natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Po Vilniusu: Evropská unie potřebuje novou východní politiku

    2. prosince 2013  9:08
    Martin Ehl, Hospodářské noviny
    I když se na summitu Evropské unie a zemí Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohoda s Ukrajinou, ale jen s Moldavskem a Gruzií, toto setkání má stále šanci vejít do historie.  

    Zasedání vrcholných představitelů Evropské unie na Summitu Východního partnerství ve Vilniusu | foto: Evropská unie

    Ukázalo totiž v praxi, jak (ne)funguje společná evropská zahraniční a bezpečnostní politika ve vztahu k nejdůležitějšímu geopolitickému soupeři na kontinentě – k Rusku. A pokud Brusel – tedy členské státy – svůj postoj nezmění, summit ve Vilniusu bude moci být považován za začátek nové ruské agresivní politiky "znovudobývání" západních částí bývalého sovětského impéria.

    Ukrajinský postoj, tedy odmítnutí asociační dohody prezidentem Viktorem Janukovyčem více než týden přes summitem, ukázal jedno zásadní dilema, které podtrhl Andrew Wilson z Evropské rady pro mezinárodní vztahy: Ukrajinci chtěli nejdříve získat výhody a až potom byli ochotni pracovat na splnění podmínek asociační smlouvy. Postup předchozích nových členů byl ale přesně opačný – nejdříve splnění domácích úkolů, potom odměna ve formě smluv a pozdějšího členství. To je faktor, který by měli mít evropští vyjednavači na paměti, protože těžko budou hledat podporu doma pro další rozšíření, když potenciální členové neukáží dost ochoty a schopnosti pracovat sami na sobě.

    Summit EU ruským milníkem

    Pokud Brusel – tedy členské státy – svůj postoj nezmění, summit ve Vilniusu bude moci být považován za začátek nové ruské agresivní politiky "znovudobývání" západních částí bývalého sovětského impéria.

    Evropská unie si možná ušetřila blamáž kolem podpisu a pozdějšího neplnění dohody ze strany Ukrajiny, na druhou stranu si nyní musí položit otázku, zda má Východní partnerství ve své nynější podobě smysl. Souboj o Ukrajinu, který (zatím) neúspěšně svedla s Ruskem, ukazuje, že směrem na východ se opět vyostřuje dělení na my a oni, že ruskou sílu a vliv neradno podceňovat a že "měkká síla" a obchodní atraktivita Evropské unie rozhodně nejsou v nejlepší kondici.

    Těžko pak očekávat, že by se něco podobného povedlo v případě Ukrajiny zmítané mezi dvěma běsy: ohrožení ekonomické stability v případě roztržky s Ruskem a představou pracných a náročných reforem, které by mohly změnit podstatu oligarchicko-byzantského pojetí ukrajinské demokracie.

    Charakteristické pro summit ve Vilniusu bylo, jak se různé středoevropské think-tanky soustředily na analýzu a vysvětlení ukrajinského rozhodnutí a situace v dalších zemích partnerství. Ale jen velmi málo prostoru a energie věnovaly pohledu dovnitř samotné unijní strategie, kterou nutně vzhledem k neúspěchu čeká revize a možná i změna. "Evropská unie potřebuje vůči východní Evropě modernější politiku, novou strategii vůči Rusku," napsal pouze týdeník Der Spiegel.

    Dokáže EU odpovědět Rusku po jeho způsobu?

    Úkol je to nelehký, protože výsledek by měl vyvážit novou ruskou západní politiku, označenou spoluautorem projektu Východního partnerství, švédským ministrem zahraničí Carlem Bildtem za "brutální nátlak". Ale kdo si dnes dokáže představit ve vztahu k Rusku podobně "brutálního" eurokomisaře či eurodiplomata?

    Pro mnoho Evropanů se ukrajinský problém scvrkl na nyní už vcelku nepodstatnou otázku zdravotního stavu expremiérky Julie Tymošenkové, kterou za demokratku a zastánkyni základních evropských hodnot považují jen největší naivkové – a cynici. Obrovské polské či slovenské angažmá ve prospěch evropeizace Ukrajiny jako by vešlo vniveč a už jen nezájem zemí, které nemají s Ukrajinou hranici – jako je Česko – svědčí o tom, že probudit novou vlnu solidarity a strategického zájmu o východní hranice EU bude velmi obtížné. Samotná Ukrajina si projde volebním testem při prezidentských volbách v roce 2015. Do té doby má Evropská unie čas svoji východní politiku zhodnotit a přeformulovat tak, aby byla realističtější při zachování alespoň obrysů oněch normativních vzorců, které se jí nedaří prosazovat už ani mezi stávajícími členy jako je například Maďarsko či Bulharsko.

    Úkol je to nelehký, protože výsledek by měl vyvážit novou ruskou západní politiku, označenou spoluautorem projektu Východního partnerství, švédským ministrem zahraničí Carlem Bildtem za "brutální nátlak". Ale kdo si dnes dokáže představit ve vztahu k Rusku podobně "brutálního" eurokomisaře či eurodiplomata?

    Přečtěte si další text Martina Ehla na natoaktual.cz:

    Testem dalších vztahů Evropské unie s Ruskem se tak stane opomíjená malá země na břehu Dněstru, která asociační dohodu s EU ve Vilniusu podepsala. Moldavsko už čelí některým ruským obchodním restrikcím, zatímco už dlouho otevřeně prozápadní Gruzie se musela vyrovnat s ruským vojenským nájezdem.

    Ale protože Moldavsko je evropskými diplomaty považováno za příklad (jediného) proevropského úspěchu Východního partnerství, bude nanejvýš poučné sledovat, zda Brusel dokáže najít efektivní nástroje pomoci v případě, až se onen moskevský "brutální tlak" přesune z Kyjeva na Kišiněv. Summit ve Vilniusu tak není konec jedné etapy, ale vlastně začátek dlouhodobého evropsko-ruského přetlačování, tedy něčeho, co jsme v Evropě ještě nezažili a co má otevřený konec.

    Martin Ehl
    autor je vedoucím zahraniční redakce Hospodářských novin

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media