Polsko svoji přitažlivost pro Obamu zvýšilo i svoláním summitu "středoevropských prezidentů", na který přijely hlavy států dvaceti zemí regionu, včetně prezidenta Spolkové republiky, či Itálie. Kvůli přítomnosti prezidentky Kosova chyběly hlavy Rumunska a Srbska, ale to byla jen drobná organizační potíž.

Jen slabá náplast
Od Obamovy návštěvy se čekalo, že odstraní pachuť z americko-polských vztahů, kterou vyvolalo rozhodnutí nové americké administrativy nepokračovat v Bushově projektu protiraketové obrany, jež počítala se základnou v Polsku a radarem v Česku. Velice nepříjemné bylo pro Poláky i to, že USA pak sice dodaly Varšavě baterii protiraketového systému Patriot i s americkou vojenskou "obsluhou", ale ne v plnohodnotném bojovém vybavení. "To jste nám mohli dodat kytky v květináčích," měl se vyjádřil vysoký činitel polského ministerstva obrany.

Teď přijížděl Obama s jiným dárkem, ve Varšavě měla být během jeho návštěvy podepsána smlouva o vytvoření americké cvičné letecké základny v Polsku, na níž by měly být umístěny stíhačky F-16 z italského Aviana a také transportní letouny C-130 Hercules. S tou základnou se to má trochu jako s Patrioty, letouny nebudou v Polsku na stálo, ale budou sem čtyřikrát ročně létat na cvičení. Ale dvacítka amerických vojáků v Polsku na stálo bude.

Dohoda ale podepsána nebyla. Jak se vyjádřil šéf polského ministerstva obrany Bogdan Klich, je už připravená k podpisu a vše je jen otázkou krátkého času. "Prezident Obama vyjádřil připravenost projekt dokončit," tvrdil zase premiér Donald Tusk a polské zdroje uvádí, že by se tak mělo stát v řádu týdnů. V řádu roků je pak polská účast na Obamově projektu protiraketové obrany, kde se s rozmístěním antiraket v Polsku počítá kolem roku 2018 – v druhé fázi, hned po Rumunsku. Pro Polsko asi úplně příjemně nezněla Obamova věta, že na celém projektu by mělo spolupracovat Rusko. Představy o tom, že by i za Obamy mohlo být Polsko, jak se někdy psalo, "americkou letadlovou lodí v Evropě", mírnil i polský prezident Bronislaw Komorowski. "Vztahy mezi armádami Polska a Spojených států jsou proces. Proto musím varovat před příliš daleko jdoucími zbožnými přáními," uvedl po setkání s Obamou Komorowski.

Polský realismus je na čase
V posledních letech se totiž zdálo, že Polsko chce "strategickými vztahy" s USA nahradit nedostatky své obranné politiky. Polsko dnes vydává na svoji armádu 1,95 procenta HDP, čímž stále zaostává za doporučenou výší obranného rozpočtu v rámci aliance. Polský rozpočet si sice bezkonkurenčně drží první místo na čele pelotonu obranných rozpočtů postkomunistických zemí, avšak díky sice rostoucí, ale pořád slabé výkonnosti ekonomiky, je i polská armáda podfinancovaná a rozhodně ve svém průměru nedohání armády západoevropských států. Malou útěchou je, že ve většině Evropy je to ještě horší a v armádních rozpočtech se jen škrtá – například v Německu o jednu miliardu euro.

Jediným větším kladem Polska posledního desetiletí bylo výrazné nasazení polské armády v zahraničí, především v Iráku a Afghánistánu, díky němuž získaly tisíce polských vojáků bojové zkušenosti, které většina armád ve střední Evropě v takové míře nemá.

Dnešní Polsko se po létech "expedičních tažení" a snech o "strategickém spojenectví" s USA vrací zpátky na zem. Pomohla k tomu i Obamova návštěva, která opět nepřinesla to, v co velká část Poláků doufala - tedy alespoň příslib polské výjimečnosti v rámci Evropy.

Oslabené a válkami finančně vyčerpané USA potřebují silnější Evropu jako svého klíčového bezpečnostního spojence. Polsko to, zdá se začíná chápat. A bylo by dobře, kdyby vedle snů o "Američanech u Visly", začalo Polsko tvrdě pracovat na reformě svých ozbrojených sil, které by se mohly stát příkladem přinejmenším pro střední a východní Evropu a možná i pro bezpečnostně slábnoucí západní polovinu kontinentu. Podmínky pro to Polsko má nejlepší ve své novodobé historii.

Luboš Palata
autor je redaktorem Lidových novin