natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Operace pákistánské armády „Černá bouře“ - jaké politické a bezpečnostní implikace přinesla?

    16. června 2009  15:42
    V polovině února letošního roku byla podepsána mírová dohoda mezi frakcí pákistánského Tálibánu – Tahrík Nafáz Šarí´a Muhammad (TNSM) a lokální vládou, později posvěcená pákistánským parlamentem a prezidentem Zardárím. Na jejím základě se vládní jednotky stáhly z údolí Swát, které je centrem protistátního odporu, a v oblasti byla ustanovena vláda dle islámského práva šarí´a.  

    Tím se přiblížil Pákistán zemím jako Saudská Arábie, Írán či Somálsko, kde je šarí´a jediným uznávaným zdrojem práva, jehož obsah se ovšem může značně lišit, protože islámské právo je často doplněno o místní zvyky. Obvykle však šarí´a spočívá v přísných tělesných trestech.

    Pro dané pákistánské oblasti to znamenalo další oslabení centrální moci. Jak však následný vývoj ukázal, ani tyto kroky ovšem nevedly k vyhnutí se dalšímu násilí v oblasti. Pákistánská vláda se proto rozhodla k rozsáhlé operaci na znovuzískání kontroly nad divizí Málákand a především okresem Swát, která byla prohlášena za úspěšnou po dobytí města Mingúra posledního května. Nyní tak již můžeme s menším odstupem hodnotit její průběh a dopady do budoucna.

    Pákistánský Tálibán brzy po podepsání únorového míru v oblasti konsolidoval moc a dokonce rozšířil svou kontrolu i na okresy Buner, jižní část Diru a částečně okres Šangla. Vše nasvědčovalo tomu, že se v dalším kroku pokusí proniknout blíže Pundžábu, strategickému srdci Pákistánu. V největším bodu expanze dělilo pákistánský Tálibán a Islamabád (pákistánské hlavní město) jen pouhých šedesát kilometrů. Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí a atmosféře poznamenané častými bombovými útoky ve velkých městech, agresivním chováním TNSM vůči obyvatelstvu, ale také tlaku USA, tak byla politická i veřejná podpora armádní akci takřka jednomyslná.

    V průběhu postupu pákistánského Tálibánu se objevily četné obavy ohledně bezpečnosti úložišť jaderných zbraní, odhadovaných na šedesát až sto jaderných hlavic. Ty se pravděpodobně nacházejí v provincii Pandžáb, kam tálibánská expanze vlastně směřovala. Vzhledem k přítomnosti šesti pákistánských armád a dalšího desetitisícového sboru (v rámci divize strategického plánování) mající na starost pouze ochranu těchto zařízení, byl strach ohledně možného získání jaderných zbraní Tálibánem neodůvodněný. Dodejme, že po jedenáctém září a značnému tlaku USA, byly obranné mechanismy jaderných zbraní a jejich úložišť značně navýšeny. Můžeme konstatovat, že i přes vášnivé diskuze na džihádistických fórech možnost získání jaderných zbraní pákistánským Tálibánem byla a je pouze iluzorní.

    Operace Černá bouře
    Operace Černá bouře byla zahájena 26. dubna v Nižším Diru a brzy armáda vkročila i do okresu Buner, 8. května pak započala hlavní operaci v údolí Swát. Výsledkem nasazení asi patnácti tisíc pákistánských vojáků a příslušníku paramilitárních jednotek proti asi dvou až třem tisícům islamistických militantů bylo poměrně rychlé vítězství armády, která k 31. květnu již plně kontrolovala hlavní město odporu pákistánského Tálibánu – Mingúra. Tím ovšem nelze považovat boj proti extremismu v Pákistánu za ukončený.

    Bezprostředním problémem je osud asi tří miliónu uprchlíků, jejichž vnitřní migrace v Pákistánu způsobila například v Karáčí, velkoměstu se silnou paštúnskou minoritou, četné násilnosti mezi paštúnskými uprchlíky a dominantní sikhskou populací. K prevenci další možné eskalace vnitřních problémů ustanovil prezident Zardárí Národní bezpečnostní výbor, který má právě vnitřní bezpečnost jako hlavní agendu, policejní sbor v provincii Sindh (kde leží Karáčí) má být posílen minimálně o deset tisíc osob. U každé z provincií se pak do budoucna počítá s navýšením až o dvacet pět tisíc policistů.

