Při hašení ohně se podle informací agentury Interfax jeden námořník z řad branců udusil dýmem.

Podle mluvčího ruského námořnictva Igora Dygala začalo hořet v jedné z kajut u strojovny na přídi lodi. Plavidlo nebylo nijak vážně poškozeno.

"Oheň na palubě letadlové lodi uhasila posádka, pomoc ze strany Turecka nebyla zapotřebí," citovala agentura RIA Novosti velitele ruských námořních sil, admirála Vladimira Vysockého.

Příčiny neštěstí úřady zatím vyšetřují. Podle ruských médií mohl požár způsobit zkrat či porucha palivového systému.

Ruská letadlová loď byla v Turecku na zdvořilostní neformální návštěvě. Admirál Kuzněcov, někdy označovaný jako těžký letadlový křižník, byl postaven už v polovině osmdesátých let a námořnictvo ho zařadilo do výzbroje na počátku devadesátých let.

Kuzněcov je jediná dokončená loď své třídy. Druhá loď Varjag zůstala po rozpadu Sovětského svazu na Ukrajině a v roce 1998 byla údajně odprodána do Číny.

Plavidlo o délce 300 metrů má výtlak 67 500 tun při plném zatížení. Ke standardní výzbroji patří podle různých zdrojů tucet stíhaček Su-33, 5 letounů Su-25 a 24 vrtulníků Kamov Ka-27. Loď je vyzbrojena také protilodními řízenými střelami, protiletadlovými raketami a hlubinnými bombami.

Za poslední týdny nejde o první nehodu na ruských vojenských plavidlech. Počátkem listopadu zahynulo dvacet lidí při havárii na ruské jaderné ponorce Něrpa.

Nejtragičtější nehodou zůstává havárie ponorky Kursk, která před pěti lety ztroskotala v Barentsově moři. Zahynulo všech 116 námořníků.