Více peněz přitom armáda zřejmě nedostane ani v příštích letech. Resort obrany se obává, že při tomto trendu dostane armáda v roce 2009 jen 1,3 % HDP. Podle ministra obrany jsou ohroženy jak samotná reforma armády, tak závazky země vůči NATO. Vyloučit v budoucnu nelze další škrty a propady.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, schválený minulý týden odstupující vládou Jiřího Paroubka, dává armádě 53,36 miliard korun, což představuje 1,55 % HDP. Jedná se o historicky nejnižší podíl armádního rozpočtu na HDP. Členské státy aliance se přitom na summitu NATO v Praze v roce 2002 dohodly, že budou do svých ozbrojených sil investovat minimálně 2 % HDP.

Za nedodržování této hranice byla Česká republika v minulosti aliancí již několikrát kritizována, a to dokonce i v době, kdy na obranu vydávala až 1,9 % HDP. Ministerstvo obrany odhaduje, že bude-li tento trend pokračovat, sníží se podíl resortního rozpočtu na HDP v roce 2009 na pouhých 1,3 %.

Úřad vlády se prostřednictvím Jiřího Ovečky z tiskového odboru k dotazu natoaktual.cz na problémy, jež takovýto rozpočet přivodí, odmítl vyjádřit. Odpovědět může podle něj pouze ministerstvo financí, které je v oblasti státního rozpočtu nejkompetentnější.

Ministerstvo financí: Víc peněz nedáme
Ministerstvo financí si případných potíží sice je vědomo, ale přesto změny v rozpočtových plánech, podle kterých se armáda více zdrojů ze státního rozpočtu nedočká ani v příštích dvou letech, odmítá.

"Ministerstvo financí pochopitelně vnímá složitou situaci, která nastane v resortu obrany po krácení výdajů oproti příslibu vlády z roku 2003, tuto redukci je však nutné dát do souvislosti s širšími ekonomickými zájmy České republiky," řekla pro natoaktual.cz tisková mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. Za tyto ekonomické zájmy označila "minimalizaci deficitu státního rozpočtu a plnění základních předpokladů pro přistoupení k jednotné evropské měně."

Snižování podílu armády na HDP klesá i přesto, že se za poslední čtyři roky tempo růstu HDP zvyšuje. "Nastoupení cesty k ozdravění veřejných financí vedly k tomu, že výše armádního rozpočtu nebyla v přípravné fázi státního rozpočtu implicitně generována podílem z HDP, ale explicitně vyjadřována absolutními částkami," sdělila Krainová.

Vazba rozpočtových výdajů ministerstva obrany na HDP byla podle mluvčí v minulosti zvolena proto, aby byly v období přípravy České republiky na vstup do NATO garantovány finanční zdroje na přípravu personálu, modernizaci technického vybavení a reformu organizační struktury. "Tyto primární cíle byly splněny," dodala mluvčí.

Armáda nejspíš omezí své závazky
Vzhledem k tak nízkému návrhu rozpočtu armády na příští rok ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) pro návrh státního rozpočtu nehlasoval s tím, že takový rozpočet by ohrozil nejen závazky České republiky vůči NATO, ale také proces reformy ozbrojených sil.

"Nebude pravděpodobně možné dodržet všechny zatím platné závazky směrem k našim aliančním partnerům, bude zřejmě nutné uvažovat o redukci některých druhů vojsk nebo o redukci schopností armády pomáhat civilnímu sektoru, například v případě povodní nebo sněhových kalamit," uvedl po jednání vlády minulý týden ministr Kühnl.

Návrh na razantní snížení prostředků pro ministerstvo obrany navíc přišel v době, kdy odstupující premiér Paroubek podpořil vyslání českých vojáků do Libanonu. Ministr Kühnl v reakci na toto tvrzení prohlásil, že česká armáda by misi v Libanonu zvládla po stránce personální, nemá však na ni dostatek finančních prostředků. Pohrozil dokonce, že navržený rozpočet ohrožuje účast České republiky i ve stávajících misích.

Vláda na žádost ministra Kühnla přijala usnesení, kterým mu uložila přepracovat v důsledku krácení rozpočtu resortu Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky. Tento úkol by měl být splněn do konce listopadu. Je však pravděpodobné, že v tu dobu bude pracovat nová vláda a na čele ministerstva bude nový ministr.

Nesouhlas se škrty v armádním rozpočtu vedl v roce 2003 k demisi tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). Resort obrany mu tehdy místo slibovaných 2,2 % HDP přiklepl na rok 2004 jen 1,9 % HDP.