy s Ruskem i státy z jeho okolí vlastnící značné reservy energetických surovin.

Českou republiku nyní naštěstí neohrožuje žádná bezprostřední vojenská hrozba, a proto dle mého názoru je pro nás klíčové v rámci debaty o budoucí alianční bezpečnostní strategii se soustředit na zmíněná bezpečnostní rizika spojená s kybernetickými útoky a energetickou bezpečností.

A na závěr – budoucnost článku 5. Washingtonské smlouvy
V podmínkách značných rozdílů ve vojenských kapacitách jednotlivých členů NATO bude velmi důležité najít řešení platné podle, pravděpodobně nejvýznamnějšího, článku Washingtonské smlouvy, čl. 5. Severoatlantická aliance musí zůstat velmi akceschopnou a jednotnou. V opačném případě by mohla hrozba nejednotnosti být mnohem silnější než jiné.

Práce na nové strategické koncepci je důležitým dokumentem, pro další rozvoj Severoatlantické aliance a nebude lehké najít řešení na všechny výzvy, které jsou před současným NATO, a ty které budou trvalé do řady budoucích let. Týmy, které na jejím znění pracují a budou pracovat, jsou zárukou, že to bude dokument kvalitní a odpovídající na všechny podstatné otázky potřebné pro další rozvoj Severoatlantické aliance.

Jiří Šedivý
Autor je armádním generálem v záloze, v letech 1998-2002 náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.