O Islámském státu bez Islámského státu

23. února 2016  10:39
David Kořínek, Evropské hodnoty
Největší neformální setkání světových bezpečnostních špiček. Právě tak je mnohdy titulována Mnichovská bezpečnostní konference, jejíž dvaapadesátý ročník probíhal od pátku do neděle v bavorské metropoli. Letošním hlavním tématem byl syrský konflikt a migrační krize. Do Mnichova dorazilo třicet hlav států a šest desítek ministrů obrany či zahraničí.  
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen zahajuje mnichovskou bezpečnostní konferenci | foto: Munich Security Conference / Kuhlmann

Oproti loňskému ročníku svou delegaci značně posílila i Česká republiku, za kterou se oficiálně zúčastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček, generál a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a čestný předseda TOP09 Karel Schwarzenberg. Právě poslední jmenovaný opoziční politik byl loni jediným českým účastníkem konference.

Program v hotelu Bayerischer Hof v pátek společným projevem zahájili ministři obrany Německa a Francie. A hned úvodní řeč ukázala, jak se liší vnímání dominantních témat světové bezpečnosti napříč Evropou. Německá ministryně Ursula von der Leyen se v projevu zaměřila na migrační krizi.

Mnichovská bezpečnostní konference

V Mnichově se světové bezpečnostní špičky sházejí již od roku 1963. Konference do města každoročně přiláká několik stovek odborníků a politiků. Jen letos se do bavorské metropole sjelo na 450 účastníků a toto číslo každoročně roste v řádu desítek. Mezi pravidelné hosty se řadí generální tajemníci NATO a OSN, dále pak prezidenti, premiéři a ministři zahraničí či obrany desítek zemí celého světa. Kromě politiků se konference účastní především seniorní analytici z univerzit a výzkumných ústavů z celého světa. I díky tomu letošní ročník získal ve studii Pensylvánské univerzity titul „Best Think Tank Conference“.

„Nestačí přijímat opatření na národní úrovni. Musíme posílit vnější hranice EU. Dokud byly počty uprchlíků poměrně nízké, nikdo v Evropě nechtěl vidět, že Schengen nemůže ve chvíli krize fungovat - bez evropského mechanismu na spravedlivější rozdělení uprchlíků a bez společných azylových pravidel a standardů,“ řekla Ursula von der Leyen. Následně navrhla, aby se německý Bundeswehr podílel na vzdělávání žadatelů o azyl. Právě armáda je totiž v Německu jedním z největších zaměstnavatelů a především provozovatelem více než stovky učilišť.

Naproti tomu francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian věnoval dominantní prostor bojům s Islámským státem. Pozornosti médií neunikl zajímavý fakt, že na konferenci takřka nezazněl termín Islámský stát. Naprostá většina zúčastněných pro něj používala označení Daesh který je akronymem arabského označení pro Islámský stát, který jeho přívrženci vnímají pejorativně.

Neshodu mezi francouzským a německým pohledem na řešení migrační krize ještě lépe vystihla sobotní vyjádření. Francie se vymezila vůči německému plánu na převážení uprchlíků přímo z Turecka a jejich přerozdělování v Evropě.

Na Le Driana později navázal francouzský premiér Manuel Valls. „Máme jednoho společného nepřítele, a to je terorismus. Pokud ale chceme mír, musíme zastavit bombardování civilistů,“ řekl Valls, čímž se vymezil vůči ruským náletům v Sýrii.

Na prahu nové studené války, kterou nikdo nechce

Už v předvečer začátku Mnichovské bezpečnostní konference se ruský premiér Dimitrij Medveděv v rozhovoru pro německý list Handelsblatt nechal slyšet, že Evropa selhala při řešení migrační krize. Unie podle něj otevřela stovkám či dokonce tisícům teroristů. Následně Medveděv vyzval k prohloubení spolupráce mezi NATO a Ruskou federací v boji proti světovému terorismu a zejména ve snaze vyřešit konflikt v Sýrii. „Všechny zúčastněné strany musí usednout k jednacímu stolu. Nesmíme dopustit rozpoutání nové světové války,“ řekl Medveděv.

Vyjádření o tisících teroristů volně pronikajících do Evropy podobná těm, která zazněla z úst ruského premiéra, už dříve německá agentura DPA zasadila do kontextu postupující ruské informační války, kterou v zemích Unie Ruská federace vede již řadu měsíců.

Riziko na Balkáně

Obrovským rizikem pro Evropu je dle Abdulláhových slov šíření extremistického výkladu Koránu do Evropy, zejména její jihovýchodní části. Právě v zemích jako Albánie, Bosna, Makedonie či Kosovo s početnou muslimskou komunitou může neutěšená ekonomická a sociální situace nahrávat verbířům islámského státu.

