Obavy NATO by mohly Evropu postrčit k jadernému zbrojení

Obava, že Spojené státy složí svůj bezpečnostní deštník nad Evropou, by mohla dotlačit země k vývoji vlastních jaderných zbraní, varují odborníci ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI). V Evropské unii mají v současnosti jaderné zbraně pouze Velká Británie a Francie, jejich arsenál však představuje méně než 5 % počtu zbraní, kterými disponují USA a Rusko. S ohledem na hrozby prezidenta Donalda Trumpa snížit závazek USA v NATO by se ovšem situace mohla změnit, míní odborníci.

„Vyjádření Trumpa a obecná situace zvyšují znepokojení v Evropě a Asii ohledně bezpečnostních závazků USA, včetně zajišťování jaderného deštníku,“ uvedl Hans Kristensen, výzkumník think-tanku SIPRI. Pokud bude nejistota pokračovat nebo bude prohloubena, mohla by přinutit státy přehodnotit svou potřebu jaderných zbraní pro vlastní bezpečnost, dodává analytik.

Kam dál?
Pence opět uklidňuje alianční spojence zneklidněné Trumpovým počínáním (7.6. 2017)

Zdroj: Euronews (Francie)

---

Za posledním kybernetickým útokem stál státní aktér, tvrdí NATO

Kybernetický útok, který v uplynulém týdnu zasáhl více než 12 000 zařízení v 65 zemích, byl připraven „státním aktérem“, uvedla Severoatlantická aliance. Útok viru Petya zašifroval soubory na počítačích a požadoval výkupné v hodnotě 300 dolarů v měně bitcoin. Nejvíce přístrojů bylo napadeno v Rusku a na Ukrajině, virus se ovšem nevyhnul ani Německu, Velké Británii nebo Číně. Virus byl pravděpodobně rozšířen státním aktérem nebo nestátním aktérem s podporou a schválením státu, vyhodnotila Aliance po prozkoumání útoku.

„Operace nebyla příliš komplexní, ale stále dostatečně komplexní a nákladná, než aby mohla být připravena a provedena nezávislými hackery jako cvičení. Zločinci za útokem také nestojí, způsob vybírání výkupného byl příliš špatně připraven a výkupné by pravděpodobně ani nepokrylo náklady spojené s operací, uvedlo alianční Centre of Excellence pro spolupráci v kybernetické obraně (CCD COE). „Protože bylo cíleno na důležité vládní systémy, v případě přiřazení operace ke státu by mohla být akce považována za porušení suverenity,“ říká výzkumník CCD COE Tomáš Minárik.

Kam dál?
Kybernetický útok by mohl spustit článek 5, varuje NATO (29.6. 2017)

Zdroj: CNBC (USA)

---

Německo a Norsko se připojily k mezinárodní flotile nákladních a tankovacích letounů

Německo a Norsko se oficiálně připojily ke snaze evropských členů Severoatlantické aliance o společné zřízení a provoz letky 11 víceúčelových letounů Airbus A330. K memorandu o porozumění pro evropskou mezinárodní flotilu, vytvořeném Nizozemskem a Lucemburskem v červenci 2016, přistoupily ministryně obrany obou zemí. Letka by se tak měla rozšířit až na 7 strojů.

První 2 letouny již byly objednány, dalších 5 a poté další 4 by měly být objednány po přistoupení nových členů, uvádí firma Airbus. Předání prvních strojů je naplánováno na rok 2020. Jedná se o reakci na evropský nedostatek strojů pro doplňování paliva za letu. Iniciativa je dále otevřena novým členům, Belgie plánuje připojení k programu začátkem roku 2018.

Zdroj: NATO,Flightglobal(Velká Británie)

---

Litva vyšle do Afghánistánu více jednotek

Severoatlantická aliance se chystá vyslat do Afghánistánu další jednotky a Vilnius plánuje podpořit tuto iniciativu rozšířením svého kontingentu v zemi. Sedm mužů z jednotky spojařů se na podzim letošního roku připojí k 21 krajanům, kteří nyní v Afghánistánu slouží, uvedlo ministerstvo obrany. Další posílení pak ministerstvo zvažuje. Litevští zákonodárci schválili vyslání celkem až 50 vojáků do Afghánistánu.

Kam dál?
Spojenci posílí jednotky v Afghánistánu, řeší o kolik (30.6. 2017)

Zdroj: The Baltic Times (Lotyšsko)

---

Většina Slováků podporuje členství v EU a NATO

Až 73,9 % dospělých obyvatel Slovenska souhlasí se členstvím země v Evropské unii, 58,2 % pak souhlasí s členstvím v Severoatlantické alianci, uvádí průzkum Inštitútu pre verejné otázky. Anketa probíhala od 31. května do 4. června a zúčastnilo se ji 1 012 respondentů.

Členství v EU naopak nepodporuje 22,6 % Slováků, se členstvím v NATO nesouhlasí 36,3 % dotázaných. Většina potenciálních voličů relevantních politických stran podporuje členství v obou organizacích, s výjimkou voličů Ľudové strany-Naše Slovensko.

Zdroj: SME (Slovensko)