„Vysláním příslušníků Armády ČR do jednotek eFP plníme naše spojenecké závazky. Pro naše vojáky je působení v mezinárodním prostředí nenahraditelným zdrojem zkušeností. Pozitivním signálem pro naše partnery je souhlas vlády a obou komor parlamentu s prodloužením mandátu v Pobaltí až do roku 2020,“ uvedla ministryně obrany Karla Šlechtová.

Předsunuté jednotky NATO Na rozmístění čtyř vícenárodních praporůse dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení vůči Rusku v reakci na anexi Krymu. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky. V každé ze zemí je rozmístěno zhruba 1 000 spojeneckých vojáků, kteří se po nějaké době střídají. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. Do praporů pak přispívají jednotlivé alianční země.

V pondělí osobně v Hranicích popřála štěstí právě minometné jednotce, která odjíždí do mise jako první. Na 55 vojáků posílí sestavu bojového uskupení pod vedením Kanady na lotyšské výcvikové základně v Adazi, zhruba 45 kilometrů severovýchodně od hlavního města Rigy.

Vojáky čeká přesun dlouhý přes tisíc kilometrů. Až na lotyšské hranice poputují po železnici, zbývajících asi 450 kilometrů pak po vlastní ose.

„Kanada vítá příspěvek České republiky. Jsme hrdi na to, že můžeme sloužit s našimi spojenci a společně vysíláme jasný signál – jsme NATO,“ konstatovala kanadská velvyslankyně Barbara C. Richardsonová.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata zapojení české armády do alianční předsunuté přítomnosti v Pobaltí podle svých slov vnímá jako pokračování podpory z předchozích let při budování vlastních obranných kapacit pobaltských republik. „Tímto způsobem je vhodně demonstrován náš zájem o mezinárodní spolupráci a upevněna jednota koalice na východní hranici NATO,“ prohlásil.

Druhou jednotkou, která na místo určení vyrazí začátkem července, je rotní úkolové uskupení na bázi mechanizované roty ze žateckého 41. mechanizovaného praporu.

Celkově půjde o 230 vojáků, kteří budou spolu s nizozemskými a německými kolegy působit v Litvě. Základ jednotky tvoří mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur posílená ženijní četou, logistickou jednotkou a zdravotnickým prvkem. Hlavní základna bojového uskupení leží ve výcvikovém prostoru litevské armády Rukla, vzdáleného zhruba 70 kilometrů severozápadně od Vilniusu.

Velení plánuje další dvě rotace. Vždy po šestí měsících jednotky vystřídají čerstvé síly. Nasazení v Pobaltí není pro české vojáky první zkušeností. V roce 2017 působilo v Litvě rotní úkolové uskupení v rámci sestavy zemí V4 a pobaltských států pod názvem „Training Bridge“. Do tříměsíčního cvičení se zapojilo přes 100 vojáků ze 74. lehkého motorizovaného praporu s 30 vozidly.

Ve druhé polovině roku 2019 pak do Pobaltí zamíří nadzvukové letouny Gripen českých vzdušných sil. Stejně jako v letech 2009 a 2012 budou chránit vzdušný prostor pobaltských republik, které vlastní stíhací stroje nemají a v jejich ochraně se jednotlivé státy NATO střídají.