Originální znění dokumentu naleznete zde (pdf).

Začátkem roku 2010 byl zveřejněn základní strategický dokument, který je americkými administrativami novelizován zhruba každé čtyři roky – Národní bezpečnostní strategie (National Security Strategy). O něco později následovala revize americké jaderné strategie (Nuclear Posture Review). Nyní, dva a půl roku po nástupu do úřadu, tedy přichází Obamova administrativa i se svou protiteroristickou strategií.

Sám tento dokument přitom tvrdí, že jeho hlavním cílem je ex post kodifikovat protiteroristickou politiku, kterou údajně Obamova administrativa v praxi sleduje již od svého nástupu. Strategie má s jistým časovým odstupem vysvětlit jednotlivé kroky či změny, ke kterým Obamova vláda v oblasti boje proti terorismu přistoupila, a zasadit je do koherentního koncepčního rámce. Po takovém poněkud křečovitém zdůvodnění se však čtenář neubrání podezření, že pravý účel dokumentu je převážně marketingový a spočívá ve snaze využít vhodného momentu krátce po dopadení Usámy bin Ládina ke zpětné obhajobě činů Obamova bezpečnostního a protiteroristického aparátu. Jinými slovy, Obamova vláda se rozhodla kout železo dokud bylo žhavé a připravit dokument, který americké veřejnosti, médiím i politickým rivalům připomene, že její protiteroristická politika je sérií úspěchů vrcholích likvidací vůdce teroristické sítě al-Káida.

Přečtení textu strategie toto podezření víceméně povrdí. Každý podobný dokument však obsahuje prvky změny a prvky kontinuity. Ty první slouží k vymezení se vůči (neúspěšné) politice předchozí vlády. Ty druhé vyjadřují realitu těžko překonatelné byrokratické setrvačnosti a z ní vyplývající nemožnosti radikálně měnit politiku, a zároveň uznání toho, že předchůdce nedělal všechno špatně.

Podívejme se nyní na některá zásadní témata Obamovy protiteroristické strategie.

1) Válka proti terorismu pokračuje
Jeden z prvních kroků prezidenta Obamy v oblasti národní bezpečnosti bylo odmítnutí samotného pojmu "válka proti teroru" (War on Terror), který byl předtím používán administrativami George W. Bushe. Obama se tím jednak vymezil proti údajně neúspěšnému a kontraproduktivnímu přístupu svého předchůzce a zároveň demonstroval svou víru v sílu slov a své přesvědčení, že nepříznivou realitu lze změnit již samotnou změnou jazyka a klíčových pojmů. Po dopadení Usámy bin Ládina však Obama dříve odmítnutý pojem "válka" oživil a začal jej znovu používat. Nová protiteroristická strategie tento trend potvrzuje. Zdůrazňuje, že Amerika je "ve válce" proti al-Káidě. Za tímto jazykovým posunem můžeme vidět Obamovu snahu bin Ládinovo zabití maximálně využít a přesvědčit veřejnost o správnosti své bezpečnostní politiky, kde se jinak žádnými hmatatelnými úspěchy prokázat nemůže.

2) Hlavním nepřítelem stále al-Káida
Protiteroristická strategie opakovaně deklaruje, že hlavním nepřítelem USA ve válce proti terorismu i nadále zůstává islamistická síť al-Káida. Dokument ovšem zdůrazňuje, že válka se v žádném případě nevede proti muslimskému světu, ale pouze proti islamistickým teroristům z al-Káidy. V tom však žádný posun nehledejme, toto rozlišení opakovaně deklarovaly již Bushovy administrativy. Současná rétorika americké vlády ale nezní zcela koherentně. Na jednu stranu totiž protiteroristická strategie soustavně líčí al-Káidu jako klíčového nepřítele, proti kterému Spojené státy vedou dlouhodobou válku, na druhou stranu však řada představitelů Obamovy administrativy od zabití bin Ládina opakovaně tvrdí, že al-Káida je bez vedení, bez finančních prostředků, nefukční a v zásadě poražená.

3) Spíše Pak nežli Afpak
Je nápadné, jak malý prostor věnuje strategie Afghánistánu. Říká o něm v zásadě jen to, že pokračuje konsolidace země a postupné předávání zodpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám. Mnohem více se přitom dokument zabývá Pákistánem, který identifikuje jako skutečné semeniště terorismu a základnu al-Káidy. Kromě vágních frází o americké podpoře pákistánské vlády v boji proti teroristickým skupinám a o pokračování cílených amerických protiteroristických útoků na pákistánském území však strategie neříká nic o tom, jak pákistánský problém řešit. Mlčení o Afghánistánu lze ovšem lehce vysvětlit: Obamova administrativa se jím snaží nepřímo podpořit své rozhodnutí stáhnout se z této země a předat zodpovědnost za její bezpečnost místní vládě. Pokud by strategie nadále popisovala Afghánistán jako rejdiště teroristů (což je), podkopalo by to smysluplnost tohoto postupu.

4) Domácí sympatizanti
Dokument akcentuje riziko domácích amerických sympatizantů al-Káidy, kteří sdílejí její radikální politické cíle a inspirují se jejími metodami boje. Strategie v této souvislosti proklamuje, že americké bezpečnostní složky se musí zaměřit na podchycení právě těchto příznivců (adherents) al-Káidy působících na americkém území. V této souvislosti se připomíná především masakr na vojenské základně Fort Hood v listopadu 2009, kdy příslušník amerických ozbrojených sil sympatizující s islamismem zastřelil 13 lidí a zranil desítky dalších.

5) Zvyšování odolnosti společnosti
Velmi zajímavým tématem strategie je potřeba zvyšovat celkovou odolnost společnosti (resilience). Dokument tím jasně proklamuje, že je nutné vzdát se iluzí (pro americkou společnost tak typických) o dosažení absolutní bezpečnosti, která zcela vyloučí možnost teroristického útoku. Američané se naopak musí naučit žít s vědomím, že se čas od času nějaký útok uskuteční. Pro takové případy je ale žádoucí, aby byla společnost dostatečně připravena a její struktury (komunikační, ekonomické, energetické, administrativní, morální), byly natolik robustní, že případný útok nepovede k zásadnější problémům ve fungování společnosti, ekonomicky a státu.

Za pět měsíců začnou v USA stranické primárky a za rok v létě finální fáze předvolební kampaně, ve které se bude Obama ucházet o znovuzvolení. Jeho dosavadní výsledky jsou přitom chabé a nynější popularita nízká. Nedaří se mu v ekonomice, ani v domácí a zahraniční politice. Jak již bylo řečeno, zabití Usámy bin Ládina představuje jeho jediný hmatatelný a všemi uznávaný úspěch, po kterém jeho veřejná podpora (krátkodobě) vystřelila nahoru. Lze tedy předpokládat, že v zájmu svého zvolení se z něj Obama bude snažit vyždímat co nejvíce politického kapitálu. Nová protiteroristická strategie sice obsahuje některé žádoucí posuny, jedná se ale spíše o marketingový nástroj, jehož cílem je využít vhodného momentu po bin Ládinově smrti k prezentaci prezidenta jako důrazného a spolehlivého strážce americké národní bezpečnosti.

Jan Jireš
autor je ředitelem Centra transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut