ČTĚTĚ TAKÉ TÉMA NATOAKTUAL.CZ:
Protiraketová základna USA v Česku?

Mezi nezasvěcené patřím, ale to by mi snad nemělo bránit, abych upozorňoval na úskalí dokola opakovaných argumentů. V rovině politické se masově hovoří o íránské a severokorejské hrozbě. Úskalí tohoto argumentu vidím v pomíjivosti bezpečnostních hrozeb. Vždyť ještě před 30 let byl Írán jedním z klíčových spojenců USA, dnes je pro ně hrozbou, ale my těžko můžeme vědět, zda tomu tak bude i za 10 či 15 let. Co budeme říkat v případě zásadní změny režimu v Íránu a jeho zahraniční politiky?

Ještě větší úskalí vidím v rovině vojensko – strategické. Spolu s mnoha dalšími si myslím, že v dohledné době by se nikdo v Íránu ani v KLDR neodvážil rozpoutat válku proti USA ani proti jeho spojencům. I íránským politikům je jasné, že by to byla jistá sebevražda, že taková válka by znamenala zkázu nejen pro ně, ale i pro velkou část jejich země.

Pokud tedy usilují o získání zbraní hromadného ničení, pak ne proto, aby zahájili válku proti USA, nýbrž kvůli deterrentu, tedy kvůli odstrašování. Myslí si, že když by tyto zbraně měli, pak už by jim nehrozil vojenský úder ze strany USA zasazený s cílem svrhnout nepřátelskou tyranii a nahradit ji demokratickým zřízením (v Bushově doktríně se tomu říká Regime Change Policy).  Je tedy vhodné uvádět právě Írán jako jeden z nosných důvodů pro případné budování protiraketové základny v naší zemi?

Hovoří se též o hrozbě globálního terorismu, ale dosavadní vývoj ukázal, že před tou nás žádné takové systémy nemohou ochránit. I kdyby si teroristé pořídili tzv. špinavou bombu (čemuž zatím nic nenasvědčuje),  nebylo nutné kvůli tomu budovat protiraketové základny. 

Na závěr to nejdůležitější – vždy vyjadřuji svoje osobní názory, za které v žádném případě nenese ani tu nejmenší odpovědnost ústav, ve kterém pracuji.

Jan Eichler
Autor je historikem
v Ústavu mezinárodních vztahů