Na svém předvolebním vystoupení před americkou polskou komunitou v Chicagu to ostatně jednoznačně ocenil i Trump, jež pěl na Polsko pouze slova chvály. To, že lídři polské komunity a potom u volebních uren i voliči polského původu Trumpa podpořili, je další plus, které neopomněl zdůraznit ani polský prezident Andrej Duda.

Jiná verze protiraketové obrany a americké zbraně

Pro Polsko může být také výhodný menší důraz Trumpa na dodržování demokratických standardů, s nimiž je současná vládnoucí garnitura Práva a spravedlnosti na štíru. A především kvůli paralyzování Ústavního soudu vede vleklý spor s bruselskou Evropskou komisí. Dá se proto očekávat, že podobně jako vzal Trump na milost podobně problematického maďarského premiéra Viktora Orbána, nebude mít problém ani s vládnou Beaty Szydlové či z vládnoucí strany vzešlým prezidentem Andrzejem Dudou.

Polsko si také může gratulovat, že na rozdíl od Česka nechalo takzvaně „nohu ve dveřích“ v otázce protiraketové obrany. Zahájená stavba základy měkčí verze tohoto systému, na níž po nástupu Baracka Obamy přešla americká demokratická administrativa, může posloužit i v případě, že se Donald Trump vrátí k daleko ambicióznější republikánské variantě.

Rozdíly mezi oběma variantami jsou podle odborníků velice hrubě řečeno v tom, že zatímco Obamova varianta má za cíl ochránit evropské členy NATO, varianta George W. Bushe a možná i Trumpovy administrativy má globální ambice a chránit má i Spojené státy.

Zatím jde však pouze o úvahy některých lidí blízkých Trumpovi a bude trvat ještě nějakou dobu, než bude možné říci, zda mají nějakou šanci na realizaci.

Z hlediska Polska se dá také čekat zvýšený tlak Trumpových USA na to, aby polská armáda přednostně nakupovala americké zbraně. Je otázka, do jaké míry dokáže být polská vláda, jež chce podporovat především domácí zbrojní průmysl, v tomto směru flexibilní.

Putin a Ukrajina

Základní problém s Donaldem Trumpem však není v tom, za kolik miliard polská armáda nakoupí americké zbraně, jaká forma protiraketového štítu bude v Polsku umístěna, ani to, zda bude muset Varšavě ještě o něco zvýšit své stagnující výdaje na obranu, či vyslat více polských vojáků do zahraničích misí NATO, odkud se USA v příštích letech zřejmě částečně stáhnou. Ani to, zda v Polsku zůstanou jednotky americké armády.

Hlavním problémem Trumpa je jeho nulová zahraničně-politická nezkušenost, impulsivnost a politický amatérismus. Zcela nevyzpytatelný je průběh a konec Trumpových představ o nutnosti restartu americko-ruských vztahů. Může to ještě rychleji než v případě Baracka Obamy nebo George W. Bushe skončit fiaskem. Ale může se také stát, že si Vladimir Putin omotá Trumpa kolem prstu.

Podobně jako to dokázal v případě dnes už naštěstí jen bývalých politiků - německého kancléře Gerharda Schrödera nebo francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Pokud se Trump odhodlá ke skutečně zásadnímu střetu s Čínou, a zatím vše ukazuje na to, že k němu odhodlán je, bude potřebovat v Rusku spojence, nebo alespoň ne protivníka. Dalším společným cílem může být likvidace Islámského státu, kde je Trump zřejmě připraven obětovat na oltář společného vítězství na IS dosavadní americké spojence v Sýrii. Jak z těchto mocenských obchodů vyjde Ukrajina, pro Polsko zcela klíčová sousední země, to je zdrojem mnoha spekulací a ještě většího množství obav.

Nejistota jménem Trump

Ale i když odhlédneme od „faktoru Putin“ je prostě Donald Trump stále nepopsaným listem, jehož předvolební výroky je třeba brát s velkou rezervou. Pokud by skutečně tlačil evropské spojence k větším výdajům na obranu a převzetí podstatnější role v Severoatlantické alianci, bude to nejen Polsku, ale celému NATO jen ku prospěchu. A vyváží to dosavadní nepoměr, kdy USA nesly skutečně příliš velkou tíhu a odpovědnost.

Jenomže to také může dopadnout jinak, zásadní roztržkou mezi Trumpovými USA a Evropou. V tomto světle jsou pro Polsko úvahy o protiraketové základně, nebo větším množství amerických zbraní ve výzbroji polské armády, jen nepodstatné detaily. Detaily vzhledem k oné velké nejistotě, která nástup Donalda Trumpa na post amerického prezidenta provází více, než by bylo zdrávo. Pro Polsko, zemi, která hraničí s Ruskem, to znamená jediné: spoléhat se co nejvíce na vlastní síly a posílit svoji obranu, jak jen to půjde. Pro Česko by to nemělo znamenat nic jiného.

Luboš Palata
autor je redaktorem MF DNES