Z tohoto důvodu se domnívám, že česká zahraniční politika by se měla řídit následujícími čtyřmi základními premisami.
1. Česká zahraniční politika musí být důsledně realistická, praktická a střízlivá.
2. Základním měřítkem úspěšnosti české zahraniční politiky musí být její účelnost a ne abstraktně pojímaná „správnost“.
3. Zahraničně politické ambice ČR musí respektovat naše geografické, geopolitické a demografické postavení, musí být přiměřené naší velikosti a významu, našemu ekonomickému potenciálu.
4. V případě potřeby však musí česká zahraniční politika projevit dostatek odvahy, ofenzivního jednání a tvořivosti místo tradičního opatrnického vyčkávání.

Česká republika a EU
Jednoznačně nejdůležitějším faktorem v naší zahraniční politice je členství ČR v EU. Naše zapojení do  EU  nám otevírá velký politický a hospodářského prostor. ČR tím dostala možnost stát se aktivním spolutvůrcem evropské integrace a této příležitosti chceme plně a aktivně využít. Do budoucna to tedy znamená, že hlavním operačním prostorem pro naší politickou i ekonomickou diplomacii je a nadále bude Evropa a jednotný evropský trh.

V poslední době hodně diskutované zamítnutí tzv. Evropské ústavy není podle našeho názoru pro evropskou integraci katastrofou. Naopak. Vnímáme tento vývoj jako šanci lépe se vyrovnat se současnou vlnou rozšíření EU a jako možnost otevřít prostor pro jednání o takové podobě EU, která by lépe odpovídala výzvám 21. století. ODS odmítá jakékoli pokusy o další ratifikaci či jiné oživení tohoto politicky i legislativně neplatného dokumentu.

Podporujeme EU která bude otevřeným, flexibilním a konkurenceschopným společenstvím států. Jednání o dalším společném evropském dokumentu podpoříme, pokud posílí výše uvedenou vizi uspořádání EU. Rozšíření EU je dle mého názoru naším národním zájmem i strategickým zájmem samotné unie. EU musí zůstat otevřenou strukturou, která bude schopna nabídnout různé formy partnerství - včetně plného členství - těm ze svých sousedů, kteří o to projeví zájem a splní pro členství či partnerství nezbytné podmínky.

Za bezprostřední domácí prioritu považujeme přípravu českého předsednictví EU v roce 2009. Předsednictví bude zatěžkávací zkouškou české diplomacie. Naším prvořadým politickým cílem bude reforma společné zemědělské politiky a dokončení liberalizace vnitřního trhu EU (včetně volného pohybu osob a služeb). V této souvislosti počítáme se zřízením funkce vládního zmocněnce pro koordinaci agendy předsednictví (podobně jako byl pro summit NATO), který bude přímo podřízen premiérovi.

Bezpečnost a euroatlantická vazba
Z hlediska zajištění bezpečnosti ČR považujeme euroatlantický bezpečnostní prostor za nedělitelný a v kontextu šířících se bezpečnostních hrozeb a rizik (mezinárodní terorismus, zbraně hromadného ničení) považujeme posilování transatlantického jádra demokratické civilizace za nezbytné. Proces rozšiřování i vnitřní transformace NATO nevnímáme jako ofenzivní krok vůči ostatním státům či nadnárodním organizacím, ale naopak jako výraz vědomí nedělitelné bezpečnosti mezinárodního systému.

Podporujeme výraznější převzetí odpovědnosti evropských členů NATO za společnou transatlantickou bezpečnost. Žádný evropský projekt v obranné a bezpečnostní oblasti však nesmí vést k oslabení NATO, být jeho alternativou či dokonce protiváhou.

Ekonomická diplomacie ČR
V době „ekonomizace“ systému mezinárodních vztahů roste význam ekonomické diplomacie nad klasicky (mocensky) pojímanou zahraniční politikou. Ekonomická diplomacie je nástrojem takového „tržního“ chování státu, kterým se dosahuje politických cílů, jako je růst blahobytu, bezpečnosti a mezinárodního vlivu. ČR by se proto měla soustředit na vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie jako základního prostředku své zahraniční politiky. Ekonomická diplomacie se musí především umět soustředit na dosažitelný počet cílů, nepůsobit roztříštěně. To vyžaduje jednoznačnou zodpovědnost pouze jednoho ministerstva. Vzhledem  tomu, že obchodní politiku považujeme za nástroj zahraniční politiky, měl by zahraniční obchod svou podstatou  spadat do zodpovědnosti MZV. Oblast zahraničního obchodu a podpory exportu by měla být zcela kompetenčně vyvedena z MPO a zařazena pod MZV, a to včetně příslušných organizačních složek a personálního zajištění.

Prezentace ČR v zahraniční
Budoucí „image“ či „značka“ ČR musí být jednotná a snadno uchopitelná.
Jedině vlastní, ofenzivní a profesionální komunikační kampaně, přispěje k co nejpříznivějšímu vnímání ČR ve světě a vyrovná tak handicap naší velikosti či ekonomické síly. Především by mělo dojít k institucionálnímu sjednocení příspěvkových organizací, zabývajících se zahraniční propagací pod jeden resort. Všechny aktivity na podporu exportu, investic a cestovního ruchu by měly být sloučeny do jedné agentury, která bude pod kontrolou i soukromého sektoru. Stát by v oblasti propagace ČR měl ukončit své podnikání a vyvést řadu zbytných činností soukromým subjektům, neboť méně peněz na byrokracii znamená více peněz na marketing a podporu exportu, investic, cestovního ruchu.

Organizační a strukturální změny v české zahraniční službě
Chceme vytvořit zahraniční službu zeštíhlenou, avšak efektivní a finančně zajištěnou, která se nezabývá zbytečnostmi, ale kvalitně plní činnosti, které jí logicky přísluší a úkoly, které na ni klade politická reprezentace. Se vstupem ČR do EU se mnohé záležitosti, které doposud spadaly do sféry vnějších vztahů dostaly spíše do sféry vnitropolitické. Nevidíme nadále důvod, aby MZV plnilo svou koordinační roli.Zodpovědnost za formulaci jednotlivých politik EU je třeba postupně vrátit zpět na příslušné resorty. Koordinace celé evropské agendy by měla spadat do kompetence  Úřadu vlády. MZV by nadále příslušela agenda Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a politiky rozšíření.

Dále je třeba lépe definovat kompetence Stálého zastoupení ČR při EU, zejména ve smyslu jeho celkového propojení s budoucím koordinačním pracovištěm Úřadu vlády a s tím spojených otázek financování. Osoba vedoucího mise by se měla stát předmětem koaličních jednání, neboť svým významem je srovnatelná s osobou ministra vlády.

Jako třetí úkol na poli strukturálních změn zahraniční služby ODS vidí sjednocení poskytování rozvojové pomoci. Naším cílem je vytvoření společné organizace s účastí státu (MZV), ale i nevládních organizací s cílem zajistit ucelenou administrativu rozvojové pomoci. Dojde tak k odstranění administrativní roztříštěnosti mezi více resortů a koncentraci této agendy pod MZV. Při definici cílů poskytování pomoci bychom měli vycházet z našich závazků v EU, ale také z ekonomických a politických zájmů ČR. Došlo by tak i k přehodnocení seznamu prioritních zemí, do nichž ČR rozvojovou pomoc poskytuje.

Mirek Topolánek
předseda ODS