natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Pentagon povede mariňák Mattis. „Vzteklý pes“ s tvrdým postojem k Íránu

    6. prosince 2016  8:46
    Lubomír Světnička, natoaktual.cz
    Příštím americkým ministrem obrany bude generál ve výslužbě James Mattis. Zkušený šestašedesátiletý mariňák naposledy zodpovídal za americké operace v Iráku i Afghánistánu. A už tehdy nijak neskrýval svůj tvrdý postoj vůči Íránu, který mezi hrozbami řadí před takzvaný Islámský stát i teroristy z al-Káidy.  

    Generál James Mattis | foto: U.S. Marines

    To, že si nově zvolený americký prezident Donald Trump vybral do čela Pentagonu čtyřhvězdičkového generála Jamese Mattise, může být jistým důkazem, že jeho předvolební rétorika v bezpečnostních otázkách nakonec může za pár měsíců zapadnout skutečně jen jako řečnické cvičení.

    Zastánce tvrdé linie

    Ruskou politiku uplnyulých několika let označil za agresivní a expanzivní a několirát se ostře vymezil proti ruským akcím na Ukrajině nebo v Sýrii. A jisté „smírné výroky“ Donalda Trumpa vůči Rusku jsou podle Mattise mylně interpretovány.

    Osoba Mattise, přezdívaného „Vzteklý pes“ (Mad Dog), totiž alespoň na základě zkušeností z jeho vojenské kariéry reprezentuje řekněme tvrdší, avšak zároveň velmi pragmatickou linii „velení“.

    Pro evropské spojence a především členské státy na východní hranici NATO, jakou jsou pobaltské republiky, může představovat jistou záruku, že přísliby a ujišťování o americkém odhodlání je bránit před nebezpečím z východu v podobě Ruska, budou platit.

    Mattis zůstával během Trumpova prezidentského tažení tak nějak stranou. Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina však má zřejmě jasno. O vládci Kremlu několikrát v uplynulých měsících prohlásil, že jeho jeho jediným cílem „rozbít NATO“.

    Ruskou politiku uplnyulých několika let označil za agresivní a expanzivní a několirát se ostře vymezil proti ruským akcím na Ukrajině nebo v Sýrii. A jisté „smírné výroky“ Donalda Trumpa vůči Rusku jsou podle Mattise mylně interpretovány.

    Obecně převládá názor, že se Mattis zasadí především o to, aby byly Spojené státy opět více vidět na širším Středním východě. Je například zastáncem linie, že jediným možným řešením izraelsko-palestinského konfliktu je vznik dvou států.

    Lze také proto očekávat jisté posílení americké vojenské přítomnosti v Iráku, Afghánistánu či v Perském zálivu. Podle blízkých spolupracovníků však při své strategii bude klást velký důraz na zapojení regionálních partnerů. Mezi jeho hlavní snahy, patrné už z dob působení na velitelství CENTCOM, tak bude patřit posílení vazeb s tradičními spojenci jako jsou Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Jordánsko nebo Saudská Arábie a Katar, kteří se za Obamovy vlády cítili tak trochu odstrčení. Především pak bude stát o zintenzivnění vztahů s jejich tajnými službami.

    Írán horší než Islámský stát

    Mezi hrozbami Mattis řadí Írán v nebezpečnosti před takzvaný Islámský stát nebo teroristickou síť al-Káida: „Íránský režim je podle mě jedinou a trvalou hrozbou pro stabilitu a mír na Blízkém východě.“

    Velkým tématem Jamese Mattise je pak už řadu let Írán. Mattis patřil k hlasitým kritikům politiky administrativy Baracka Obamy v otázce Íránu a jeho jaderného programu. Když v roce 2013 odcházel z CENTCOM, byl zastáncem tvrdého postupu vůči Teheránu.

    Ani po třech letech názor nezměnil, když tvrdí, že Írán představuje „zhoubu“ pro celý region, ať už jde o dodávky zbraní rebelům v Jemenu nebo výcvik šíitských milicí mířících do bojů v Sýrii či Iráku.

    „Íránský režim je podle mě jedinou a trvalou hrozbou pro stabilitu a mír na Blízkém východě,“ prohlásil v dubnu v prestižním Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Mezi hrozbami dokonce Írán řadí v nebezpečnosti před takzvaný Islámský stát (IS) nebo teroristickou síť al-Káida.

    Dohodu o íránském jaderném programu pak označil za špatnou, i když v tuto chvíli zřejmě jedinou možnost. „Máme nedokonalou dohodu o kontrole zbrojení a dosáhli jsme jen jaderné pauzy, nikoliv zastavení (íranského jaderného programu),“ konstatoval.

    Generál Mattis zřejmě nebude pro mnohé nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí lehce stravitelným soustem. Velkou pozornost budí i jeho životní dráha prakticky po celou dobu spjatá s armádou.

    Narodil 8. září 1950 v Pullmanu ve státě Washington a do armády se přihlásil hned po střední škole. Vystudoval historii a v roce 1972 nastoupil do důstojnického záložnického kurzu ROTC. Poté přešel k námořní pěchotě.

    Velel jednotkám námořní pěchoty během operace Pouštní bouře v Iráku a speciálním silám během operace Trvalá svoboda v Afghánistánu.

    Jako generál a velitel 1. divize námořní pěchoty se zúčastnil i války v Iráku během operace Irácká svoboda. Vedl například prudké boje o iráckou Fallúdžu v roce 2004 a je také znám svým velmi drsným a velmi kritizovaným prohlášením z roku 2005: „Přijdete do Afghánistánu, narazíte na chlapy, kteří pět let mlátili ženy kolem sebe, protože nechodily zahalené. Víte, takoví chlapi stejně nemají odvahu. Takže je zatraceně zábavné je střílet.“

    U obyčejných vojáků si získal velkou oblibu a přirozený respekt. Nejen svým přímým jednáním, ale i chováním, kdy vojáky bral jako sobě rovné. Traduje se, že coby generál místo nažehlené uniformy a osmihodinového spánku v klidu klimatizovaného pokoje raději pobýval s mariňáky přímo v akci.

    V letech 2007 až 2009 vedl alianční Velitelství pro transformaci v Norfolku a v letech 2007 až 2010 Velitelství společných sil americké armády. V letech 2010 až 2013 byl náčelníkem Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM).

    Jeho největší životní vášní je studium vojenské historie a světových dějin. Osobní knihovna Jamese Mattise údajně čítá přes 7 000 svazků. Jinak vede podle svých slov život bezdětného svobodného mládence. Kvůli tomu získal také druhou přezdívku „Bojovný mnich“.

    Mattis bude také prvním generálem ve výslužbě, který se stane americkým ministrem obrany od roku 1950, kdy do čela Pentagonu jmenoval prezident Harry Truman generála George Marshalla.

    Jako generál ve výslužbě bude před nástupem do čela Pentagonu potřebovat souhlas Kongresu. Podle zákona totiž důstojníci a generálové nesmějí bez udělení výjimky převzít úřad ministra obrany po dobu až sedmi let od odchodu ze služby. Udělení výjimky se však obecně očekává bez problémů. Pro Mattisovo jmenování se vyslovilo několik vlivných senátorů včetně republikánského šéfa výboru pro obranu Johna McCaina.

    Lubomír Světnička
    autor je redaktorem portálu natoaktual.cz

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media