Afghánistán, Pákistán, Irák, Korejský poloostrov, Írán, Pobřeží Slonoviny, Demokratická republika Kongo, Somálsko, Jemen, Gaza, západní břeh Jordánu nebo Venezuela. To je jen malý výčet míst, kterým by v následujících měsících svět měl věnovat bedlivou pozornost.

Do popředí zájmu se už na konci loňského roku dostal Korejský poloostrov. Napětí mezi komunistickou KLDR a sousední Jižní Koreou vygradovalo, když severokorejské dělostřelectvo nečekaně napadlo ostrov Jonpchjong, který patří Jižní Koreji. Po více jak půlstoletí příměří se obě země opět dostaly na pokraj války.

"Je naprosto nepředvídatelné, co severokorejský režim může udělat," konstatoval politolog Petr Suchý.

Severokorejská armáda rozmístila většinu ze svých 13 tisíc dělostřeleckých zbraní s dalekým dostřelem podél demilitarizované zóny rozdělující Korejský poloostrov. Je připravena spustit nečekanou palbu na jihokorejskou metropoli Soul, která leží pouhých 50 kilometrů od hranice.

Na hranicích jsou také nové výkonnější tanky, které severokorejská armáda získala, a v neposlední řadě 200 tisíc příslušníků zvláštních jednotek vycvičených k vraždění a vyvolávání chaosu v Jižní Koreji, konstatuje se v pravidelné jihokorejské bezpečnostní zprávě. Soul v ní označuje KLDR za "nepřítele". Před dvěma lety byla v dokumentu označována pouze za "přímou a vážnou hrozbu".

"Může se stát cokoliv, ale také třeba vůbec nic. Klidně dneska večer může dojít k vojenskému převratu a nikdo se tomu ani nebude příliš divit," řekl expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.

Klíčový rok pro spojence
Klíčovým bude letošní rok pro další vývoj v Afghánistánu. Spojenci NATO mají ve válce proti povstalcům v zemí 150 tisíc vojáků, většinu tvoří americké síly a Washington chce v červenci začít své jednotky pomalu stahovat.

Uplynulý rok tam byl přitom rekordně tragický - umírali zahraniční vojáci, vládní vojáci i civilisté. Jinak soupeřící povstalecké skupiny přitom začaly v zájmu boje proti zahraničním jednotkám spolupracovat a spojovat se. (Krvavá afghánská bilance: jeden mrtvý spojenec za každé dva povstalce)

A jestliže bezpečnostní situace není dobrá v Afghánistánu, pak rozhodně není dobrá ani v sousedním Pákistánu, kde povstalci doplňují síly před dalšími akcemi. Obě země jsou jako spojité nádoby. Z třiceti největších teroristických útoků v uplynulém roce se takřka polovina odehrála právě v Pákistánu.

Nejčerstvějším dokladem tamější situace je smrt guvernéra provincie Paňdžáb Salmána Tasíra. Vlivného liberálního politika 4. ledna zavraždil člen jeho vlastní ochranky. Údajně proto, že kritizoval kontroverzní zákon o rouhání. (Bodyguard zastřelil pákistánského politika, který odmítal zákon o rouhání)

Íránské jaderné experimenty
Nervózní by podle expertů měl být svět i ohledně íránského jaderného programu. "Zvláště Evropě by nemělo nic uniknout. Nelze však odhadovat, jakým směrem se bude situace ubírat. Zda se podaří obnovit rozhovory s Teheránem, nebo ne," uvedl politolog Petr Suchý.

Írán sice odmítal a odmítá, že by jeho jaderný program byl určen k výrobě zbraní, Spojené státy a další západní země však režimu v Teheránu ani v nejmenším nevěří. Írán i přes nové sankce OSN neustále vyvíjí nové a výkonnější rakety a snaží se dobývat i vesmír. (Írán opět míří do vesmíru. Nové satelity mohou být hrozbou)

Obavy mají pochopitelně i nejbližší sousedé a nejen Izrael. A proti íránské hrozbě má chránit i nový protiraketový deštník NATO, který má před raketami přikrýt obyvatele všech členských zemí.

Africké a latinskoamerické rozbušky
Vlnu nového násilí lze očekávat na africkém kontinentě. Například nejčerstvější události v Pobřeží Slonoviny ukazují, že k výbuchu a krvavým střetům stačí velmi málo. (Spor dvou prezidentů o zemi krvavých diamantů ohrožuje životy)

Pobřeží slonoviny je už roky de facto rozdělené na převážně křesťanský jih a muslimskými rebely kontrolovaný sever. Od nedávných voleb má také dva prezidenty. Právoplatný je samozřejmě jenom jeden, jenže ten druhý se nehodlá vzdát.

Na pomyslném sudu s dynamitem sedí i některé latinskoamerické země v čele s Venezuelou. "Pokud tam dojde k nějaké hlubší ekonomické krizi, je velmi reálné, že lidé, kteří nyní prezidenta Cháveze oslavují, budou později chtít nemilosrdně jeho hlavu," konstatoval Lukáš Visingr.

USA a Východ v českém hledáčku
Z regionálního hlediska bude podle politologa Břetislava Dančáka důležité sledovat průběh evropského předsednictví Maďarska a poté Polska. A to hlavně v souvislosti s iniciativou, kterou během svého předsednictví nastartovala Česká republika. Jde především o partnerství s východními zeměmi jako Ukrajinou nebo Ázerbájdžánem a také energetickou bezpečnost.

Z českého pohledu bude velmi záležet na vývoji lepšících se americko-ruských vztahů. Tedy zda se podaří ratifikovat v Praze uzavřenou novou smlouvu START o jaderném odzbrojení a jak se Rusko nakonec postaví k budování nové protiraketové obrany, která byla Moskvě donedávna trnem v oku zvláště kvůli umístění amerických antiraket v Polsku a radarové základny na českém území.

V nynějším aliančním projektu se přitom uvažuje i o tom, že by centrum včasného varování před balistickými raketami mohlo stát v Česku. "Uvidíme, jakou dynamiku českým vtahům s USA přinese nově jmenovaný americký velvyslanec," dodal Dančák.