OSN: NATO musí zvýšit úsilí v Afghánistánu
Afghánská vláda a NATO musí „zdvojnásobit“ své úsilí o porážku Talibanu a stabilizaci země, vyzval generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Ban odsoudil „nesmyslnou vraždu“ afghánského novináře uneseného Talibanem a nedávnou smrt šesti kanadských vojáků. „Generální tajemník je hluboce znepokojen nedostatkem bezpečnosti v Afghánistánu,“ oznámila Ki-moonova mluvčí.

Síly NATO v zemi zahrnují zhruba 37 tisíc vojáků z necelých 40 států. Spojené státy v zemi navíc mají 10 000 vojáků mimo kontingent NATO, kteří se podílí na boji proti povstalcům a honu na členy Al-Kajdy. Afghánská armáda disponuje dalšími 35 tisíci muži, vedle kterých v zemi působí i 63 000 policistů.

Čtěte také:
Situace v Afghánistánu není optimistická
Kanada počítá ztráty v Afghánistánu

Zdroj: Bloomberg (USA)

---

Bush schválil podporu kandidátům NATO
Americký prezident George W. Bush podepsal nový zákon, který autorizuje vojenskou pomoc státům aspirujícím na členství v NATO, jmenovitě Albánii, Chorvatsku, Gruzii, Makedonii a Ukrajině. Washington bude oprávněn poskytnout těmto státům až 42 milionů dolarů na výcvik a nákup vojenského vybavení.

Albánie, Chorvatsko a Makedonie se od roku 2002 účastní Akčního plánu členství, v jehož rámci státy uskutečnily sérii demokratických, ekonomických a vojenských reforem. Trojice států také poskytla 300 vojáků pro misi ISAF v Afghánistánu. Gruzie a Ukrajina jsou členy programu Partnerství pro mír a usilují o účast v Akčním plánu členství. Oba dva státy také vyslaly vojáky pro mnohonárodnostní síly v Iráku.

Zatímco Ukrajina zakončila svou přítomnost v prosinci roku 2005, Gruzie v současnosti plánuje navýšit počet svých vojáků z 850 na 2 400. Vstup obou zemí do Aliance ale ohrožuje několik závažných překážek, mimo jiné obavy sousedního Ruska.

Čtěte také:
USA: Rozšíření NATO schválila i dolní komora
Ukrajinský parlament chce referendum o NATO
USA: Pozvánka do NATO pro Chorvaty už za rok
USA zvou Gruzii do NATO

Zdroj: U.S. Department of State (USA)

---

NATO chválí australské posily pro ISAF
Vojáci, které Austrálie plánuje poslat do Afghánistánu, jsou velmi vítaným přírůstkem, řekl mluvčí NATO. Australské posily zvýší počet vojáků v mezinárodních silách pod velením NATO (ISAF) v zemi na více než 38 tisíc.

Mluvčí dodal, že Austrálie je jednou ze 14 zemí, které v současnosti zvyšují svou přítomnost v Afghánistánu. Francie například poskytne vzdušnou podporu kanadským vojákům, letecké posily dodá i Německo.

Čtěte také:
Austrálie zdvojnásobí své síly v Afghánistánu

Zdroj: ABC (Austrálie)

---

Polsko mění svou strategii v Iráku
Polští vojáci na jihu Iráku, kteří byli dlouhodobě cílem raketových útoků, zaujali aktivnější vojenský přístup. Ministr obrany Aleksander Szczyglo řekl, že tato změna byla pružnou reakcí na poslední vývoj v Iráku a že byla „nevyhnutelná“. Poláci mají v plánu odrazit agresivní ozbrojené skupiny tím, že sami sobě i místní populaci poskytnou lepší obranu. Szczyglo nicméně ujistil, že není třeba navýšit počet polských vojáků v zemi. Znovu také vyzval polské společnosti, aby více investovaly v Iráku, který je podle něj „slibným trhem“.

Szczyglo se dále vyjádřil k polskému angažmá v Afghánistánu, jehož cílem je prý vytvořit podmínky pro mírový rozvoj země. Zdůraznil také důležitost boje proti afghánskému drogovému byznysu, který je zodpovědný za velkou část narkotik pašovaných do Evropy. Szczyglo řekl, že znalost těchto faktů umožní polské společnosti, aby lépe chápala důvody polské přítomnosti v zemi.

Čtěte také:
Polsko pomůže vyzbrojit afghánskou armádu
Polsko do Afghánistánu posílá na 1000 vojáků

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)

---

USA ignorovaly prodej severokorejských zbraní
Washington nepřímo připustil, že se v lednu tohoto roku nepokusil zabránit převozu severokorejských zbraní do Etiopie, a to navzdory sankcím, které na KLDR uvalily Spojené národy. Informoval o tom americký deník New York Times. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack odmítl tuto zprávu přímo komentovat, řekl nicméně, že USA měly důvod nezadržet dotyčná podezřelá plavidla.

„V těchto případech je vždy třeba porovnat případné náklady a zisk, tedy zvážit, jestli bude konkrétní partikulární operace ku prospěchu celkovému úsilí. Je nutné šetřit politický kapitál na zadržení zásilek, které nejvíce ohrožují americkou nebo mezinárodní bezpečnost,“ řekl mluvčí. „Vyzvali jsme etiopskou vládu, aby prozkoumala, s kým obchoduje a ujistila se, že tyto transakce jsou v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN,“ dodal McCormack. Zmíněné sankce zakazují, aby Severní Korea nakupovala nebo prodávala těžkou zbrojní techniku.

Přesný obsah lednové zásilky je neznámý, americké zpravodajské agentury se ale údajně domnívají, že se jednalo o části tanků a další vojenské vybavení. Etiopie v té době podporovala somálskou vládu v jejím boji proti islámským milicím.

Čtěte také:
USA podruhé zaútočily v Somálsku
Scheffer odmítá jaderné plány KLDR

Zdroj: Defense News (USA)