1. Proč jste se do kurzu přihlásil/a?
2. Jaké máte bezprostřední pocity po třech náročných dnech kurzu?

Zdeněk Utišil, pracuje ve vydavatelství MaFra
1. Myslím, že se tu můžu naučit spoustu zajímavých a nových věcí z oblasti vojenského rizika a pohybu v krizových oblastech. Takovéhle informace bych nikde jinde nezískal.

2. Zatím jsem se vším moc spokojený. Mám jen trochu problém s vojenskými zvyklostmi. Jako velitel čety jsem zodpovědný za všechny její členy a bohužel za ně dostávám i vynadáno.

Zina Plchová, redakce zpravodajství ČT Brno
1. Chtěla bych odjet s misí AČRnebo s neziskovou organizací do Afghánistánu v rámci projektu sdružení Podané ruce, který podporuje EU. Je lepší tam jet se zkušenostmi, než bez nich.

2. Jsem unavená, ale zároveň nadšená. Věnují se nám bezvadní lidé, kteří svou práci dokonale ovládají a navíc se tu dozvíme informace, které bychom jinde asi těžko získali. Jsem ráda, že jsem se sem dostala a moc si toho vážím.  

Zuzana Šmajlerová, fotografka, Hospodářské noviny
1. Měla jsem už dvě možnosti přihlásit se na kurz, využila jsem to až letos, kdy už jsem v novinách zaměstnaná a měla jsem pocit, že bych to měla absolvovat. Doufám, že se krizovým situacím vyhnu, ale pokud se někdy do nějaké dostanu, chtěla bych vědět, co mám dělat a nepanikařit.

2. Po fyzické stránce mi kurz zatím příliš náročný nepřipadá, vyčerpávající je spíš to kvantum informací, které denně vstřebáváme. Moc se těším na vyvedení, zajímá mě, jak budu reagovat pod psychickým tlakem.

Jan Žvak, student VŠ Báňské, Fakulta bezpečnostního inženýrství
1. Armáda je součástí Integrovaného záchranného systému, a vzhledem k tomu, že studuji i havarijní plánování a krizový management, chtěl jsem její činnost z tohoto pohledu poznat blíž. Samozřejmě mě také zajímá, jak člověk reaguje v krizových situacích, kdy je pod tlakem a velkou psychickou zátěží.

2. Zatím je to skvělé, vůbec mi nevadí, že vstáváme tak brzo (pozn. rozcvičky jsou od 5:45), naopak, čas alespoň smysluplně využijeme.

Ženijní výcvik.