natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Přinášejí volby v Srbsku konec izolace?

    19. května 2008  15:35
    Druhou květnovou neděli se v Srbsku konaly předčasné parlamentní volby, na jejichž výsledky napjatě čekali nejen obyvatelé země, ale i představitelé Evropské unie, Ruské federace a kosovské entity. Výsledky voleb, resp. složení budoucí vládní koalice bude rozhodující pro další směřování Srbska a rozhodne buď o setrvání země v izolaci, či o její postupné integraci do evropských struktur.  

    Na počátku roku vyhrál prezidentské volby proevropský kandidát Boris Tadić. Vítězství však bylo velmi těsné – od protikandidáta radikálů jej dělily pouhé tři procenta hlasů a do poslední chvíle nebylo jasné, zda-li se do čela země přece jen neprobojuje místopředseda Srbské radikální strany (SRS) Tomislav Nikolić (předseda SRS Vojislav Šešelj se v roce 2003 dobrovolně vzdal Mezinárodnímu soudnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu). Po únorovém vyhlášení nezávislosti Kosova se rozpadla vládní koalice a byly vyhlášeny předčasné parlamentní volby. Dosavadní předseda vlády Vojislav Koštunica dal několikrát najevo, že nehodlá setrvat ve vládě s Demokratickou stranou, která by snad byla ochotna vyměnit Kosovo za Stabilizační a asociační dohodu a intenzivně začal jednat se Srbskou radikální stranou o možné povolební spolupráci.

    Vítězství proevropských sil
    Po uzavření volebních místností přišla média se zprávou, že Srbové dali nejvíce hlasů proevropské koalici a že je o dalším směřování země fakticky rozhodnuto. Při bližším pohledu na získané mandáty se však objevily pochybnosti, zda se dá výsledek voleb takto interpretovat. Srbský parlament čítá 250 poslanců, přičemž pro přijetí nové vlády je třeba nadpoloviční většina, resp. 126 hlasů. Koalice za evropské Srbsko získala 103 mandátů, Liberálně demokratická strana (LDP) 13 mandátů – jejich součet činí tedy pouze 116 mandátů. Pokud sečteme mandáty Demokratické strany Srbska (DSS – 30 mandátů) a Srbské radikální strany (SRS – 77 mandátů) získáme číslo 107.

    Socialisté vstupují do hry
    Do politické hry se dostává doposud izolovaná a ostrakizovaná postmiloševićovská Socialistická strana Srbska (SPS) se ziskem 20 mandátů a zástupci etnických minorit Bošnjaků (2 mandáty), Maďarů (4 mandáty) a Albánců (1 mandát). Socialisté prozatím hrají na obě strany - ačkoliv mají programem blíže radikálům, vedení strany vyhovuje, že byla po 8 letech izolace vrácena na politické výsluní a může sehrávat státotvornou roli. V případě spolupráce s proevropskou koalicí Borise Tadiće by se socialisté mohli oprostit od éry Slobodana Miloševiće, zbavit se minulosti a se vstupem do Socialistické internacionály by se strana mohla transformovat v moderní socialistickou stranu západního typu. Jak tyto úvahy komentovala některá média – „Milošević se obrací v hrobě“. Jaký je tedy postoj SPS ke klíčovým otázkám? Socialisté několikrát uvedli, že nehodlají podpořit Stabilizační a asociační dohodu (SAA) v případě, že ta bude porušovat teritoriální integritu země.

    Pokud by však SAA neobsahovala požadavek uznání nezávislosti Kosova, podporuje strana plně proces integrace Srbska do evropských struktur. Dalším konfliktním bodem, potenciálně znemožňujícím koaliční jednání s proevropskou stranou, by mohl být požadavek Socialistické strany na ukončení spolupráce s haagským tribunálem. Tato spolupráce, symbolizována požadavkem na vydání bývalého velitele bosensko-srbské armády generála Mladiće je ale stále jednou z hlavních podmínek Evropské unie pro další přibližování Srbska k EU. V obou těchto sporných bodech je tedy postoj socialistů téměř identický s nacionalistickými radikály, naopak shodné programové body s proevropskou koalicí Borise Tadiće by SPS mohla nalézt v požadavku na změnu Zákoníku práce či zákona o penzijním a zdravotním pojištění.

    K prvnímu zasedání parlamentu by mělo dojít do poloviny června (do 30 dnů po konečném vyhlášení výsledků voleb). Prezident republiky by měl na základě volebních výsledků pověřit vítěze voleb sestavením vlády, ten je pak zodpovědný za předložení návrhu o složení vlády a jejím programu. Pro přijetí nové vlády je třeba získat nadpoloviční většinu 250členného parlamentu, přičemž vláda musí být sestavena do 90 dní od prvního zasedání parlamentu. Pokud by se tak nestalo, byl by parlament rozpuštěn a vypsány nové volby. O dalším směřování země by se mělo rozhodnout do 4 měsíců.

    Lepší budoucnost pro Srbsko?
    Jaké jsou tedy vyhlídky Srbska? Možnost obnovení stávající vládní koalice je nereálná vzhledem k odmítavému postoji Vojislava Koštunici k politice Demokratické strany. Srbsko má tak v podstatě dvě možnosti – buď bude sestavena vláda z předvolební koalice Za evropské Srbsko vedená Demokratickou stranou v koalici se Socialistickou stranou Srbska za podpory některé z menších stran. V této souvislosti se nabízí Bošnjacká strana za evropský Sandžak Sulejmana Ugljanina, Maďarská koalice, či Liberálně demokratická strana. Všechny tři strany však mají výhrady ke spolupráci se socialisty a vláda by tak byla velmi vratká, resp. velmi stěží sestavitelná. Oproti tomu koalice Demokratické strany Srbska, Srbské radikální strany a Socialistické strany Srbska by měla ve sněmovně 127 mandátů, které by jí stačily k přijetí nacionalisticko-postkomunistické vlády, která by vykazovala větší stabilitu založenou na programové shodě tří zmíněných stran.

    Vítězem voleb socialisté
    Faktický vítěz srbských voleb je tak zřejmý – Socialistická strana Srbska – strana, která si může vybírat z koaličních partnerů a která bude pravděpodobně ve vládní koalici, ať už jí zformuje kdokoliv. SPS tak patrně rozhodne o dalším směřování země, resp. o tom, zda zůstane Srbsko v již téměř dvacet let trvající izolaci, či zda se zapojí do integračního procesu Evropské unie. Socialistická strana mající hlavní odpovědnost za vtažení země do ozbrojených konfliktů 90. let, tak dnes paradoxně může přispět ke stabilizaci a konsolidaci poměrů nejen v zemi, ale i v celém regionu.

    Věra Stojarová
    Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy unvierzity

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media