    Proběhlá operace je již třetí operací za poslední dva roky v okresu Swát a jemu přilehlých oblastech utvářející divizi Málákand. Po předchozích dvou akcích byla armáda vždy brzy stažena a pákistánský Tálibán obnovil svou kontrolu oblasti. I tentokrát se podařilo značné části militantů uprchnout z oblasti a dle některých zdrojů čekají na vhodnou dobu pro návrat. Hlavní neznámou ohledně dalšího vývoje představuje politická vůle pokračovat v boji proti islamistickému extremismu. Pákistánská armáda, nejen po četných bombových útocích ze strany islamistů se zdá být k tomuto odhodlanější nežli pákistánský politický establishment. Zároveň zřejmě nepřestává rozlišovat mezi různými druhy islamistického extremismu, jak ukazuje nedávné propuštění Háfize Sa´ída, emíra Laškar Tajjíba, za kterým pravděpodobně byl tlak pákistánské armády na judikaturu.

    Dosavadní úspěch operace Černá bouře by ovšem neměl zastírat fakt, že hrozba pákistánského Tálibánu pro stabilitu země rozhodně nepominula. TNSM totiž představuje pouze jedno ze čtyř mocenských center pákistánského Tálibánu.

    Další tři se utváří kolem Gula Bahadura, Maulvi Nazíra a především Baitulláha Mahsúda, všichni uvedení sídlí v kmenových oblastech (FATA), konkrétně pak v Severním a Jižním Waziristánu. Nesmíme zapomínat, že snahy pákistánské armády porazit pákistánský Tálibán v těchto končinách FATA vždy zoufale selhaly. V tisku se objevily četné spekulace ohledně dalšího pokračování vojenských operací právě v oblasti obou Waziristánu, prezident Zardárí to však jednoznačně dementoval. Současně s vyhlášením vítězství v Mingúře však došlo k dalšímu útoku pákistánského Tálibánu na pozice vládních pohraničníků v oblasti Jižního Waziristánu. Došlo i k menší vojenské akci v Severním Waziristánu. Zda tyto incidenty mají potenciál přerůst v další operace, není nyní jasné.

    Zajímavým pozitivem vyvstanuvším v průběhu operace na druhé straně je, že ač všechny čtyři mocenská centra pákistánského Tálibánu jsou oficiálně propojena skrze Spojenou radu mudžahidínů (Šúra Ittihád al-Mudžahidína), nebyly vzhledem ke geografické vzdálenosti frakce z obou Waziristánů schopny pomoci TNSM, jenž sídlí v především v okresu Swát. Baitulláh Mahsúd se sice snažil zastrašovat politiky v Islamabádu bombovými útoky například v Láhauru či Pešawáru, ale TNSM tím nijak v obraně neulehčil.

     
    Přečtěte si další materiál Petra Zelinky na natoakatual.cz:
    Novátorská Obamova strategie pro Afghánistán a Pákistán – cesta správným směrem?
     

    Je to právě Jižní a Severní Waziristán, které slouží jako operační základny pro některé frakce afgánského Tálibánu - nikoli ty sdružené kolem mully Umara, jenž se pravděpodobně skrývá poblíž balúčského města Quetta, ale především tzv. Haqqániho síť, která mimo jiné operuje i v oblasti Lógar. Ve Waziristánu by dle všeho měla i operovat tzv. Centrální al-Káida a především její vojenská odnož navazující na nechvalně známou brigádu 055 – tzv. Armáda Stínu (Laškar az-Zil).

    Samotná operace v divizi Málákand nemá vliv na zázemí v Afghánistánu působících islamistických militantů a alespoň prozatím se nijak nepromítá do průběhu vzbouřenectví v Afghánistánu. Demonstruje ale odhodlání pákistánské vlády v čele s prezidentem Zardárím zúčtovat s militantními islamisty, kteří ohrožují pákistánskou státnost. Toto vymezení sice nezahrnuje afghánský Tálibán, ale pokud dojde k potlačení Tálibánu pákistánského, především v Severním a Jižním Waziristánu, afghánský Tálibán přijde o bezpečné zázemí. Strach o zázemí projevuje i al-Káida, která údajně začala přesouvat některé své operativce do Somálska a Jemenu v reakci na vládní prohlášení ohledně nutnosti ofenzívy proti Baitulláhu Mahsúdovi.

    Petr Zelinka
    Autor je studentem bezpečnostních a strategických studií
    Masarykovy univerzity v Brně
    a redaktorem Journal of Security Issues

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media