Chybí mi rodina a přítelkyně. Do Antarktidy jsem dorazil začátkem prosince. Život na francouzsko-italské stanici Concordia není špatný. Je to nejnovější a nejmodernější stanice v Antarktidě, takže zázemí je perfektní. Máme výborného kuchaře, který vařil mimo jiné pro britského premiéra Gordona Browna. Kromě své odborné práce se musím podílet třeba na úklidu, mytí nádobí, čištění elektrických záchodů.
Jako doma to asi není?
Spojení se světem zajišťuje e-mail a telefon, internet je kvůli špatnému připojení dostupný výjimečně a vůbec mi nechybí. Chvíli mi trvalo zvyknout si na nedostupnost zboží. Pokud si něco zapomenete v civilizaci, tak máte smůlu, tady nic neseženete. Polární oblečení, teplé věci a podobně jsou k dispozici ve výstrojním stanu, ale to je tak všechno. Já měl štěstí, že mi přítelkyně stihla poslat vojenské fleecové spodky, které pod italskou kombinézou báječně hřejí.
Aleš Rybka |
Zima a tím myslím ta antarktická musí být asi dost nepříjemná?
Letos jsme zaznamenali rekordní teplotu minus 84,7 °C, což je pátá nejnižší na celé planetě v historii měření. Pokud se k tomu přidá i vítr, tak vypočítaná teplota padá i na minus 110 °C. Vybavení máme však více než dostatečné, proto se i při takto nízkých teplotách cítím ve svém oblečení velice dobře. O to horší je vyběhnout ven jen v trenkách.
Už jste stačil venku omrznout?
Byly to jen drobné omrzliny prvního stupně, které do dvou dnů vymizely, ale i tak to nebylo příjemné. Nejvíc trpěly uši a oblast lícních kostí.
Jaké jsou vaše výzkumné úkoly na stanici?
Pracuji na několika projektech Evropské kosmické agentury, které jsou cílené na přípravu dlouhých letů do vesmíru. Mým úkolem je také analýza šedé vody, což je recyklovaná voda. Pro simulaci déletrvajících letů do vesmíru nabízí pobyt v Antarktidě téměř ideální podmínky (mráz, tma, izolace, nedostupnost pomoci po dobu devíti měsíců). Jen těžko lze najít horší podmínky pro život než uprostřed Antarktidy.
Výzkumné projekty
|
Pak se musí spolehnout na nás doktory. Zatím přežíváme bez větších zdravotních problému, v případě potřeby máme celkem dobře zařízenou nemocniční část, ale pochopitelně můžeme zajistit pouze základní úkony. Nebudu nic nalhávat, v případě život ohrožujících stavů zde moc šancí na záchranu života nemáme. Od února do listopadu jsme naprosto izolovaní od civilizace, letecká záchrana je velice riskantní a prakticky nemožná. Omezením pro letadla jsou extrémně nízké teploty a pro piloty neustálá noc. Přestože v minulosti byla podniknuta evakuace lékařky z jižního pólu uprostřed zimy, je to raritní záležitost ohrožující životy záchranářů. Musíme se tedy spolehnout sami na sebe.
Na základně jste ale takovou krizovou situaci s evakuací měli?
Krátce po začátku izolace došlo u jednoho člena posádky k podezření na krvácení z horní části trávicího traktu. Takové krvácení patří mezi život ohrožující stavy, proto jsme se snažili pacienta evakuovat. Naštěstí bylo zrovna v Antarktidě poslední australské letadlo, které ho vyzvedlo a dopravilo do Hobartu v Tasmánii. Vše dobře dopadlo, ale zpozdit se o dva dny, tak by zde náš člen musel zůstat a byl by ohrožen na životě po celou dobu izolace.
Jinak to ale musí být úžasný pocit, být na místě, kam se dostane minimum lidí...
Viděl jsem hodně přírodovědných dokumentů o Antarktidě. Musím se přiznat, že to nikdy nebyl můj hlavní sen. Jsem realista a myslel jsem, že je téměř nemožné se do Antarktidy dostat. Pocity, které jsem zažíval a zažívám, se velice těžko popisují. Na pobřeží mě uchvátila nádherná scenérie hor, sněhu, modrého moře a tučňáci vzdálení od vás půl druhého metru. Concordia je jiná. Extrémní. Je na náhorní plošině ve vysoké nadmořské výšce a je to placka.
Tak to asi zrovna není ideální místo na dovolenou?
Na druhou stranu to je takové nekonečné sněhové moře, které se táhne až na obzor. V létě jsme si lehli na sníh a jen se kochali - to se musí zažít. Během zimního období jsme zažili tříměsíční tmu, ale přestože je noc nádherná, Slunce mně hodně chybělo. Je to zvláštní pocit koukat do vesmíru na hvězdy a být téměř nejdál od Slunce, jak to jen jde - prostě trčet ven do hluboké tmy.
K výzkumu patří i pozorování hvězdné oblohy?
K mému výzkumu to pochopitelně nepatří, ale astronomové zde pracují na důležitých projektech, hledají exoplanety mimo naši soustavu (což se jim už povedlo). V oblasti Dome C, kde základna leží, jsou nejlepší podmínky k pozorování hvězd na Zemi - a to díky stabilní atmosféře, vysoké nadmořské výšce a minimálnímu světelnému znečištění oblohy. Noční obloha je nádherná, plná hvězd. Mléčná dráha je jako z učebnice, galaxie jsou fialové. Jižní kříž, škorpion, padající hvězdy, satelity, naše planety. Jedním slovem nádhera.
Váhal jste, než jste na nabídku agentury kývl?
Na rozhodnutí jsem dostal dva dny. Samozřejmě, že jsem váhal, přestože nemám s rozhodováním obtíže. Byly to nejtěžší dva dny v mém životě. Ale díky podpoře své přítelkyně, rodiny, kolegů v práci jsem na tuto nabídku nakonec kývl. Nikdy bych ji podruhé nedostal. Můj velitel sice nebyl nadšen, ale rozhodl se nebránit mně v této šanci a ve všem mě podpořil. Toho si cením.
Jste prý vášnivý hráč piškvorek?
Piškvorky mě provázely po celou dobu mého studia a pokračuji v nich i nadále. Jsem předseda České federace piškvorek a renju, naše organizace pořádala mistrovství světa i Evropy. Jako hráč jsem několikrát vyhrál mistrovství republiky.
Máte v Antarktidě proti komu hrát?
Piškvorky hraju hlavně po e-mailu a i díky tomu se udržuji při smyslech. Naučil jsem to i několik členů naší posádky.
Musí to být dost deprimující, když si nemůžete třeba zajít s přáteli na pivo nebo na fotbal...
České pivo mi chybí. Hlavně to točené. I když mám k dispozici australské a tasmánské pivo, tak naše je naše. Ale depresí z toho rozhodně netrpím. Alespoň si budu vždy vážit toho, co máme v Čechách. A fotbálek hrajeme stolní, tak mám menší náhradu.
Polární stanice Concordia |