Na Medveděvova vyjádření v sobotu zareagoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Rusko dle jeho slov destabilizuje již tak křehký světový bezpečnostní systém. „NATO nehledá konfrontaci a nechce novou světovou válku, naše odpověď přesto musí být jasná a tvrdá. NATO nyní prochází největším posílením za desítky let, abychom vyslali jasný signál a odstrašili jakoukoli hrozbu,“ uvedl ve své řeči Stoltenberg. Cílem je dle něj zabránění případné přímé konfrontaci Severoatlantické aliance a Ruské federace.

Reakce ze strany Ruska na sebe nenechala dlouho čekat. Medveděv následně obvinil NATO ze záměrného podkopávání vztahů s Moskvou a vyzval ke zrušení protiruských sankcí, přijatých v návaznosti na ruské angažmá v ukrajinské válce, která byla dominantním tématem loňského ročníku Mnichovské bezpečnostní konference. „Politika NATO je vůči Rusku nepřátelská. Občas si nejsem jistý, zda jsme v roce 2016 nebo 1962. Zdá se, že jsme sklouzli k nové studené válce,“ pronesl v reakci Medveděv.

Mocnosti se přitom v Mnichově dohodly na vyhlášení příměří v Sýrii, avšak Rusko ani USA dle vyjádření svých diplomatů nevěří v jeho naplnění. Ruské nálety v Sýrii pokračovaly i během víkendu.

„Je zde určité okno příležitosti, které musíme využít k poskytnutí humanitární pomoci i do obležených míst, kam to doposud nebylo možné,“ upozornil český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. „Je to také určitá zkouška Ruska, nakolik myslí svá slova o ukončení násilí a krveprolévání v Sýrii vážně, zda přejde od slov k činům,“ doplnil Zaorálek.

Své reprezentace do Mnichova vyslaly i další státy V4. Nejpočetnější delegaci vyslalo Polsko, za které se konference zúčastnil jak prezident Andrzej Duda, tak ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Slovensko na konferenci taktéž reprezentoval ministr zahraničí Miroslav Lajčák. V popředí zájmu médií však byl především tou dobou ještě připravovaný summit špiček V4 a balkánských států v Praze, který začal krátce po konferenci.

Nebezpečnější než al-Kaidá

Jedním z nejsledovanějších panelů celé konference se stalo setkání šéfů západních zpravodajských služeb. Mezi všemi panovala shoda, že Daesh představuje v důsledku své taktiky řádově významnější hrozbu, než jakou kdy byla teroristická síť al-Kaidá.

„Daesh se od předchozí generace teroristických organizací liší tím, jak uchopil možnosti globální komunikace. A to jak k radikalizaci jednotlivců v cizích zemích, tak k plánování ambicióznějších centrálně řízených útoků, které jsou stále utajenější a obtížněji odhalitelné,“ řekl ředitel britské tajné služby GCHQ Robert Hannigan.

Visegrad nechyběl

Reprezentace do Mnichova vyslaly i další státy V4. Nejpočetnější delegaci vyslalo Polsko, za které se konference zúčastnil jak prezident Andrzej Duda, tak ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

Za pravdu mu dal i koordinátor amerických zpravodajských služeb James Clapper, který se zaměřil na popis šíření nestability napříč světem. Šest desítek států je podle jeho slov silně nestabilních, necelá desítka pak čelí rozkladu. Následně Clapper upozornil na problematiku chemických zbraní. „Je zřejmé, že Islámský stát již několikrát chemické zbraně neváhal použít. A nebude váhat sáhnout k těmto krokům znovu,“ komentoval Clapper. Zvláště velké riziko nejvýše postavený muž amerických tajných služeb spatřuje v možném použití chemických zbraní proti cílům na Západě.

Nezbytnost brzkého poražení Daesh ve své řeči zdůraznil i jordánský král Abdulláh. „Musíme ho porazit, abychom uchránili naši víru,“ řekl na konferenci. Následně však upozornil, že boj s Islámským státem se neodehrává jen v Sýrii a Iráku. Obrovským rizikem pro Evropu je dle Abdulláhových slov šíření extremistického výkladu Koránu do Evropy, zejména její jihovýchodní části. Právě v zemích jako Albánie, Bosna, Makedonie či Kosovo s početnou muslimskou komunitou může neutěšená ekonomická a sociální situace nahrávat verbířům islámského státu.

„Kořeny extremismu a terorismu jsou ve frustraci určité části společnosti jak v arabském světě, tak, jak se ukázalo, dílem dokonce v evropském světě samotném. A tyhle kořeny bohužel budou i po zániku Islámského státu živit další podobné hnutí,“ shrnul současnou situaci Zaorálek.

David Kořínek
autor působí jako tajemník výkonného ředitele think-tanku Evropské hodnoty

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.