Polský prezident Aleksandr Kwaśniewski v rozhlasovém vysílání prohlásil, že polští vojáci opustí zemi, až svou misi bezezbytku dokončí. "Situace musí být stabilizovaná a irácký lid musí být připraven převzít sám odpovědnost za vedení své země," uvedl prezident.

Kwaśniewski zároveň upozornil na nebezpečí a případné ztráty, které v Iráku mohou na polské vojáky číhat. Jak však dodal, Polsko svým závazkům jako spojenec USA dostojí.

"Přeji vojákům štěstí a věřím, že budou svou práci dělat dobře," prohlásil v reakci na předání správy do rukou polských vojáků generální tajemník NATO George Robertson. Právě NATO se významně podílí na plánování polské mise a logistické podpoře polských jednotek. Účast aliance v poválečném Iráku bude však zatím podle Robertsona jen 'technická'.

Polské ministerstvo obrany vysílá do Iráku přes 2300 mužů. První tisícovka vojáků odletěla z polského Štětína, kde se vojáci na misi připravovali, už v srpnu.

Mezinárodní kontingent, kterému budou v přiděleném sektoru mezi Bagdádem a Basrou Poláci velet, bude čítat asi 9 tisíc vojáků hned z několika zemí, včetně Bulharska, Dánska, Maďarska a Rumunska. Štáb mise má sídlit právě v prastarém městě Babylonu.

Hlavní základna polských sil pak leží ve středoiráckém městě Hilla, kde asi tři stovky

PŘÍLOHY

polských vojáků připravovali základnu na přílet hlavních sil už od počátku července.
V celé oblasti přitom žije asi pět milionů obyvatel. Tři měsíce od oficiálního ukončení americko-britské koaliční operace není v oblasti stále bezpečno. O tom se už mohli přesvědčit i polští vojáci v Hille, když na jejich tábor dopadlo pět minometných střel. Při útoku nebyl nikdo zraněn a po útočnících pátrají příslušníci amerických speciálních sil.

"Jde o válečnou operaci se všemi důsledky. Užití síly bude však poslední možností," komentoval tehdy incident polský ministr obrany Jerzy Smajdzinski. V prohlášení pak vyzval vojáky, aby ctily tamější irácké zvyky a brali v úvahu i kulturu země. Podle něj totiž právě na ohleduplnosti bude záviset i jejich bezpečnost.

Doma v Polsku mezi obyvateli rostou obavy z možných ztrát, které polské jednotky mohou utrpět.  Srpnový průzkum veřejného mínění, který zveřejnila polská média, ukázal, že 60 procent z 38 milionů Poláků s angažovaností své země v Iráku nesouhlasí. V červenci bylo proti vyslání polských jednotek do oblasti o pět procent obyvatel méně.